úterý 20. listopadu 2012

Dýně, tykve a spol



Dýně chtějí jen teplo, trochu té výživy (zvlášť dusík a draslík) a vodu. Já pěstuju dýně na kompostových hromadách, které ale nejsou v pravém smyslu hromadami, ale spíš dlouhými hrůbky. Od sklizně na ta místa (možno založit i na trávníku) nosím a vozím různý organický odpad, dospod je možné dát tenké větvičky z prožezávky. Listí a čerstvou trávu prosypávám senem a slámou. Vrstvy tence posypu popelem ze dřeva, obsahuje draslík, který dýně v úpříští sezoně využijí. Bez draslíku málo kvetou. Pokud už k tomu dojde, je možné je v sezoně zalévat slabým a ještě naředěným výluhem z dřevěného popela. Ale pozor !je to slabý louh! takže ředit!. To vše opakuji až do června, kdy sázím samotné rostlinky. Hromady mohou být i celkem veliké, během sezóny se hodně sesednou.                                                                                                             



V kompostu si udělám větší otvor, nasypu prosetou kompostovou zeminu a sázím. Sazenice je velmi snadné vypěstovat za oknem v květináčku. Do půdy je dáváme po zmrzlých (15.5.). Když neprší víc jak týden, zaléváme alespoň obden cca 5l vody. Narostou i tak, ale menší. Některé plazivé odrůdy budou špatně plodit zarostlé v trávě (máslová, hokkaido), jiným je to jedno, třeba obří dýni. Hokkaido nejlépe plodí na opoře. Nejlepší je dřevěná mříž, loubí nebo obyčejný plot. Na ten já je bohužel pustit nemohu, protože rondupoví sousedi by mi je otrávili :(. Pokud se nám zdá, že mají dýně přeci jen málo výživy, zalijeme naředěnou kopřivovou jíchou. Na tu sem časem dám návod taky, ale najdete ho určitě na internetu. Občas jíchu stříkám i na listy (naředěný ještě víc), popřípadě odvar z přesličky proti plísním, když je deštivo. Semenaření se tentokrát věnovat nebudu, protože nemám dost ověřeno a je to trošku náročnější. Jen že dýně se rády a dobře kříží, výsledek bývá neuspokojivý, tedy pokud jde o kvalitu plodu. Takže při semenaření je třeba nepoužívat F1 hybridy (štěpí se) a nějakým způsobem zabránit samovolnému opýlení - opylovat cíleně štětečkem a pak skrýt květ do sáčku z monofilu nebo jej stáhnout a přelepit páskou (tam je někdy problém se čmeláky, kteří se prokoušou spodem).

Dýně pro uskladnění necháme na rostlině zcela dozrát. poznáte to podélných prasklin na stonku, které začínají dřevnatět. Stopku necháme na plodu dosti dlouhou. Poté je dobré plody shromáždit někde venku na suchém místě a zhruba dva týdny je nechat dojít a zaschnout stopky. Dýně nejlépe skladujeme v suchých prostorách, kde není přetopeno (chodby a podobně). Výdrž jednotlivých odrůd je různá. Nám vydrží hokkaido (pokud tedy zbyde) na chodbě klidně do března, ale třeba cukety a obří dýně, když do vánoc nezpracuji tak o ně přijdeme, začnou hnít. patizon vydrží hodně dlouho, ale dostat se skrz šlupku není nejsnadnější. Špageové dýně budu na výdrž teprve testovat.                                                                                          
                                                                                 
Tak a teď postupy a recepty. U obří dýně platí, že by se od načnutí měla do tří dnů spotřebovat. Mám ověřeno, že pak začne v pokojové teplotě měknout a plesnivět. Nejlepší je ji hned naporcovat na větší kusy, vyřezat stopku a vydlabat měkký vnitřek se semínky. Pokud máte se semínky nějaký záměr, vyberte je a usušte. Jinak můžete vnitřek dýně zamrazit nakrájený na kostky (včetně semen) a přidávat do domácích zeleninových vývarů. Pokrájenou dýni můžeme dát do lednice nebo na balkon, tak vydrží i týden. Loupat chce spíš okrojením tak zhruba 0,5 - 1 cm pod kůrou, tam je dýně ještě tvrdá. Samozřejmě třeba hokkaido nemusíme loupat vůbec, patizon jde loupat extra špatně, ten nakrájím na plátky a vyříznu zevnitř ze šlupky.

Kandovaná dýně 1

Tento recepte je od manželovy maminky a pokud se postup dodrží, je výsledkem šťavnatá, sladká kostka. Tento postup lze aplikovat i na další ovoce (třešně, zázvor, pomeranče, citrony...) Proces je ovšem delší, takže pak uvedu ještě jeden kratší, upravený i chuťově...
                                                                                                                                                                                   
Dýni oloupeme, očistíme a nakrájíme na kostky velké cca 3x3 cm (v nálevu a při sušení se smrsknou) - množství kostek do cca 4l hrnce, 1kg cukru svařit se 2dcl vody a horké nalijeme na dýni. Necháme 24 hodin stát. Pak nálev slijeme a znovu převaříme, to celé pět dní. Ale pozor, převářet důkladně a lepší je hrnec po schladnutí dát někam do chladu. Prostě to celé rádo kvasí. Po posledním cezení nevyléváme, uschováme na džus ;). Kostky dýně necháme řádně okapat a pak zvolna sušíme. já je suším v normální sušičce na ovoce, ale jde to i v troubě na plechu, na pečícím papíru na 50°C. nepřesušit! Dýně musí zůstat lehce pružná jinak bude tvrdá. Ukládáme do dobře uzavřených nádob a lehce prosypeme moučkovým cukrem. Nádobou klepeme, převracíme aby se dýně v cukru obalila, nebude se pak lepit dohromady. Ukládáme do chladna a pravidelně kontrolujeme. Lepší je použít více menších nádob než jednu velkou. Pokud se náhodou v jedné objeví plíseň, nepřijdete o vše. Ale vzhledem k prosypání cukrem a chladu k tomu nedochází... Dýni můžeme buď jíst jen tak, zdobit jí muffiny, cukroví a dorty nebo jí přímo přidávat do těsta třeba místo rozinek.            

Kandovaná dýně 2

Postup je stejný jako u předešlého receptu. Jen do cukerného roztoku po svaření přidám 1-2 lžičky kyseliny citronové (ale pokud k ní máte výhrady tak klidně vynechte) a přeliju dýni. Za 24 hodin nálev neslévám, ale přivedu ho k varu i s dýní, vařím jen minutu nebo dvě. Dýně musí být poloměkká. Nechám stát do druhého dne, nalev sliju a suším jako podle předešlého receptu. Pokud přidáte kyselinu citronovou bude barva dýně světlejší a chuť lehce nakyslá. Chuťově jsme vyhodnotili doma variantu dvě jako lepší a v těstě je výraznější.
                                                                  

Dýňový džus

Navážu hned džusem, protože nám z kandované dýně zbyde sladký nálev. Pokud máme nálev s kyselinou citronovou nemusíme s ním už nic dělat, jinak si rozpustíme 1/2 kg cukru ve 2l vody, přidáme buď šťávu ze dvou citronů nebo 1-2 lžičky kyseliny citronové (podle chuti). 2kg obří dýně nakrájíme na kostky a buď upečeme do měkka v troubě nebo podusíme s trochou vody. Dýni rozmixujeme tyčovým mixerem a vmícháme do sladkého nálevu a převaříme. Plníme do vyvařených lahví, uzavřeme. Můžeme dochutit skořicí nebo šťávou z čerstvého zázvoru.
Mě osobně džus chutná, dětem nijak zvlášť, vadí jim ta mixovaná dužnina...

Dýňová hořčice

Dlouho jsem hledala recept na opravdu chutnou hořčici, kterou spíš než na dochucení jídla budu moc přidat jako samotnou pochutinu k sojové sekané, karbanátku nebo čočkovému prejtu. Pokud jsem dělala hořčici jen z namočených semínek, pak ji mixovala, byla tato tak štiplavá, že nebyla poživatelná ani pro mě natožpak pro děti. Druhá varianta byla podle jakéhosi receptu z netu, kde bylo spousta zeleniny a koření a kuličky hořčice. To celé se vařilo, mixovalo a bylo z toho cosi, co se sice dalo jíst, ale s hořčicí to mělo pramálo společného. Rozhodla jsem se tedy oba recepty sloučit, zaměnit druhy zeleniny za méně výrazné a ejhle, zrodila se pochoutková hořčice, která sice není úplně originá, ale konzistenci má přijatelnou, barvu taky a chutná. Od té doby si tu základní nechávám do jídla a nazývám pochoutkovou :).



základní hořčice: 250g semen hořčice (světlých), vařící voda, 3 lžíce octa, 2 lžíce oleje, 2 lžičky soli, 2 lžičky cukru. Hořčici, ocet, olej, cukr a sůl smícháme a přiléváme vařící vodu. Hořčice musí být tak 2 cm pod hladinou. Pokud do druhého dne všechnu vodu vstřebá, ještě trochu přilijem. Nevadí, když si hořčice všechnu vodu nevezme, bude se lépe mixovat. Hořčici necháme stát 48 hodin a pak po částech rozmixujeme tyčovým mixerem na co nejhladší kaši. Pokud se směs příliš lepí, přilijeme vodu. Nejspíš nám ve směsi zbydou zrnka, nevadí, ještě budeme později pasírovat.

2 žluté papriky nakrájené na kousky
3 litry očištěné a pokrájené obří dýně
1 cibule na kolečka
1 stroužek česneku na kousky
1 lžíce kurkumy
3 lžíce oleje
1dcl octa
cukr a sůl podle chuti a klidně až nakonec

Zeleninu rozdusíme úplně na kaši, vydusíme co nejvíce vody, dochutím solí a cukrem. Pak vmícháme základní hořčici a dohromady rozmixujeme, poté pasírujeme. Jde to dobře. Poté zkusíme palčivost, pokud je velká necháme krátce převařit. Hlídáme a ochutnáváme, protože varem hořčice ztrácí štiplavost. poté naplníme do vyvařených malých sklenic a otočíme na víčka.




Pečená dýňová marmeláda orientální

Loni jsem dělala pomerančovo dýňovou marmeládu, ale byla nahořklá a nenadchla. Letos poté, co jsem udělala asi tunu pečených švestkových a jablkových povidel, jsem to zkusila i s dýní a prima. Jahody to nejsou, ale své kvality to má :).


3 l očištěné a pokrájené obří dýně
1 lžička mletého sušeného zázvoru (nebo 1 lžíce strouhaného čerstvého)
2 lžičky mleté skořice
1/2 lžičky tlučeného hřebíčku
0,5 kg cukru
1,5 dcl jablečného octa
špetka soli

Vše smícháme a dáme do pekáčku. V troubě vyhřáté na 180°C pečeme cca 3 hodiny, občas zamícháme. Vypečeme co nejvíce tekutiny, rozmixujeme nebo rozmačkáme a plníme do vyvařených sklenic, otočíme na víčka.

Dýňový chlebíček (muffiny)

Tenhle recept mám od maminky, je původně na buchtu cuketovou, ale s dýní je tak nějak lepší. Cuketa se musí nechat odkapat, u dýně není nutné. Použít je možno vpodstatě jakýkoliv druh dýně od hokkaida po obra.

400g dýně nahrubo nastrouhat
2 vejce
300g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr
2,4 dcl oleje
180g cukru
špetka soli

Ušlehat vejce s cukrem, za stálého šlehání přilévat olej. Suché suroviny smíchat metličkou zvlášť, přidat dýni a vejce s olejem. Péct 30 min na 200°C. Vystačí na 12 muffinů nebo na plnou chlebíčkovou formu. Můžeme polít čokoládou.

Cuketový dort
Tenhle recept je původně z letního Apetitu, trochu upravené poměry. Klidně místo cukety použijte dýni. Geniální je čokoládová poleva! Dcera si ho vyžádala místo dortu k svátku.

350g hladké nebo polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
50 g kakaa (cca 5 lžic)
1 lžička perníkového koření
150 ml oleje
250 cukru krupice
3 vejce
1 vanilkový cukr
150g nasekaných lískových oříšků
500 ml nahrubo nastrouhané cukety (dýně)

Poleva: 200g čokolády na vaření, 100ml smetany

Vše suché kromě cukru smíchat, prošlehat metličkou. V jiné nádobě rozšlehat olej, vejce a cukr. Cuketu vsypat k mouce, přilít olej s vejci, krátce, rychle promíchat. Péct ve vymazané a vysypané dortové formě. Péct na 180°C cca 50 min. Zkusit propečenost špejlí. Nechat deset minut chladnout ve formě, poté vyjmout a nechat zcela vychladnout.

Nalámanou čokoládu dáme do misky a s tou do vodní lázně, pomalu rozpustíme. Smetanu přivedeme k varu a pomalu vléváme k čokoládě. Mícháme dokud se nespojí v hladkou polevu. Tu necháme zchladnout a poléváme jí dort. Tvoří na něm silnu vrstvu. V pokojové teplotě bude po ztuhnutí akorát pevná, dobře se krájí.

Dýňové karbanátky

500g dýně nebo vykapané cukety
250g měkkého tvarohu
250g ovesných vloček
2 vejce
majoránka,
2 stroužky česneku
(možno 1 lžíci hořčice)
pepř, sůl
celozrnná mouka
chlebová strouhanka

Ovesné vločky spaříme vařící vodou jen tolik, aby všechnu tekutinu vsákly. Smícháme je s nastrouhanou dýní, tvarohem a kořením. Směs dohušťujeme střídavě chlebovou strouhankou a celozrnnou moukou. Směs může trochu lepit, ale nesmí téct. Lžící tvoříme hromádky do rozpáleného oleje, ty rozetřeme do placičky. Smažíme dočervena, podáváme s brambory.

Cuketové matesy

Tohle je úplně geniální recept, který jsem objevila Na kopci. Od té doby děláme a chutná nám.

1kg cuket
200g cibule
100ml octa
50 ml oleje
1 lžíce cukru
1 lžíce soli
20 kuliček pepře
3 bobkové listy

Cuketu očistit, starší oloupat, zbavit měkkého vnitřku. Nakrájet na tenké plátky, smíchat s kořením, Cukety pustí vodu a vytvoří si nálev. Za 24 hodin je to skvělá, výrazná chuťovka, která se dá i zavařit!

Postupně budu doplňovat jak recepty, tak fotky. Cuketu a dýni je možné přidat do ledasčeho. Já si mrazím balíčky nastrouhané dýně po půl kile a přidávám do zeleninových směsí či rizota. Tvoří tam pak takový chuťově neutrální základ a hlavně hmotu.

Letošní obry se mi nepovedlo vyfotit tak alespoň ty loňské. Letošní největší měla kolem 18 kilo, menší kolem deseti. Příští rok jich plánuji ještě víc :).


4 komentáře:

  1. Krása.. hnedle něco vyzkouším. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Super nápady z dýní...příští rok snad budu mít štěstí a urostou potvory jedny...slimáci byli hrozně hladový a stihli všechno sežrat dříve než se rostlinka rozrostla:-((((dostala jsem pár dýní od sousedky, které jsem loni dávala já ,ale to bylo hned snedené....ty kandované vypadají moc dobře no všechny receptíky.....o permakulturní zahradu se snažím už čtvrtým rokem...už se těším na jaro a když dětičky dovolí tak začnu zase dotvářet větší záměry na zahradě...letos to s narozením dcery trošku vázlo:-))))

    OdpovědětVymazat
  3. Lucie přeju ať se dýně podaří. Já je většinou uchráním, ale fakt, že mi tu pomáhá armáda ježků o které pečuji s láskou. Myslím, že právě slimák je největší kámen úrazu pokud jde o permakulturní zahradu :(. Ano, snažím se je respektovat, neubližuju jim, protože to nějak neumím, ale je fakt, že když je někdo sežere, neželím jich :D. Tak ať nám to letos roste, už brzo se začne sít do truhlíčků za okna! A přijde mi, že zahrada, která se přetváří pozvolna je funkčnější než ta, která se celá založí v jednom roce :)

    OdpovědětVymazat