úterý 12. února 2019

Fazolová paštika do sklenice

    

    Když jsem z vegetariánství přešla na veganství, hledala jsem nová jídla nejdřív na českých stránkách. Objevila jsem širokou paletu všech možných jídel. Po nějaké době, kdy jsem mnoho těchto jídel zkusila a některá zařadila do rodinné kuchařky, jsem zjistila, že co do chuťové rozmanitosti to není úplně výhra. Prostě mi to přišlo málo pestré. Napadlo mě vyrazit do světových veganských vod. V téměř každé zemi, hledáte-li v jazyce oné země, jsou vegani a vegetariáni, kteří mají své blogy. A v každé takové zemi se snaží vytvářet variace na svá národní jídla. Byla jsem okouzlena vynalézavostí a důvtipem těchto blogerů. Z každého takového blogu jsem něco převzala, ale nejvíc mě okouzlila italská a francouzská veganská kuchyně. Francouzští vegani mají například propracované recepty na různé paštiky. Když pochopíte princip, můžete se pustit do vlastního experimentování. Paštika, kterou vám teď představím, vznikla takovým experimentováním a další variace na ní časem shrnu do dalšího článku. Pokud dáte do hmoty jen polovinu oleje, můžete ji použít i jako hlavní jídlo například s bramborem.


     Jelikož se jedná o paštiku použitelnou do zásob, je třeba ji konzervovat. Běžně upečená paštika v lednici vydrží tři nebo čtyři dny, pečená ve sklenici a sterilizovaná pár týdnů, ale pokud provedeme tyndalizaci tak se trvanlivost může prodloužit na několik měsíců až let. Například správně tyndalizované maso vydrží zakonzervované bez zdravotních následků i tři roky. S fazolemi je obecně vhodné zacházet jako s masem pro vysoký obsah bílkovin. Mohou trpět napadením podobnými bakteriemi z nichž nejhorší je Clostridium botulinum. Je vhodné použít šroubovací sklenice, protože u těch vždy vidíte vyboulené víčko a víte, že takovou potravinu nesmíte za žádných okolností jíst. Blíže vás s tyndalizací seznámím v článku přímo o konzervování. Tady vám na konci prozradím postup pro dlouhodobou konzervaci právě této paštiky.


    Ještě před samotným receptem něco ke zpracování fazolí. Fazole obsahují několik různých jedovatých látek. Obsahují je jak semena, tak lusky i celá rostlina. Pokud dodržíte technologii, není třeba se ničeho bát. Tyto látky se rozkládají varem a to už po deseti minutách. Na to pamatujte i při přípravě zelených lusků. Naštěstí semena fazolí se vaří dlouho, protože potřebujeme aby byla měkká. Nejedovatou vyjímku tvoří mungo a adzuki fazolky. Proto mungo klíčíme a jíme syrové. Klasické fazole na klíčení nikdy nepoužíváme ani nevyrábíme fazolovou mouku, kterou bychom nemuseli v pokrmu dostatečně provařit. Otrava fazolemi se projevuje zvracení a průjmem. U dětí a nemocných lidí může mít vážné následky. 
    Úplně první věcí, kterou musíte s fazolemi udělat, je jejich namočení přes noc. Namáčejí se především aby se aktivovala fytáza. Většina semen obsahuje kyselinu fytovou, která brání jejich vyklíčení v nevhodných podmínkách. Ta potom zhoršuje jejich stravitelnost a vstřebatelnost některých látek z nich. Proto fazole namočíme na 8-12 hod do vody se lžící octa nebo citronu. Okyselení zlepšuje právě aktivaci toho klíčivého procesu, který zlepšuje stravitelnost. Proto namáčíme i ořechy (ty se špetkou soli), obiloviny a vlastně všechna semena. Vodu vylijeme do odpadu a vaříme v čerstvé.

 


    Dávka v receptu je velká aby se vyplatilo paštiku konzervovat. Možná bude lepší udělat si nejdřív jen poloviční dávku a ochutnat nebo chuť doladit. S kořením pohýbejte dle chuťových preferencí. Tato skladba je podle nezávislého hodnocení podobná některým druhům masových paštik. Mrkev je v receptu především proto, aby snížila suchost a drolivost fazolí. Vnáší do paštiky vlhkost a chuťově nijak neční. Olej volte podle bodu zakouření, paštika se bude péct.

Fazolová paštika do sklenice

500g červených fazolí
(1 lžíci octa na namočení, trochu mořské řasy nebo saturejky na vaření)
200g slunečnicového semínka (namočit přes noc)
6  mrkví
4 cibule
3 stroužky česneku
100ml oleje (řepkový, olivový...)
1 lžíce chuťově snesitelného octa nebo citronové šťávy

koření: 2 lžičky mleté sladké papriky, 1/4 lžičky muškátového květu, 1/4 lžičky mletého chilli, 2 lžičky zázvoru, 2 lžičky drcené bazalky, trochu pepře. Doporučuju důkladně smíchat předem.

Namočené fazole slijeme a vaříme ve velkém množství vody spolu s mořskou řasou nebo saturejkou dvě hodiny. Fazole by měly být opravdu měkké aby šly rozmixovat do hladka. 
Nakrájíme cibuli a nastrouháme nahrubo mrkev. Cibuli rozesmažíme na části oleje a přidáme mrkev. Necháme společně změknout.





     Když jsou fazole i zelenina připravené, smícháme všechny přísady dohromady v dostatečně prostorné nádobě a rozmixujeme je. Česnek je vhodné předem prolisovat. Mixovat lze tyčovým mixérem. Pokud to jde hodně ztuha, dolijeme trochu vody. V situaci, kdy nebudeme mít přístup k elektrikou poháněným přístrojům, umeleme celou směs na mlýnku na maso a konzistenci upravíme dodatečně.




    Paštiku teď buď nandáte do pekáčku a nebo do menších šroubovacích zavařovacích sklenic. V pekáčku pečete půl hodiny na 160°C. Pak jíte buď jako hlavní jídlo nebo mažete na chléb.
    Pokud budete péct ve sklenicích, tak tyto naplněné sklenice naskládejte zatím bez víček do hlubokého plechu nebo pekáčku. Sklenice by se neměly dotýkat. Pak do plechu nalijte vodu tak 2cm pod okraj. Plech dáme do spodní polohy v troubě. Troubu nepředehřívejte. Pečte stejně jako paštiku v pekáčku, ale 30 minut by měla tepelná úprava trvat od chvíle, kdy bude v troubě dosažena teplota 160°C.
Hned po vypnutí trouby jednotlivé sklenice vyndejte a zavřete je vyvařenými víčky. Pokud chcete skladovat jen krátce (maximálně několik týdnů), opatrně je vychlaďte a umístěte do chladu, nejlépe do lednice. 
Budete-li chtít uchovávat po měsíce, nechte je v pokojové teplotě 24-48 hodin. Poté je znovu sterilizujte v troubě v plechu s vodou ovšem stačí 20 minut na 130°C. Teď by mělo být skladování v chladu bezpečné. Pojistit se to dá další sterilizací po 24 hodinách. Důvodem je rezistence spór proti vysokým teplotám. Necháme je tedy aktivovat a pak zničíme už bakterie nebo plísně než začnou škodit.
 
 


A to je vlastně všechno. Variací na tuto paštiku je nekonečně. Základem jsou vždy luštěniny, semínka nebo ořechy a zelenina.

pátek 8. února 2019

Háčky z větviček

   Brzy začnou prořezávky ovocných stromů a bude čas vybrat větvičky a větve na nové háčky. Pak budou pár měsíců schnout ve stínu a v suchu. No a pak se přeberou ještě jednou. A protože pak bude plno jiné práce, dostanu se k nim zase zhruba za rok.



    Ono to vypadá složitě, ale není tomu tak. Navíc vám to dá možnost vyrobit přesně takový háček, který právě potřebujete. Mám širokou škálu kovových i plastových háčků, ale poslední rok je vezmu do ruky vyjímečně. To si spíš najdu větvičku...




    K výrobě se toho vlastně moc říct nedá, ale přece to zkusím. Dobré je si napoprvé vzít jako vzor svůj oblíbený háček. Jde nám o úhly, skosení, obliny. Potřebovat budete pouze libovolný nůž, který buď zvládáte brousit nebo zůstane ostrý. A také středně hrubý smirkový papír. Na závěr budete háček natírat voskovou politurou a leštit. Je možné použít libovolný vosk na nábytek nebo si vyrobit voskovou leštěnku odsud z blogu. Voskování je důležité, vysvětlím ke konci.



    Tak z takové hromady by se materiál vybírat neměl. Já to udělala a pak jsem několik háčků, z části vyrobených, vyhodila.
    Když už najdeme tu správnou větvičku, tak si ji zakrátíme na délku o několik centimetru větší, než je požadovaný rozměr. Rozhodneme se, jestli chceme háček úplně bez kůry nebo část kůry ponecháme. Dělám oboje. Háčky bez kůry jsou hladké a příjemné. Ty s kůrou zase divoké a nekloužou v ruce. Kůra musí být ovšem pevně na dřevě aby se nezačala loupat.
    


    Na jednom konci si vyrobíme hlavičku háčku. Hezky oblou a pravidelnou, trochu do špičky. Pak naznačíme nožem tu háčkovitou část a dlabeme.



    Při tom sledujeme materiál. Pokud je nějak poškozený, ztrouchnivělý, lámavý, tak ani nepokračujeme. Ta práce by nám za to nestála. I kdybychom háček dokončili, zlomil by se při práci. Hlava háčku má sklon se vyštípnout po létech, na to je třeba dávat pozor při řezání.



    Když máme jakž takž nahrubo hlavu a zobáček, upravíme zbytek tyčky. Teď rozhodujeme jak silný háček bude. Ubrat je možné vždy, přidat nikoliv. To je lesk a bída řezbářství. No a ke slovu přijde smirkový papír. I když necháte na háčku kůru a trochu bočních větviček, stejně musíte vše vyhladit tak, aby se vám o to nechytala příze.



    Tady je vidět rozdíl mezi ohlazeným voskovaným a neohlazeným háčkem.
Když máte zbroušeno, tak vezměte přízi a zkuste háčkovat. Ještě to není úplné finále a příze nebude dobře klouzat, ale odhalíte kde je problém. Už cítíte to místo, kde to drhne, kde je to nepohodlné a kde je něco navíc. V tu chvíli vezměte znovu nůž a už jen špičkou a po tenkých hoblinkách dolaďujte...a zkoušejte...a dolaďujte. A znovu šmirgl.





    Tehdy už je hotovo, když se dá háčkovat bez myšlenky na háček, kdy příze klouže jak má. Ale ono to tak úplně není. Ještě je třeba háček navoskovat a příští den znova a dle potřeby zase. A vyleštit měkkým hadříkem. Bez toho je tření ještě příliš velké a háčkování namáhavé. Časem se háček tak ohladí, že už nebude třeba ani voskovat.








úterý 5. února 2019

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 3.díl - potravinová bezpečnost

    Na začátek chci napsat, že je to dlouhé a celkem nudné a to jsem pro účely blogu ještě krátila. Navíc to ještě není celé. Budou následovat recepty a jídelníčky. Upozorňuji, že tohle není žádná preperská příručka pro přežití v lese. Texty mají pomoct vytvořit domácnost udržitelnou v jakýchkoliv podmínkách. Není to tudíž omezeno na nějaký konkrétní kolaps, ale naopak to umožní i v běžném provozu snížit plýtvání a produkci odpadu. 



     Při tvorbě zásob mysleme na to, že při neočekávané situaci můžeme potřebovat alespoň dvoutýdenní zásobu snadno připravitelného jídla. To by mělo stačit buď ohřát nebo jen krátce vařit. Můžeme do zásob zařadit i trvanlivé potraviny vhodné k okamžité konzumaci. Dlouhodobé zásoby vytváříme především v období sklizně dané suroviny a nejlépe nákupem od pěstitele či chovatele. Je dobré si takové kontakty vybudovat a udržovat. pomůže to oběma stranám.V začátcích se dá přes internet sehnat celkem široká škála rýže, luštěnin a těstovin v gastro balení např. po pěti kilogramech, mouka ze mlýna atp.
    Obě zásoby držme oddělené a mějme v nich pořádek. Je třeba ze zásob průběžně vařit, aby cirkulovaly. Ty první, které máme pro snadnou spotřebu, vydrží cca rok a během tohoto roku je zvládneme obměnit. Vozíme je sebou na dovolené nebo výlety a nebo z nich vaříme ve chvílích, kdy potřebujeme řešit jiné věci než jídlo. Vedeme si ovšem pečlivý seznam, ze kterého jednotlivé složky vyškrtneme nebo smažeme či opět doplníme. Seznam můžeme vést elektronicky, ale vyplatí se mít i písemnou evidenci, kterou doplníme alespoň jednou měsíčně. Tohle je činnost, kterou zvládnou i odrostlejší děti a bude je to nejspíš bavit. Jednou týdně na základě toho dokupte chybějící potraviny.
Vytvořte si rodinnou krizovou kuchařku, kde budou jídla jak ze zásob, tak prostá jídla ze surovin. Klidně podle těchto receptů vařte s dětmi. Něco nového se naučí a budou vás moct zastoupit v případě nemoci. 



    Také se vyplatí vytvářet každý týden jídelníček a podle něj nakupovat potraviny. V tomto případě je jedno jestli jde o sušené suroviny nebo ovoce a zeleninu. I pokud nakupujete denně, tak je dobré mít týdenní seznam. Zjistíte, že to šetří peníze a nevyhazujete nespotřebované potraviny. V jídelníčku zohledněte pravidelný režim rodiny a přizpůsobte se mu. Jídelníčky obměňujte, ale můžete je pravidelně recyklovat, ušetří to práci. Ve vytváření jídelníčku vám pomůže také vaše rodinná krizová kuchařka. Na předsádku této kuchařky si vypište nutriční hodnoty potravin, které pravidelně konzumujete, zohledněte zdravotní omezení a věk členů rodiny. Stačí si je zařadit do skupin podle toho, které důležité živiny obsahují. Pak se můžete během tvorby týdenního jídelníčku snadno orientovat v individuálních potřebách. Stačí, když budou nutriční hodnoty sedět právě v rámci jednoho týdne, u některých mikroelementů i v rámci měsíce. V tomto případě můžeme vědu využít se všemi výhodami pro sebe. Je dobré začít studovat, dovzdělat se v oboru, který bude v době krize pro rodinu důležitý. Zvláště pokud má kdokoliv v rodině nějakou dietu předepsanou lékařem. Musíte se naučit připravovat potraviny pro takovou dietu ze surovin a to nejlépe ve chvíli, kdy máte přístup k informacím a postupům. Jde o různé diety při potravinových alergiích, diabetickou a nebo třeba bezlepkovou dietu.



    Já se budu při tvorbě zásob zabývat především rostlinnou stravou jelikož se takto stravuji většinu života. Navíc rostlinná strava pomáhá vyhnout se většině otrav jídlem a jeho zamoření nebezpečnými mikroorganismy. Není ale účelem příštího textu dát vám přesný seznam potravin. Ráda bych abyste na základě mého seznamu, jídelníčků a receptů pochopili jak si vytvořit vlastní z toho, co rádi a pravidelně jíte. Podstatné není co bude zásoba obsahovat, ale aby vám to nutričně sedělo. Ale i to berte s rezervou, protože zase není třeba vše dodržet týden co týden, den co den. Nemusí být dostupné suroviny nebo energie stále jídelníček vyvažovat. Lidské tělo je velmi odolné, zvláště pak při kratší krizové situaci. Dobré je si pamatovat, že libovolná luštěnina s obilovinami či pseudoobilovinami vám dá kvalitní, plnohodnotné jídlo, obsahující všechny potřebné esenciální aminokyseliny. Pokud takové jídlo doplníte o čerstvou nebo kvašenou zeleninu tak máte i vitamíny a minerály. Dobré je vše různě druhově prostřídávat a udržíte se zdraví a i vaše děti porostou jak mají.

    Doporučuji vám zařadit jeden den v týdnu postní. Nejde o den, kdy nebudete jíst vůbec, ale spíš jídelníček odlehčíte. V křesťanské (katolické) Evropě se dodržoval, a někde stále dodržuje, jako postní den pátek, nepřipadá-li na ten den nějaká liturgická slavnost (Hod boží a podobně). Běžný páteční půst znamená půst od masa, tedy zřeknutí se potravy z masa teplokrevných zvířat. Myslím, že pojmout páteční půst jako den, kdy jíme méně a obědváme polévku, nikomu neublíží. Pokud se vám z nějakého důvodu příčí dodržovat právě křesťanský systém, je vhodným dnem pondělí. Pokud vás půst v křesťanském pojetí zaujal, vyhledejte si nějaké delší pojednání. Vhodným delším půstem je předvelikonoční půst, kdy se na konci zimy zřekneme tučných, sladkých a masitých jídel, přidáme naklíčenou čočku a hrách a kvašené potraviny. Pomůže nám to zdravotně a posiluje to naši vůli.
     Naproti tomu na významné svátky si můžeme šetřit exotičtější nebo dražší potraviny a jejich přípravou tento svátek oslavit. To vyvolá před těmito dny velké těšení zvláště u dětí. I neděle by už při tvorbě jídelníčku měla být bohatší. Je to den odpočinku a když si připravíte i dobré jídlo, pomůže vám to se vstupem do dalšího týdne. Prvorepublikový oběd s polévkou, hlavním jídlem a moučníkem vám jednou týdně udělá dobře.

                                                                                                                                                                          
    Pro prudké krizové časy počítáme maximálně se třemi jídly denně. V případě potřeby posuneme oběd na pozdější hodinu a vynecháme večeři. Jen dbejte na opravdu syté a bohaté snídaně a celkové nasycení. Bude trvat než si na daný stav zvyknete. Děti budou mít hlad i v průběhu dne, připravte si pro ně různé suchary, sušenky, čerstvé nebo sušené ovoce...pochutiny, které nemusíte vařit ani ohřívat.

  
    Při krizovém scénáři by měl být jeden člen domácnosti, nejčastěji žena, který bude spravovat kuchyň. Bude mít přehled o zásobách, rozhodovat o jídelníčku a vydávat jídlo. Na vaření se může podílet kdokoliv má čas, ale za důležité rozhodování by měl mít zodpovědnost jeden člověk. Není možné si v opravdové krizi brát kdykoliv jídlo ze zásoby a obcházet tím systém takového správce.

 

Vytváření zásob a jejich cirkulace


     Nejprve si řekněte, jestli při případné krizi zůstanete na místě nebo přejdete jinam (chalupa, chata, azyl u známých či příbuzných). Tomuto se věnuje mnoho preperských příruček (nedávno např. Ruka noci podaná editora Václava Cílka) a proto tohle téma pomíjím. Jde mi spíš o to, jak fungovat v definitivním útočišti neomezeně dlouhou dobu. Snad jen byste měli mít lehké a snadno přenosné zásoby pro dobu přesunu. Nejlépe takové, aby nebylo nutné je vařit.
    Na místě, kde budete v krizi přebývat, vyhraďte místo či místa pro zásoby. Pokud máte k dispozici spižírnu, můžete tam umístit vše, co je citlivé na vlhko. Velmi se mi osvědčilo skladovat cukr, sůl, luštěniny, rýži, semínka a podobně v pevnějších plastových lahvích od mléka. Dobře těsní a jsou pevné. Takto uchováte dávku surovin na dvě jídla a prázdnou nádobu hned znovu naplníte dokoupeným jídlem. Jde o trvanlivější potraviny, takže víčko opatřím jen samolepkou s druhem a letopočtem plnění.
    Při výpadcích energií je velmi důležitý chladný sklep. Můžete ho používat místo lednice. Pokud máte kopanou studnu, je možné některé potraviny, které jsou citlivé na teplo, skladovat v koši zavěšeném těsně nad hladinou. Máslo se dá dokonce ponořit do ledové vody, kterou pravidelně měníte. Lepší je ho ale přepustit a skladovat toto ghí v dobře uzavíratelné, vyvařené skleničce. Jeho odolnost a trvanlivost je výrazně delší. Někdy postačí ve stínu vykopat hlubší, prkny a zeminou překrytou jámu, do které část potravin dáte. Rozhodně nepodceňujte skladování. Znehodnocení zásob může mít zdravotní následky. Vyhněte se plesnivému, shnilému nebo špatně skladovanému jídlu. Ve chvíli, kdy nebudete mít k dispozici okamžitou lékařskou péči, mohou být následky fatální.


    Obilí a podobné sypké dlouhodobé zásoby můžete skladovat v potravinářských sudech. Je důležité sudy dobře uzavřít a pravidelně kontrolovat kvůli škůdcům i plísním. Pro snížení vlhkosti je dobré přidat něco, co tuto vlhkost absorbuje (silikagel, betonit, čisté železo). Sudy dobře popište, protože obilí můžete skladovat i roky, pokud bude v dobrém stavu. Je možné každý rok přikoupit nějaké navíc. Toto praktikujte ovšem jen v případě, že zároveň koupíte mlýnek a budete doma pravidelně péct. V tom případě nejen ušetříte, ale budete mít k dispozici velmi nutričně hodnotnou surovinu. Sudy umístěte do míst, která nevymrzají a zároveň se v létě příliš neprohřejí. Ovšem při prvních mrazech je můžete jednou nechat pořádně vymrznout kvůli škůdcům. I když už obilí po několika letech ztratí klíčivost, nutriční hodnotu si udrží mnohem déle. Pokud ho máte kde skladovat, není od věci mít ho zásobu větší než spotřebuje vaše rodina. Mouka se skladuje hůře, vydrží maximálně jednu sezonu. Celozrnné mouky rády žluknou nebo zatuchnou. I napadení škůdci je pravděpodobnější.
    Takto můžete skladovat i luštěniny, pokud se vám povede jich dostatek napěstovat nebo sehnat v dobré kvalitě. Klíčením hrachu a čočky v zimě doplníte potřebné vitamíny. Nezříkejte se ani sóji, která se v našich podmínkách začíná díky klimatickým změnám více pěstovat. Je to nutričně velmi hodnotná surovina, která mnoha způsoby může doplnit jídelníček. Samotné sójové boby jsou těžce stravitelné, ale dá se z nich i v domácích podmínkách vyrobit tofu nebo je lze fermentovat. Tofu je možné konzervovat zavařením v ochuceném nálevu nebo ho dál zpracovat kvašením. Těmito úpravami získá sója na stravitelnosti, chutnosti a stane se nutričně cennější.


    Z textu nejspíš už vyplynulo, že není ideální všechny zásoby skladovat na jednom místě. Bydlíte-li v domě, hodí se mít dobře izolovaný sklep, který nepromrzá, suchou komoru se stabilní, spíše nižší, teplotou a pak místo přímo v kuchyni na nejcitlivější potraviny a suroviny na přímou spotřebu.
Sklep je třeba pravidelně bílit klasickým hašeným vápnem, které je velmi desinfekční. Malé sklepy je možné rovněž vysířit pomocí sirných knotů. Pokud máte ve sklepě brambory, držte je odděleně od jablek. Jablka urychlují klíčení a zelenání brambor. Do chladného sklepa můžete umístit i zeleninu. Pořiďte si nádoby na vlhký písek, do kterého budete dávat mrkev a další kořenovou zeleninu. Písek musíte každé léto rozprostřít na plachtu v tom nejparnějším období, kdy slunce opravdu intenzivně svítí, a nechat vyschnout a sterilizovat slunečním zářením. Před sklizní ho opět navlhčíte. Řepu, zelí a brambory je dobré skladovat v bednách. Přes brambory přehoďte pytel nebo těžší kus látky, oddálíte tak klíčení. Pokud přes léto průběžně ve sklepě skladujete například saláty, udržujte je vlhké. Můžete přes bedýnku s nimi přehodit hadr a pravidelně jej namočit a důkladně vyždímat. Ve sklepě si ponechte místo i na věci, které máte aktuálně v lednici.
    Do suché komory zavěšte česnek, cibuli, ale třeba i lilek déle vydrží zavěšený v prostoru, do přepravek dejte ovoce, na police kompoty, zavařeniny, octy, oleje, konzervy a naloženou zeleninu. Dále i větší nádoby s rýží, pohankou, jáhlami, kroupami, cukrem a solí. Tyto musí být pečlivě uzavřené. Pro snadnější záchyt škůdců můžete přelepit nádoby kolem dokola přes hrdlo izolepou. Na zem pak umístěte soudky s kvašenou zeleninou a zelím. Patří sem i nádoby se sušeným ovocem a překvapivě rovněž tykve a dýně, ty můžeme ale skladovat přímo v místnostech kolem zdí. Vše je třeba průběžně kontrolovat.
Bydlíte-li v bytě, situace bude organizačně náročnější. Vycházejte z možností bytu a sezony. V zimě je možné používat balkon, jen zajistěte, aby vám zásoby neohřálo zimní slunce. platí to jen pro zásoby, které mohou zmrznout a nesmí potom do spotřebování rozmrznout. Jinak musíte zásoby přemisťovat dle počasí. Komora v bytě, kde máte nyní třeba méně potřebné předměty, poslouží na uskladnění potravin dobře. Bude to chtít lépe promýšlet, co za věci opravdu potřebujeme. Většina bytů má alespoň nějaký sklep. V tom vydrží zelenina, brambory i ovoce. Tam bych umístila i kvašené poživatiny. Sklep důkladně zabezpečte proti vetřelcům a škůdcům.
V kuchyni si pak ponechte malá množství surovin v uzavřených nádobách, čerstvě pomletou mouku a obilné vločky. Naučte se nic nenechávat v obalech, ve kterých jste to koupili. Při každém přesypávání si zároveň kontrolujete přítomnost škůdců (více níže v textu).
Nemá smysl investovat peníze do zásob, které pak nebudete schopni udržet v poživatelném stavu. Začněte proto se zásobami na dva týdny a teprve až promyslíte jak udržet v kondici větší množství jídla, pokračujte.
Všechny zásoby vždy označujte datem spotřeby i názvem suroviny. Hodí se na to běžné samolepící štítky. V místech, kde nádoby skladujete, je mějte vždy otočené štítky k sobě. Průběžně spotřebovávejte nejstarší nakoupené zásoby. Nové po přesypání a oštítkování přesuňte za starší. Je třeba si tento systém osvojit a pak budete tyto úkony dělat automaticky.
Záměrně zde jako skladovací prostor neuvádím mrazák. Po dvoudenním výpadku elektřiny v parném létě je vše z něj na další uskladnění nepoužitelné. Je dobré mrazák mít, i my poměrně velký máme, ale je také dobré si říct, co uděláme s potravinami v případě výpadku proudu, Ze zeleniny je možné uvařit polévku a některé druhy by šly v nouzi i kvasit. Rozhodně z nich budeme přednostně vařit, přidáme je do placek nebo z nich spolu s luštěninami upečeme paštiky. Máme-li možnost vařit bez elektřiny, dáme na zdroj tepla největší hrnec, do něj všemožné ovoce a uvaříme marmeládu. Zahradní směs je chuťově skvělá a můžeme s ní ochucovat kaše, mazat placky a lívance a podobně. Po rozmrznutí lze dělat z ovoce i sirupy. U jednotlivých mražených potravin přemýšlíme, co s nimi v případě výpadku.


    Ještě jedna věc, týkající se jídla, je velmi důležitá a to jak z hlediska potravinové bezpečnosti, tak i ekologie. Jde o plýtvání jídlem. Pečlivou přípravou jídelníčků na další týden či dva se tomuto můžeme zcela vyhnout. Pokud se vám povede věnovat nákupu i vaření opravdu soustředěnou pozornost, plýtvání se zbavíte. K vyhazování jídla často dochází, nakoupíme-li náhodně rychleji se kazící potraviny (třeba i velmi levně) a nakonec je nespotřebujeme včas. Proto je důsledný nákup podle seznamu nejlepší prevencí.
Další problém může nastat, pokud vaříme z originálních balení potravin. Tehdy je pravděpodobné, že například máme 500g balení těstovin, ale jako čtyřčlenná rodina tolik přílohy nesníme. Přesto je uvaříme, protože se nám nechce skladovat zbytek (riziko zamoření škůdci). Buď se zbytečně přejídáme a nebo zbytek vyhodíme. Je lepší nakoupit více balení stejného tvaru těstovin a hned je sesypat do jedné velké nádoby. Na tu si můžete klidně nalepit originální složení či návod na přípravu. Před vařením si jen odvážíte potřebné množství. Čtyřem dospělým bohatě stačí 400g, rodině se dvěma malými dětmi i 300g. Množství už vypozorujete sami. Další možností je se naučit připravovat těstoviny sami, ale tomu se budeme věnovat v praktické části.
To samé se stává s originálním balením luštěnin. Tam je pomoc jednodušší. Použijeme celé balení, namočíme a uvaříme ho a ze zbytku uděláme pomazánku nebo paštiku pečenou ve sklenici. Máme tak na další dny co namazat na pečivo a v druhém případě i něco do zásob.
Plánujeme-li například slepice, zjistěme si, které z našich potravin, mohou ve formě zbytků dostat a které ne. Nezpracovatelné zbytky samozřejmě skončí na kompostu. Do bytu je možné umístit vermikompostér s násadou kalifornských žížal. Zbytky z kuchyně spolehlivě zpracují a ještě budete mít kvalitní hnojivo pro balkonové pěstování. Vařit se snažíme nízkoodpadově, což zohledním v jednotlivých receptech.
    Až budete vybírat novou kuchařku, najděte takovou, jejíž součástí budou i kapitoly o zbožíznalství. Jde o popis jednotlivých surovin potřebných k vaření. Často jsou tam dnes i nutriční hodnoty. Proto je dobré mít alespoň jednu moderní kuchařku, která toto obsahuje, ve své knihovně.



    V souvislosti s předchozím tématem zmíním ještě podrobněji alespoň některé škůdce, kteří vám mohou zásoby výrazně znehodnotit.
    Mezi nejrozšířenější patří zavíječ moučný, kterého můžete spíš znát jako moučného mola. V celých obilných zrnech můžete najít spíš jeho příbuzného zavíječe skladištního. Moučného mola si pravděpodobně přinesete už z obchodu. Nejčastěji v přehybech pytlíků s moukou, ovesnými vločkami, ale někdy i v koření nebo semínkách. Tento škůdce je schopen znehodnotit téměř jakékoliv potraviny a při velkém zamoření se protáhne i závitem některých lahví. Proto doporučuji prokazatelně nezasažené nádoby raději preventivně přelepit izolepou v místě závitu. Jediné, co funguje v případě zavíječe je přesypávání nově donesených zásob do pevně uzaviratelných nádob. Při tom kontrolujeme, jestli se neobjeví uvnitř originálního balení pavučinky. Ty přítomnost zavíječe signalizují. Stane-li se tak, je lépe potraviny typu luštěniny a celá zrna přebrat. Mouku a další sypké suroviny přesít. Tak zjistíme jak masivní zamoření v balení je. Pokud nenajdeme přímo larvy ani jiné další známky přítomnosti hmyzu, můžeme si potravinu ponechat, ale doporučím spíš její rychlejší zkonzumování. Silně zamořené potraviny reklamujeme nebo vyhodíme. Stejně tak v domě či bytě nenecháváme originální obaly, aby se z nich škůdci nerozšířily. Menší množství potravin můžeme po přinesení domů a před přesypáním nechat přes noc v mrazáku. Objeví-li se vám moučný mol přímo poletující v kuchyni, je to hra o čas. Je možné koupit lepové destičky na tento hmyz, ale ty spíš působí preventivně a pomáhají odhalit výskyt. Fungují na bázi feromonů, takže jen postupně stahují z oběhu samečky. Jediné, co můžete udělat, je zkontrolovat, přesypat či vyházet všechny potraviny z papírových či igelitových obalů. Moučný mol si totiž s igelitem hravě poradí. Umyjte octovou vodou všechny poličky ve skladovacích prostorách. Zdá se, že výrazné pachy tento škůdce nevyhledává. Sušení aromatických bylin typu levandule, vratič atp. a jejich rozvěšení ve skladech může šanci na zamoření snížit. Dobře hlídejte aby ani na špatně dostupných místech v kuchyni nezůstávala mouka a další zbytky suchých potravin. Po generálním úklidu postupně zkontrolujte i uzavřené zásoby. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá pět týdnů, při teplotách nižších než 13°C se vývoj zpomalí až zastaví. V teplých budovách to znamená 2-3 generace za rok. Abyste měli jistotu, že jste se zcela zbavili všech škůdců, zopakujte celou akci jednou nebo dvakrát po pěti týdnech.
    Další škůdce, pilous černý neboli nosatec, není v domácnostech tak častý. Spíš si ho můžete přivézt s celými obilnými zrny. Ještě na místě nákupu si proto obilí dobře prohlédněte. Nejenže zcela vyžere zrno, ale zanechá výkaly, které zásobu znehodnotí. Takto napadené obilí nežere ani drůbež. Z ekologických domácích prostředků je nejspíš nejdostupnější vymražení. To předpokládá mráz brzy na podzim. Rozhodně je výhodnější skladovat obilí spíše ve více menších nádobách. Rozmnožování tohoto kazisvěta zabrání udržování vlhkosti v nádobách pod 13%. V teplotách pod 10°C larvy ani brouci neškodí. Výhodné by proto byly skladovací prostory s co nejnižší teplotou po celý rok. Důležité je důkladné vyčištění nádob před dalším používáním. A kontrolovat, kontrolovat, kontrolovat. Za rok může brouk vytvořit dvě generace a samička znehodnotí vajíčky až 200 zrn. Špatnou zprávou je, že pilous vydrží bez potravy až 2 roky!
    Myš domácí je škůdce, který se poslední roky zvláště na vesnicích vymyká kontrole. Můžou za to teplé zimy, kdy nedochází k vymrzání (což je problém všech škůdců) a díky menším srážkám se také tak často nevyplavují doupata. Pomalu se množí predátoři, kteří myši potírají, ale proti nim zase působí lidský faktor. Během léta se uvnitř budov s myší téměř nesetkáte (pokud si jí tam nehýčkáte od zimy). Kritický je podzim. Tehdy se snaží myši stáhnout do tepla a za potravou. Je důležité nenechávat dlouhodobě otevřená okna ani dveře. Ani to nemusí myší katastrofě zabránit. Kočka v domě může pomoct, ale stává se, že pokud konkrétní myš nechytne hned na začátku, zvyknou si na sebe a už k ulovení nedojde. To se nám stalo opakovaně. Pak zbývají pasti. Pokud se vám povede chytit myš do živochytné pasti, vyneste ji opravdu daleko. Klidně kilometr. Vypuštění na zahradu kolem domu není dobrý nápad. Okamžitě se vrátí tam, kde bylo teplo a co žrát. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka po čtyřech až osmi mláďatech. Je třeba proto klást pasti opakovaně a důsledně. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti ve věku šesti týdnů. Pak už dochází k nekontrolovatelnému množení. Z konkrétních míst v zahradě je myši možné odpudit vysazením máty peprné. Pach mentolu nesnáší. Možná i stříkání rámů dveří a oken mátovou silicí koncem léta a na podzim by mohlo zabránit vnikání myší do domu.


    Přijde-li jeden člen domácnosti o práci, tak než najde případně novou, může se tomuto intenzivně věnovat. Nakonec zjistí, že tím dělá pro rodinu mnoho užitečného. Potrava je to, co pomocí složitých biochemických dějů, utváří každou buňku našeho těla. Není to jen zábava a zdroj potěšení. Je to důležité jako voda a vzduch. Pokud máte v hlavě, že se vám nechce jídlu věnovat tolik energie a práce, říkáte tím, že vám nezáleží na vašem těle, zdraví a na tom, kolik času tu ještě se svými blízkými strávíte. A je to jen naše osobní zodpovědnost. Nečekejte, že ji za vás převezme stát nebo nějaký jeho kontrolní úřad.

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 1.díl - úvod a audit domácnosti

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 2.díl - Psychická kondice

pondělí 3. prosince 2018

Vánoční štóla

    Abych podpořila myšlenku slavení svátků a jejich příjemné prožívání, přináším recept na tradiční vánoční štólu. Původní recept jsem našla na stránkách rakouského cukrářství a měl by být 100 let starý. Recept jsem přeložila pomocí překladače a slovníku a veganizovala ho. Ale velmi snadno ho upečete jakkoliv upravený, jde jen o mléko, druh tuku a vejce, která jsem zcela vynechala.
   

    Vánoční štólu dělám první adventní neděli už 21 let. Otevírá nám advent a těšíme se na ní. Je bohatá, a je to kalorická nálož. V těstě je cukru přibližně jako ve vánočce, ale cukrová čepice na hotové štóle je celkem velká. Ta se dá samozřejmě výrazně redukovat.
    Adventní svačiny o ostatních nedělích dodržujeme posledních čtrnáct. Je to něco, co nám rozděluje advent spolu se zapalováním svíček. Jsou to chvíle, kdy usedáme všichni ke stolu, pouštíme hudbu a místnost je osvětlena svíčkami, povídáme si. Je to první chvíle, kdy cítíme Vánoce blízko.

    Adventní věnec máme přírodní a prostý, navíc velmi bezpečný, letos bez jakéhokoliv lepení. Kdysi mi upadla kameninová forma na bábovku a lehce napraskla. Na pečení už to nebylo a tak mě napadlo do ní vytvořit věnec. Na dně je nekvalitní ovčí vlna, kterou jsem kdysi dostala a byla vpodstatě nepoužitelná. Tvoří jakýsi korpus pro další aranžování. Na ní je vrstva větviček a břečťanu, které není třeba jakkoliv přichytit. Kovové zapichovací kalíšky máme mnoho let a ty vpíchnu přes větvičky do korpusu. Na závěr přidám šišky a z ovčí vlny plstěnou přízdobu. To jsou jakési plátky jablíček, které jsem dělala před několika lety. Neopadává mi na stůl jehličí a pokud by věnec vzplál (což se nám ještě nestalo, nemá se kam rozšířit. Navíc korpus z ovčí vlny by ani nehořel.


 Vánoční štóla

750g hladké mouky
300g vegan tuku
220 sójového (nebo jiného vegan) mléka
120g moučkového cukru
250g rozinek (+kandované ovoce, kandovaná dýně, brusinky...)
60g droždí
100g směsi sekaných ořechů
vanilka
2 lžičky zázvoru
1/2 lžičky skořice
1/2 lžičky kardamomu
strouhaná kůra z jednoho citronu
1/2 lžičky soli
rum na namočení rozinek
tuk a moučkový cukr na krustu

    Nejprve si rozpustíme tuk a necháme ho chladnout. Droždí rozdrobíme do misky a rozetřeme se lžičkou cukru dohladka a tekuta, přidáme 2 lžíce mléka a lžíci mouky, dobře rozmícháme a v teple necháme vzejít kvásek. Mezitím rozinky namočíme do rumu.
    Nyní odvážíme všechny suché ingredience včetně koření a smícháme je. Můžeme je i prošlehat metličkou.
    Zchladlý tuk, mléko a kvásek vlijeme do mouky s přísadami a zpracujeme těsto. Pozor na teplotu tuku, musíte být schopni v něm udržet prst, příliš horký by spařil droždí a štóla by nevykynula. Těsto zpracovávám ručně a jde to velmi dobře. Rozinky dám až ke konci s trochou mouky..
    Nyní necháme těsto kynou alespoň 2 hodiny. Obsah tuku je vysoký a i když je i vyšší množství droždí, je třeba delšího času na vykynutí.
    Nyní už tvarujeme štolu (buď jednu velkou nebo dvě malé). Těsto se rozprostře do placky a nadvakrát přeloží, pak se dotvaruje. Tady zhruba ve 2,45 minutě je postup tvarování vidět.
    Štólu necháme pod utěrkou další hodinu kynout. Mezitím si rozehřejeme troubu na 200°C. Štólu potřeme rozpuštěným tukem a dáme péct. Na 200°C ji pečeme 15 minut, poté stáhneme na 150°C a dopékáme cca půl až třičtvrtě hodiny. V půlce pečení opět potřeme tukem a bohatě pocukrujeme. Na závěr tukem už jen pokapeme a ještě přecukrujeme. Cukr potom lépe drží.
     Je dobré upéct štólu několik dní předem aby se uležela. Skladuji ji v chladnu zabalenou do voskovaného plátna.












čtvrtek 29. listopadu 2018

Šoulet

   Tento jednoduchý recept předznamenává budoucí blogy o zásobách a vaření z nich. Vznikne též seznam jídel s odkliky do blogu na recepty a vzorové jídelníčky.

    Šoulet je staré židovské jídlo, které vhodně kombinuje luštěniny s obilovinami. Touto kombinací získáme kompletní syté jídlo, ve kterém nechybí žádná z potřebných esenciálních aminokyselin. Pokud k němu přidáte trochu kvašené zeleniny získáte superjídlo :). Ječné kroupy působí také velmi pozitivně při regeneraci jater. Pokud vám kroupy přijdou příliš pevné, použijte jemnější krupky nebo lámanku. Je to také vhodné jídlo pro zimní období.
Podobných kombinací obilovin a luštěnin je víc a postupně je uvařím a recepty zveřejním.


Šoulet

0,5kg zeleného hrachu
0,5kg ječných krup nebo krupek
několik stroužků česneku
2 větší cibule
majoránka, sůl
olej
kvašená zelenina jako přílohu

    Večer namočíme zvlášť hrách a zvlášť kroupy. Ráno vodu slijeme a každé zvlášť uvaříme. Kroupy přisolíme, hrách ne. Vaření hrachu bude trvat déle. Pokud je zelený neloupaný, bude to trvat cca 3/4hodiny. Kroupy budou vařené za 1/2 hodiny. Kroupy smícháme s hrachem, drceným česnekem, 2 lžícemi oleje a majoránkou. Dáme na 3/4 hodiny péct na 200 stupňů. Je možné péci i v remosce.
Mezitím si na oleji osmahneme do růžová na drobno nakrájenou cibulku.
Jednotlivé porce dáme na talíř a ochutíme cibulkou. Jídlo i po zapečení zůstává sypké, peče se jen aby se chutě propojily a celé jídlo bylo chutnější.




pondělí 26. listopadu 2018

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 2.díl - Psychická kondice

"Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru"  André Maurois

      

    Nejraději bychom poté, co jsme si přiznali, že problém je, a jak vážný opravdu je, začali hromadit zásoby, provádět rychlé změny a vůbec byli velmi aktivní. Než půjdete nakoupit konzervy, přečtěte si kapitolu, která je důležitější než všechny další kapitoly. To je totiž věc, která rozhodne, jestli budete mít osud pevně pod kontrolou nebo budete obětí.



    Zhoršující se prognózy týkající se budoucnosti, vyvolávají úzkosti především u žen. Nejzasaženější skupinou budou vždy matky malých dětí. Kromě strachu o děti a zpráv o stavu věcí kolem, to způsobuje snad i vědomí, jak malý vliv mají na dění kolem. Ovšem jsou to právě ony, které jsou vybaveny pro to, krizové situace skvěle zvládnout. Umí zhodnotit situaci, naplánovat si čas, zorganizovat vše s přihlédnutím k důležitosti. Navíc je u nich, díky čerstvému mateřství, nejvíc rozvinutá empatie a intuice. Nyní mohou nejvíc měnit chod svých rodin a vytvářet sociální vazby. Roky zažité společenské návyky mění nejvíc ženy na mateřské dovolené. Plno věcí, ač se v kontextu doby mohly zdát zbytečné, jako vaření z bio potravin, zero waste hnutí nebo třeba zájem o domácí porody, mohou být pro budoucnost naprosto zásadní.
    Pokud si krizové cestičky předem vyšlapeme, necháme je přejít do krve a začleníme je do běžného života, budeme se cítit bezpečněji a zároveň se vyhneme počátečnímu traumatu z prudké změny. Neznamená to nastěhovat se do krytu a jíst konzervy. Spíš si při každém nákupu uvědomit z jakého zdroje pochází které potraviny a zvolna si přivykat na ty lokální a sezónní. Přizpůsobit tomu vaření. Cizokrajné potraviny berte jako vzácnost a tak k nim i přistupujte. Vlastně tím naplníte i ekologický požadavek. Konzumujte každý týden i něco z krizových zásob (což je důvod nenakoupit jen hromadu konzerv), jednak si na ně přivyknete a naučíte se z nich chutně vařit a jednak tím zajistíte jejich rotaci. Toto téma bude mít vlastní kapitolu.
    
    Zjednodušte systém v domácnosti co se týká drogerie, úklidových prostředků a kosmetiky. Mnoho jich lze vyrobit doma, mnoho zcela opustit. Dělejte to postupně ať si přivyknete na jinou vůni i méně razantní účinky. Některé návody tu najdete a existují další, specializované blogy a knihy, které si můžete pročíst. Vyhněte se ovšem takovým, kde většinu surovin musíte nakoupit přes web a pocházejí z velké dálky. Je to možné řešit i lokálně a vše dozajista seženete do dvaceti kilometrů od bydliště. Navíc například výroba kosmetiky je vysoce kreativní činnost, která se může stát právě tím, co budete moci jednou nabídnout. Mnoho žen má právě tuto činnost jako hobby s vědomím, že tak prospívá zdraví své rodiny i planetě. Navíc využijete bylinkářství, což je další velmi oblíbená a užitečná dovednost. Naučte se nejen znát, ale i opravdu sbírat a zpracovávat rostliny, které rostou ve vašem okolí. Jeden malý atlas rostlin můžete mít na vycházkách vždy u sebe. V klidných časech, můžete zvolit opačný postup než je obvyklé. Nehledejte byliny na konkrétní problémy. Určete všechny rostliny, které se ve vašem okolí vyskytují během celé sezony a doma věnujte čas tomu, abyste si osvojili jejich účinky a způsob zpracování. Pokud vám chybí byliny v některé z důležitých skupin, můžete vyhledat jak je pěstovat. A to i v případě, že nemáte pozemek a bydlíte ve městě. Vždy je možné podniknout diverzní akci a osít mez či zanedbaný pozemek. Divoké rostliny mohou ovšem sloužit i k přípravě chutných jídel. Především na špenát, různá pesta a do salátů. Pomohou vám nejen zvětšit objem připravovaného jídla, ale i jeho nutriční hodnotu. Jen je musíte bezpečně poznat, protože i v naší přírodě se vyskytuje několik velmi jedovatých rostlin.




    Nejprve si ale doma sedněte a domluvte se, kde se při případné krizi sejdete. Pokud bydlíte v bytě, ale máte třeba blízko rodiče nebo blízké přátele v domku, sejděte se rovnou u nich. Samozřejmě pokud vám jsou ochotni poskytnout azyl. To platí především v případě blackoutu.
    Pokud někdo z rodiny studuje nebo pracuje dál od domova, měl by mít sebou vždy balíček, který se mu pro návrat domů bude hodit. Stačí jen zavírací nůž, sirky, dvě tři energetické tyčinky, vodu, prášek proti bolesti, náplast a provázek popřípadě vteřinové lepidlo na poškozenou obuv či jiný malér. U těchto balíčků nezapomínejte na obnovování obsahu dle trvanlivosti. Vodu měníme denně. Starou buď vypijeme, dáme domácím zvířatům nebo s ní zalijeme květiny.
    Rozhodně musíte vědět, kudy se dostanete pěšky domů i kdyby to mělo trvat déle. Do mobilu si stáhněte offline verzi map a je dobré mít u sebe nabitou powerbanku. V zimě není od věci nosit jednu vrstvu oblečení navíc, i kdyby měla být v batohu či jiném zavazadle, které nosíte. Rukavice, šála a něco na hlavu by mělo být samozřejmostí, i když to běžně nenosíte. Pokud jezdíte autem, můžete mít v kufru sportovnější oblečení a boty. Cestu je dobré si projít třeba na etapy a pojmout to jako výlet.





    K psychické pohodě v případě, že už se rozeběhne nějaký krizový scénář, rozhodně přispěje společně trávený čas. Přes den budou mít všichni své povinnosti, ale u jídla by se vždy měla rodina sejít. Je to čas uvolnění a zhodnocení proběhnuvšího času. Členové rodiny by neměli jíst osaměle jak se jim to právě hodí, ale ustanovit pevný čas snídaně, oběda i večeře. Režim je v krizových časech něco, o co se můžeme opřít, dodá nám to klid. I pravidelné vstávání, i když nás v danou chvíli nic nenutí, je velmi prospěšné. Takto zvládneme mnohem víc práce a věřte, že v takové situaci denně bude co dělat. A ještě se vrátím k času. Je dobré naučit se v čase orientovat. Vědět alespoň přibližně, ve které části dopoledne či odpoledne se nacházíme. Tomu velmi napomůže sledování slunce v různých částech dne a ročních obdobích. V domě či bytě by měly být alespoň jedny mechanické natahovací hodiny a někdo by měl mít povinnost je pravidelně natahovat. Pokud seženete mechanické náramkové hodinky v dobré kondici, měl by je mít vždy na ruce ten, kdo odchází mimo domácnost, aby se mohl vrátit v předem domluvenou dobu. K odchodu z domova mě ještě pro psychickou pohodu napadá, že každý odcházející by měl někomu říct kam jde a kdy se vrátí. Nebylo by příjemné zjistit, že někdo není k nalezení. Zdá se to nyní, v době klidu a mobilních telefonů, jako banalita, ale takové opomenutí může v krizi způsobit zbytečný stres a nebo vyprovokovat aktivitu, která nemusí být bezpečná.
    Stará dobrá volná neděle bude vhodná na regeneraci a osobní koníčky. Pokud máte malé děti nebo máte sami zálibu v hraní her, můžete se jimi postupně vybavit. Věřte, že v chladném, nevlídném dni, kdy je teplo jen v jedné místnosti, se hodí mít pár společenských her. Snižuje to napětí, ponorkovou nemoc a odvádí pozornost od nepříjemných myšlenek. Také hraní her upevňuje vztahy v rodině a vytváří něco, nač se můžete společně těšit.




    Pokud se běžně pohybujete na internetu a účastníte se dění na sociálních sítích tak víte, jak těžké je se odpoutat. Ještě těžší je to pro děti a puberťáky. Je dobré začít trénovat offline neděle, víkendy a dovolené. Postupně, ale nekompromisně. Pro puberťáky může být ztráta takového kontaktu opravdu frustrující a tak je vhodné si na takovou situaci přivyknout. Za krize by nebylo příjemné ještě řešit puberťáka, který nemůže na sociální sítě. Samozřejmě rodiče musí jít příkladem a sami mobil vypnout. Jeden přístroj prohlašte za rodinný, na ten se vám mohou přátelé a rodina dovolat.

    Je velmi užitečné se dobře zorientovat v okolí bydliště. Platí to pro krajinu i město pokud tam bydlíte. Nejprve se jedná o pár ulic či blízký les, ale nakonec by vzdálenost měla dosáhnout alespoň pěti kilometrů na každou stranu. Projděte si všechny cesty pěšky nebo je projeďte na kole. Alespoň zjistíte co kde roste a které cesty jsou zaniklé. Vypátrejte také, kde je nejbližší studánka či pramen a zajděte se podívat v jakém je stavu, můžete ho i vyčistit a udržovat v dobrém stavu. Vůbec se snažte po okolí chodit pěšky, může se to hodit. Objevíte, kde chovají krávy nebo prodávají med. Také se tak dobře navazují sociální kontakty s lidmi, kteří bydlí poblíž a třeba pravidelně chodí třeba venčit psa. Chůzi považuji za velmi důležitou. Choďte s dětmi, ať se to pro ně stane přirozené a příjemné. Pomalu prodlužujte vzdálenosti. Za den by měl být zdravý člověk schopen ujít bez větší újmy 25 kilometrů. Obnáší to schopnost orientovat se v terénu, vlastnit alespoň jednu papírovou turistickou mapu okolí a dobré boty. 

    


    Pokud vlastníte kus půdy, zahradu nebo jen balkón, je nejvyšší čas uvést tyto do stavu, kdy je možné z nich získávat potraviny. Zrovna toto může výrazně pomoci. I k tomuto tématu existuje literatura a já se pěstování budu věnovat v jedné z dalších kapitol. Je to ale věc, která vás rovněž psychicky podpoří.

    Ještě jsou tu dvě věci, na kterých můžete začít pracovat už teď a do budoucna budou mít pro vás velký význam. Tou první je uvědomění si ročních období a slavení svátků. Oslavy pojímejte po svém a nebo tradičně, ale slavte! Chystejte Vánoce celý advent ať jste nebo nejste věřící. Totéž s velikonocemi. Oslavte sv. Martina i Václava. Zjistěte, které svátky vás oslovují, čtěte a vymýšlejte jak je začlenit do svého roku. Pomohou vám ho rozdělit, budete mít něco, nač se těšit a vybudujete si rodinné tradice. Ty jsou spolu s pevnějším režimem dne a společnými aktivitami něčím, oč se můžete v těžkých chvílích opřít.






    Druhou důležitou podporou je komunita. To je asi nejtěžší věc, protože nezávisí jen na vás. I toto začněte řešit co nejdřív. Vždy je dobré být v centru komunity než na jejím okraji. Zkuste poznat své sousedy. I když zjistíte, že jsou mezi nimi někteří jedinci třeba asociální nebo přímo agresivní, alespoň víte, odkud může přijít problém. Také je přínosné vědět, kolik je v komunitě slabších jedinců, starých lidí a podobně. Na ty se bude muset pomoc v době krize zaměřit. Je dobré se účastnit komunitního života nebo přímo komunitu budovat. Cesta může vést přes děti. Mateřská centra, Dny dětí a další akce, vzájemné hlídání a pomoc potřebným. Dobře je nehledět na vzájemné rozdíly, různé názory ať už politické nebo třeba výchovné, ale hledat společné zájmy. Zažili jsme mnoho desetiletí klidu a tedy i luxusu vybírat si své přátele a komunitu. Nebo se obejít zcela bez ní. Ale komunita chrání i své nejslabší. Je to sociální síť, když jiné struktury nefungují.
    
    Rozhodně sebou nenechte cloumat strach víc než je potřeba, protože to samo o sobě nic neřeší. Zároveň se nenechte ukonejšit, že se nic neděje a času je dost. Buďte ostražití a připravení.




  Poznámka: kapitola ještě není hotová definitivně. Obsahuje informace, které někomu mohou připadat samozřejmé, ale neuvažujeme všichni stejně a proto tuto kapitolu považuji za důležitou.
Další blog ze série se bude věnovat krizovým zásobám. Bude určitě rozdělen na více částí a budou k němu patřit i recepty. To všechno až po vánocích ať si nekazíme advent. No a hlavně je s tím víc práce než jsem myslela.
A pište dál do komentářů. Pro mě jsou to dobré podněty pro další studium.