Konzervování téměř bez odpadu

Nejdřív chci poděkovat, že čtete tenhle blog. Jste inspirativní a motivující a vůbec mě to celé těší! A ještě omluva za nereagování na komentáře. Někde se něco pokazilo a mě přestala chodit upozornění na mail. Ale teď to vím a ohlídám si to. Komentáře jsou moje nejmilejší čtení.

   

    Je stále plná sklízecí sezona a jednotlivé plodiny plynule navazují. Doma konzervujeme třemi způsoby: sušíme, zavařujeme (tedy různě konzervujeme do skla) a mrazíme. Mrazák také používáme jako mezistupeň k džemům a sirupům, když se nedá vše stihnout v ten samý den po sklizni. Nyní je průběžně mrazák plný po víko. Vždy když vyndám ovoce na rozvaření, vystřídá ho jiné a nebo upravená zelenina do zásoby. 

    Stále se učím, takže pokud jde něco dělat lépe a nebo úsporněji, neváhejte mi to napsat. Vedení venkovské domácnosti vyžaduje tak široký záběr, že jsem z toho občas vyděšená.

    A teď proč jsem zdůraznila tu bezodpadovost. Letos je ovoce tolik, že to skoro nabádá k plýtvání. Naučila jsem se ovšem počítat se špatnými roky, takže konzervuji na dva až tři roky budoucí. Pochybuji, že za rok bude takový výnos ovoce jako letos. Ale neměla jsem tolik zeleniny, kolik bych si představovala, takže se mohu za rok směle zaměřit na ní. Zpracovat každý zdravý a použitelný kousek je zábavná výzva. Nebudu uvádět u všeho úplně konkrétní recepty, protože těch je plný internet. Spíš nápady, co všechno z jednotlivých druhů, které máme na zahradě, ještě vyrobit.

    Do třešní je ještě daleko a u nás jsou třešně svátek. Obvykle se o ně postarají špačci a my sotva ochutnáme. Letos to bylo jiné. Mnoho jsme zamrazili na knedlíky a bublaninu, rozvařili na džemy, zapomněli zavařit kompoty a sirup. Většinou musíme třešně vypeckovat a pecek je hodně i pod stromem, kde je můžete najít i teď. Pokud je budete pravidelně promývat a sušit, dají se použít jako výplň do polštářků, které se dají nahřívat na topení nebo v troubě a přikládat na tělo, když je teplo potřeba. Tyto polštářky se dají i mrazit a používat jako chladivé. Je to snadné a vlastně to ani nic nestojí. 

    Drobné ovoce jako jsou maliny, rybíz a ostružiny, které má drobné, protivné pecičky, se do džemů pasírují, A zbývá nejedlá drť. I z výroby sirupů zbývá podobná hmota. Část jí můžete na krátkou chvíli namočit do přiměřeného množství vody, promýt, přecedit do džbánu, popřípadě dosladit.

    Další část drtě můžete buď usušit nebo zamrazit a přidávat do domácích ovocných čajů k šípkům a jablečným slupkám.

    Pokud máte drť z jakéhokoliv ovoce bez peciček, ať už z odšťavnění nebo zbytek po sirupech (jablka, hrušky, aronie, třešně, jahody), můžete ji smíchat s nadrcenými ovesnými vločkami, medem nebo cukrem, trochou oleje a oblíbeného koření. Hmotu nechte půl hodiny nasáknout a propojit, pak tvarujte tyčinky. Ty sušte v sušičce nebo troubě a když jsou akorát suché, tak je buď nechte pár dní v lednici než se sní a nebo je zamražte. V mrazáku vydrží bez ztráty chuti i rok. Večer je dáte do lednice a ráno jsou připraveny k jídlu.

   
    Jak už jsem výše zmínila tak slupky z domácích jablek a hrušek se dají usušit a je z nich dobrý ovocný čaj.

    A pokud máte padaná jablka, která nejsou úplně vhodná k jinému zpracování, nebo jich máte hodně, naložte si jablečný ocet. Stačí nádoba, kousky zdravých jablek a trochu cukru pro start. Budete-li denně míchat, tak za tři týdny slijete svůj vlastní ocet.

        Tyhle bezodpadové nápady vpodstatě sbírám, takže budu ráda za každý nový do sbírky. Pokud bych je plánovala nějak využít, vyžádám si samozřejmě svolení.