Opravdu nepatrný zápisek o pučálce

Pučálka to je věc. Je to pochoutka z naklíčeného hrachu, která je levná a zdravá. Dělávala se u nás už dávno pradávno hlavně na venkově. Jíst se může jako pochutina nebo třeba večeře jako včera u nás. Mě před vánoci namotivovala tahle milá kuchařka od Dýně na pařezu a teˇje pučálka trvale usazena v našem jídelníčku. Něco k pučálce najdete i u Cuketky.

Já jí dělám následovně. Vezmu půl balíčku (250g) zeleného, neloupaného, nepůleného hrachu a na 24 hodin ho namočím do velkého množství vody. Druhý den vodu sleju, hrách v sítku propláchnu a nechám pod poklicí v nádobě 48 hodin klíčit. Je třeba ho nejméně dvakrát denně v sítku propláchnout a vodu, která z hrachu do nádoby steče nevylévat. Jednoduše musí být mokrý a ležet tak ve dvou ml vody. Za ty dva dny hezky naklíčí a já ho opět sliju, propláchnu, nechám okapat a pak v nádobě smíchám se dvěma lžícemi oleje a půl lžičky soli. Rozprostřu na plech aby hrášky ležely hezky jeden vedle druhého, troubu rozehřeju na 200°C a dám péct. Stejně lze připravit i na pánvi, jen musíte míchat. Sůl přidejte hned, hrách lépe nabere slanost. Jde ho dělat i na sladko, ale to nás zatím neláká. Pečeme nebo pražíme tak dlouho, dokud částečně, ale velmi slabě nezhnědne. Měl by být měkký bez moučné příchuti. A to je vše. Jídlo je to velmi syté a díky naklíčení hrách v této úpravě výrazně méně (pokud vůbec) nadýmá.

Labneh aneb odkapte si jogurt

Labneh neboli Laban je čerstvý, nesýřený, původem Libanonský, sýr. Konzistenci má podle toho, jak moc ho necháte odkapat - od roztíratelné až po tužší. Dokonce se z něj dají tvarovat kuličky, obalovat v koření a nakládat do olivového oleje. Ostatně takováhle přehlídka vám vyjede při zadání slova Labneh do googlu. Původně jsem jej začala dělat na základě receptu ze stránek Jak na to. Ty si ostatně stojí za to projít pokud se chystáte na sýry nebo jogurty. Roztíratelná verze sýra labneh připomíná velmi lučinu. Letos před silvestrem jsem objevila ještě jedno skvělé využití pro tento sýr. Pokud máte rádi pomazánkové máslo, stačí vmíchat do sýra z jednoho litru jogurtu cca 50g  změklého másla. Nejlepší je to prošlehat mixerem aby se máslo se sýrem dokonale spojilo. Poté můžete ochutit jako pomazánkové máslo nebo dále použít na pomazánky. No a ještě jedno využití jsem našla, když jsem v létě pekla chees cake. Labneh může nahradit čerstvý sýr Philadelphia, který se tam používá. Tím se vyhnete tomu, že upečete obyčejný tvarohový koláč jako v případě, že použijete obyčejný tvaroh! Chystám se ještě zjistit, jestli by nemohl méně odkapaný labneh z velmi tučného jogurtu, nahradit mascarpone ;).

A teď tedy jak na to. Už jsem v jiném článku popsala, jak si vyrobit jogurt na ústředním topení. Další variantu přidám až to bude aktuální.  Pokud se chystám odkapávat z něj labneh, ani ho nedávám do sklenic. Dále jen fotky, postup si přikousněte z předchozího článku :).

Pokud ještě nevyrábíte vlastní domácí jogurty, můžete si samozřejmě jogurt koupit. Pořiďte ho kolem jednoho litru a to nejlépe opravdu poctivý jogurt jako je například Holandie. Na jednu plachetku nedávejte více než litr jogurtu, špatně pak odkapává.

Když máte jogurt, připravte si hustší plátno nebo třeba utěrku a nádobu, do které bude odkapávat syrovátka. Pak můžete buď vmíchat do jogurtu lžičku soli, česnek, bylinky atp. a nebo ho nechat jen tak a dosolovat a dochucovat až hotový sýr. Dělám oboje, ale kvůli dalšímu využití syrovátky spíš ochucuji až výsledný sýr. Syrovátku pak můžete zamíchat do žrádla pro zvířata (psy, kočky, slepice...) nebo si ji přidat do koupele a nebo si z ní udělat dokonce jednoduchou pleťovou vodu, ale o tom někdy jindy.

Když máme připravenou plachetku, přendáme do ní jogurt. Osvědčilo se mi ji přitom vložit do nádoby, do které bude poté odkapávat syrovátka. Konce pklachetky svážeme k sobě a zavěsíme. Někdo zavěšuje do lednice, ale moje zkušenost je, že když nechám večer odkapávat, ráno je hotovo a sýr se mi nikdy nezkazil.

Pokud odkapete labneh hned, bez chlazení, je kyselejší, protože v něm proces ještě probíhá. Pokud ho necháte schladit alespoň 24 hodin, je kyselý méně. Než se proces rozebějne je odkapáno. No a samozřejmě že varianta je nechat ho odkapat v lednici nebo jinde v chladu.

Po vykapání, které trvá mezi osmi a dvanácti hodinami, zformujete bochánek nebo upravíte dál podle chuti. Je to jednoduchý a celkem levný způsob jak získat zase větší kousek nezávislosti a soběstačnosti!

Fazole, naan a novoroční přání

První povánoční blog je opět receptový a trošku péefkový nebo taky bilanční.

Dnes jsem kvůli větru nešla se psem našich pět kilometrů po okolí a tak jsem se rozhodla udělat si vařící radost. Dlouho jsem se chystala na indický plackový chléb naan. Protože jsem měla už dva dny namočené fazole (u nás je teď pořád něco namočené - ať už to klíčí nebo jen čeká na zpracování), rozhodla jsem to zkombinovat v jakési indicko mexické jídlo. Chléb naan jsem pekla podle Kitchentte a vpodstatě sem není třeba dávat recept, protože ten, který odkazuji, úplně postačí. Jen několik vlastních postřehů, které mohou být způsobeny rozdílností mouky, trouby, ale hlavně tím, že jsem tento chléb pekla poprvé. Dávku jsem zdvojnásobila na půl kila mouky, ovšem vody bylo na mě moc a musela jsem přidávat mouku. Zadělávala i kynula jsem v domácí pekárně. Na půl kila mouky by mi bohatě stačilo 350ml, ale je fakt, že i v původním receptu je voda psaná přibližně. Při rozvalování jsem udělala místy zbytečně tenké placky, které pak byly velké a špatně se s nimi manipulovalo, Takže příště silnější a menší placky. Tenká místa se pak v troubě zbytečně připalují. V receptů se chléb peče na 170°C, to na naší troubu bylo málo, nakonec jsem pekla na 210°C, ale chce to zkusit. Ovšem i tak měl naan veliký úspěch a zaslouží si zařadit do našeho jídelníčku častěji.

Recept na fazole je také jednoduchý, jen je třeba myslet na jejich namočení den či dva dopředu. Pokud je namočím dva dny předem a přidám k nim špetku jedlé sody, uvaří se mnohem rychleji.

1/4 balíčku červených fazolí

1/4 balíčku bílých fazolí

1/2 sáčku mražené kukuřice

1 zelená paprika

hrst rýže

2 rajské protlaky malé (nebo jeden velký)

cibule, česnek, oregano, šalvěj

pepř, cukr, sůl, olej

jemně strouhaný sýr

popřípadě chilli a kečup

Nejprve uvaříme fazole v dostatečném množství vody doměkka, vedle vaříme rýži v dvojnásobném množství vody až se všechna tekutina vsákne, nesolíme ani fazole ani rýži. Na oleji rozesmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme rovněž nadrobn nakrájenou papriku a spolu smažíme. přidáme pepř a kukuřici, když se kukuřice ohřeje, přisypeme fazole, rýži, drcený česnek a sůl. Společně necháme opět krátce smažit a podlijeme. Po 5 minutách vlijeme oba protlaky, dosolíme a zlehka osladíme aby jídlo nebylo kyselé. Přidáme jemně drcené zelené koření. Ještě 10 minut pod pokličkou dusíme za občasného míchání. Podáváme posypané sýrem, můžeme pokapat omáčkou ze tří nakládaných chilli papriček, dvou feferonek a dvou lžic kečupu - to vše rozmixovaného ponorným mixerem.

Když jsem přemýšlela nad loňským rokem, měla jsem dlouho pocit, že se toho mnoho nepovedlo. Jako bych nic nového nevytvořila, nenaučila se, neudělala, co bylo třeba udělat. Nakonec jsem ale došla k tomu, že to tak úplně není pravda. Sice jsem se nenaučila mnoho nového, ale z některých věcí se postupně stala rutina (pečení chleba, mýdlový sliz, kosmetika, vaření povidel a marmelád). Rutina je často považována za něco špatného, ale v domácnosti a při vykonávání pravidelných povinností neznám nic lepšího. Výrazně to šetří čas a zaručuje předvidatelný výsledek. Navíc mi loňské zevšednění a zefektivnění některých činností (např pečení chleba jednou týdně po třech bochnících) uvolnilo ruce pro letošní učení se nových věcí, získala jsem tím mnoho času a tak se těším na vaření mýdla a šití!

Takže vám do nového roku přeju, aby ten letošní rok buď přinesl nové dovednosti a nebo pomohl uvolnit ruce pro roky příští!

Vánoční štola a první svíce...

 

O tvarohové vánoční štole jsem psala už před pěti lety sem, letos jsem jí pekla na první adventní neděli po čtrnácté a tak přidám recept i dnes. Letos jsem navíc přidala opravdu velké množství lískových oříšků, vlašských ořechů a mandlí, také kandovanou dýni a rozinky. Také místo vanilkového cukru kupovaného jsme povrch cukrovali domácím a do těsta použili též domácí extrakt. Skoro jsem myslela, že to to těsto už nepobere, ale nakonec se vše spojilo. Doporučuji nejprve pročíst recept i s postupem a až poté míchat suroviny dohromady.

Vánoční štóla

150g rozinek namočených v rumu

250g tuku (másla, Hery...) + 50g rozehřátého tuku na potírání

500g hladké mouky

1 prášek do pečiva

2 vejce

1 měkký tvaroh (250g)

325g moučkového cukru (třetina do těsta a zbytek na posypání!)

1 sáček vanilkového cukru

špetka soli

125g vlašských ořechů

nastrouhaná citronová kůra z půlky citronu  (špetka skořice, kardamomu, muškátového oříšku)

1 lžíce rumu
hrst kandované dýně 

(100g kandované citronové a pomerančové kůry)

Smícháme mouku s práškem do pečiva a nastrouhanou citronovou kůrou, uděláme vprostřed důlek. Do toho vlijeme obě vejce ušlehaná s třetinou cukru a vanilkou. Přidáme tvaroh, špetku soli, rum a na kousky nakrájený tuk. Vypracujeme hladké těsto do kterého zapracujeme rozinky, usekané ořechy popř. kandovanou kůru. Přikryjeme čistou utěrkou a necháme půl hodiny odležet.

Poté těsto přendáme na pomoučněný vál, vyválíme a přehnutím vytvarujeme placku se žlábkem typickým pro štólu.

Opatrně přeneseme na plech (třeba pomocí podsunutého pečícího papíru) a v předehřáté troubě pečeme asi hodinu (elektrický sporák 200 °C/plyn stupeň 3). Během pečení potíráme (poléváme) rozpuštěným tukem a bohatě sypeme zbylým cukrem (celkem 4x). Je prima nechat ji uležet v chladnu do druhého dne...když to vydržíte tak po třech je ještě lepší ;).

 První svíce na adventním svícnu je zapálena, i přes nemoc jsme si to užili. Mám pocit, že už všechna ta pnutí, kterých bylo za poslední roky tolik, konečně povolují. 

Dýně, tykve a spol

Dýně chtějí jen teplo, trochu té výživy (zvlášť dusík a draslík) a vodu. Já pěstuju dýně na kompostových hromadách, které ale nejsou v pravém smyslu hromadami, ale spíš dlouhými hrůbky. Od sklizně na ta místa (možno založit i na trávníku) nosím a vozím různý organický odpad, dospod je možné dát tenké větvičky z prožezávky. Listí a čerstvou trávu prosypávám senem a slámou. Vrstvy tence posypu popelem ze dřeva, obsahuje draslík, který dýně v úpříští sezoně využijí. Bez draslíku málo kvetou. Pokud už k tomu dojde, je možné je v sezoně zalévat slabým a ještě naředěným výluhem z dřevěného popela. Ale pozor !je to slabý louh! takže ředit!. To vše opakuji až do června, kdy sázím samotné rostlinky. Hromady mohou být i celkem veliké, během sezóny se hodně sesednou.                                                                                                             

V kompostu si udělám větší otvor, nasypu prosetou kompostovou zeminu a sázím. Sazenice je velmi snadné vypěstovat za oknem v květináčku. Do půdy je dáváme po zmrzlých (15.5.). Když neprší víc jak týden, zaléváme alespoň obden cca 5l vody. Narostou i tak, ale menší. Některé plazivé odrůdy budou špatně plodit zarostlé v trávě (máslová, hokkaido), jiným je to jedno, třeba obří dýni. Hokkaido nejlépe plodí na opoře. Nejlepší je dřevěná mříž, loubí nebo obyčejný plot. Na ten já je bohužel pustit nemohu, protože rondupoví sousedi by mi je otrávili :(. Pokud se nám zdá, že mají dýně přeci jen málo výživy, zalijeme naředěnou kopřivovou jíchou. Na tu sem časem dám návod taky, ale najdete ho určitě na internetu. Občas jíchu stříkám i na listy (naředěný ještě víc), popřípadě odvar z přesličky proti plísním, když je deštivo. Semenaření se tentokrát věnovat nebudu, protože nemám dost ověřeno a je to trošku náročnější. Jen že dýně se rády a dobře kříží, výsledek bývá neuspokojivý, tedy pokud jde o kvalitu plodu. Takže při semenaření je třeba nepoužívat F1 hybridy (štěpí se) a nějakým způsobem zabránit samovolnému opýlení - opylovat cíleně štětečkem a pak skrýt květ do sáčku z monofilu nebo jej stáhnout a přelepit páskou (tam je někdy problém se čmeláky, kteří se prokoušou spodem).

Dýně pro uskladnění necháme na rostlině zcela dozrát. poznáte to podélných prasklin na stonku, které začínají dřevnatět. Stopku necháme na plodu dosti dlouhou. Poté je dobré plody shromáždit někde venku na suchém místě a zhruba dva týdny je nechat dojít a zaschnout stopky. Dýně nejlépe skladujeme v suchých prostorách, kde není přetopeno (chodby a podobně). Výdrž jednotlivých odrůd je různá. Nám vydrží hokkaido (pokud tedy zbyde) na chodbě klidně do března, ale třeba cukety a obří dýně, když do vánoc nezpracuji tak o ně přijdeme, začnou hnít. patizon vydrží hodně dlouho, ale dostat se skrz šlupku není nejsnadnější. Špageové dýně budu na výdrž teprve testovat.                                                                                          

                                                                                 

Tak a teď postupy a recepty. U obří dýně platí, že by se od načnutí měla do tří dnů spotřebovat. Mám ověřeno, že pak začne v pokojové teplotě měknout a plesnivět. Nejlepší je ji hned naporcovat na větší kusy, vyřezat stopku a vydlabat měkký vnitřek se semínky. Pokud máte se semínky nějaký záměr, vyberte je a usušte. Jinak můžete vnitřek dýně zamrazit nakrájený na kostky (včetně semen) a přidávat do domácích zeleninových vývarů. Pokrájenou dýni můžeme dát do lednice nebo na balkon, tak vydrží i týden. Loupat chce spíš okrojením tak zhruba 0,5 - 1 cm pod kůrou, tam je dýně ještě tvrdá. Samozřejmě třeba hokkaido nemusíme loupat vůbec, patizon jde loupat extra špatně, ten nakrájím na plátky a vyříznu zevnitř ze šlupky.

Kandovaná dýně 1

Tento recepte je od manželovy maminky a pokud se postup dodrží, je výsledkem šťavnatá, sladká kostka. Tento postup lze aplikovat i na další ovoce (třešně, zázvor, pomeranče, citrony...) Proces je ovšem delší, takže pak uvedu ještě jeden kratší, upravený i chuťově...

                                                                                                                                                                                   

Dýni oloupeme, očistíme a nakrájíme na kostky velké cca 3x3 cm (v nálevu a při sušení se smrsknou) - množství kostek do cca 4l hrnce, 1kg cukru svařit se 2dcl vody a horké nalijeme na dýni. Necháme 24 hodin stát. Pak nálev slijeme a znovu převaříme, to celé pět dní. Ale pozor, převářet důkladně a lepší je hrnec po schladnutí dát někam do chladu. Prostě to celé rádo kvasí. Po posledním cezení nevyléváme, uschováme na džus ;). Kostky dýně necháme řádně okapat a pak zvolna sušíme. já je suším v normální sušičce na ovoce, ale jde to i v troubě na plechu, na pečícím papíru na 50°C. nepřesušit! Dýně musí zůstat lehce pružná jinak bude tvrdá. Ukládáme do dobře uzavřených nádob a lehce prosypeme moučkovým cukrem. Nádobou klepeme, převracíme aby se dýně v cukru obalila, nebude se pak lepit dohromady. Ukládáme do chladna a pravidelně kontrolujeme. Lepší je použít více menších nádob než jednu velkou. Pokud se náhodou v jedné objeví plíseň, nepřijdete o vše. Ale vzhledem k prosypání cukrem a chladu k tomu nedochází... Dýni můžeme buď jíst jen tak, zdobit jí muffiny, cukroví a dorty nebo jí přímo přidávat do těsta třeba místo rozinek.            

Kandovaná dýně 2

Postup je stejný jako u předešlého receptu. Jen do cukerného roztoku po svaření přidám 1-2 lžičky kyseliny citronové (ale pokud k ní máte výhrady tak klidně vynechte) a přeliju dýni. Za 24 hodin nálev neslévám, ale přivedu ho k varu i s dýní, vařím jen minutu nebo dvě. Dýně musí být poloměkká. Nechám stát do druhého dne, nalev sliju a suším jako podle předešlého receptu. Pokud přidáte kyselinu citronovou bude barva dýně světlejší a chuť lehce nakyslá. Chuťově jsme vyhodnotili doma variantu dvě jako lepší a v těstě je výraznější.

                                                                  

Dýňový džus

Navážu hned džusem, protože nám z kandované dýně zbyde sladký nálev. Pokud máme nálev s kyselinou citronovou nemusíme s ním už nic dělat, jinak si rozpustíme 1/2 kg cukru ve 2l vody, přidáme buď šťávu ze dvou citronů nebo 1-2 lžičky kyseliny citronové (podle chuti). 2kg obří dýně nakrájíme na kostky a buď upečeme do měkka v troubě nebo podusíme s trochou vody. Dýni rozmixujeme tyčovým mixerem a vmícháme do sladkého nálevu a převaříme. Plníme do vyvařených lahví, uzavřeme. Můžeme dochutit skořicí nebo šťávou z čerstvého zázvoru.

Mě osobně džus chutná, dětem nijak zvlášť, vadí jim ta mixovaná dužnina...

Dýňová hořčice

Dlouho jsem hledala recept na opravdu chutnou hořčici, kterou spíš než na dochucení jídla budu moc přidat jako samotnou pochutinu k sojové sekané, karbanátku nebo čočkovému prejtu. Pokud jsem dělala hořčici jen z namočených semínek, pak ji mixovala, byla tato tak štiplavá, že nebyla poživatelná ani pro mě natožpak pro děti. Druhá varianta byla podle jakéhosi receptu z netu, kde bylo spousta zeleniny a koření a kuličky hořčice. To celé se vařilo, mixovalo a bylo z toho cosi, co se sice dalo jíst, ale s hořčicí to mělo pramálo společného. Rozhodla jsem se tedy oba recepty sloučit, zaměnit druhy zeleniny za méně výrazné a ejhle, zrodila se pochoutková hořčice, která sice není úplně originá, ale konzistenci má přijatelnou, barvu taky a chutná. Od té doby si tu základní nechávám do jídla a nazývám pochoutkovou :).

základní hořčice: 250g semen hořčice (světlých), vařící voda, 3 lžíce octa, 2 lžíce oleje, 2 lžičky soli, 2 lžičky cukru. Hořčici, ocet, olej, cukr a sůl smícháme a přiléváme vařící vodu. Hořčice musí být tak 2 cm pod hladinou. Pokud do druhého dne všechnu vodu vstřebá, ještě trochu přilijem. Nevadí, když si hořčice všechnu vodu nevezme, bude se lépe mixovat. Hořčici necháme stát 48 hodin a pak po částech rozmixujeme tyčovým mixerem na co nejhladší kaši. Pokud se směs příliš lepí, přilijeme vodu. Nejspíš nám ve směsi zbydou zrnka, nevadí, ještě budeme později pasírovat.

2 žluté papriky nakrájené na kousky
3 litry očištěné a pokrájené obří dýně
1 cibule na kolečka
1 stroužek česneku na kousky
1 lžíce kurkumy
3 lžíce oleje
1dcl octa
cukr a sůl podle chuti a klidně až nakonec

Zeleninu rozdusíme úplně na kaši, vydusíme co nejvíce vody, dochutím solí a cukrem. Pak vmícháme základní hořčici a dohromady rozmixujeme, poté pasírujeme. Jde to dobře. Poté zkusíme palčivost, pokud je velká necháme krátce převařit. Hlídáme a ochutnáváme, protože varem hořčice ztrácí štiplavost. poté naplníme do vyvařených malých sklenic a otočíme na víčka.

Pečená dýňová marmeláda orientální

Loni jsem dělala pomerančovo dýňovou marmeládu, ale byla nahořklá a nenadchla. Letos poté, co jsem udělala asi tunu pečených švestkových a jablkových povidel, jsem to zkusila i s dýní a prima. Jahody to nejsou, ale své kvality to má :).

3 l očištěné a pokrájené obří dýně
1 lžička mletého sušeného zázvoru (nebo 1 lžíce strouhaného čerstvého)
2 lžičky mleté skořice
1/2 lžičky tlučeného hřebíčku
0,5 kg cukru
1,5 dcl jablečného octa
špetka soli

Vše smícháme a dáme do pekáčku. V troubě vyhřáté na 180°C pečeme cca 3 hodiny, občas zamícháme. Vypečeme co nejvíce tekutiny, rozmixujeme nebo rozmačkáme a plníme do vyvařených sklenic, otočíme na víčka.

Dýňový chlebíček (muffiny)

Tenhle recept mám od maminky, je původně na buchtu cuketovou, ale s dýní je tak nějak lepší. Cuketa se musí nechat odkapat, u dýně není nutné. Použít je možno vpodstatě jakýkoliv druh dýně od hokkaida po obra.

400g dýně nahrubo nastrouhat
2 vejce
300g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr
2,4 dcl oleje
180g cukru
špetka soli

Ušlehat vejce s cukrem, za stálého šlehání přilévat olej. Suché suroviny smíchat metličkou zvlášť, přidat dýni a vejce s olejem. Péct 30 min na 200°C. Vystačí na 12 muffinů nebo na plnou chlebíčkovou formu. Můžeme polít čokoládou.

Cuketový dort
Tenhle recept je původně z letního Apetitu, trochu upravené poměry. Klidně místo cukety použijte dýni. Geniální je čokoládová poleva! Dcera si ho vyžádala místo dortu k svátku.

350g hladké nebo polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
50 g kakaa (cca 5 lžic)
1 lžička perníkového koření
150 ml oleje
250 cukru krupice
3 vejce
1 vanilkový cukr
150g nasekaných lískových oříšků
500 ml nahrubo nastrouhané cukety (dýně)

Poleva: 200g čokolády na vaření, 100ml smetany

Vše suché kromě cukru smíchat, prošlehat metličkou. V jiné nádobě rozšlehat olej, vejce a cukr. Cuketu vsypat k mouce, přilít olej s vejci, krátce, rychle promíchat. Péct ve vymazané a vysypané dortové formě. Péct na 180°C cca 50 min. Zkusit propečenost špejlí. Nechat deset minut chladnout ve formě, poté vyjmout a nechat zcela vychladnout.

Nalámanou čokoládu dáme do misky a s tou do vodní lázně, pomalu rozpustíme. Smetanu přivedeme k varu a pomalu vléváme k čokoládě. Mícháme dokud se nespojí v hladkou polevu. Tu necháme zchladnout a poléváme jí dort. Tvoří na něm silnu vrstvu. V pokojové teplotě bude po ztuhnutí akorát pevná, dobře se krájí.

Dýňové karbanátky

500g dýně nebo vykapané cukety
250g měkkého tvarohu
250g ovesných vloček
2 vejce
majoránka,
2 stroužky česneku
(možno 1 lžíci hořčice)
pepř, sůl
celozrnná mouka
chlebová strouhanka

Ovesné vločky spaříme vařící vodou jen tolik, aby všechnu tekutinu vsákly. Smícháme je s nastrouhanou dýní, tvarohem a kořením. Směs dohušťujeme střídavě chlebovou strouhankou a celozrnnou moukou. Směs může trochu lepit, ale nesmí téct. Lžící tvoříme hromádky do rozpáleného oleje, ty rozetřeme do placičky. Smažíme dočervena, podáváme s brambory.

Cuketové matesy

Tohle je úplně geniální recept, který jsem objevila Na kopci. Od té doby děláme a chutná nám.

1kg cuket
200g cibule
100ml octa
50 ml oleje
1 lžíce cukru
1 lžíce soli
20 kuliček pepře
3 bobkové listy

Cuketu očistit, starší oloupat, zbavit měkkého vnitřku. Nakrájet na tenké plátky, smíchat s kořením, Cukety pustí vodu a vytvoří si nálev. Za 24 hodin je to skvělá, výrazná chuťovka, která se dá i zavařit!

Postupně budu doplňovat jak recepty, tak fotky. Cuketu a dýni je možné přidat do ledasčeho. Já si mrazím balíčky nastrouhané dýně po půl kile a přidávám do zeleninových směsí či rizota. Tvoří tam pak takový chuťově neutrální základ a hlavně hmotu.

Letošní obry se mi nepovedlo vyfotit tak alespoň ty loňské. Letošní největší měla kolem 18 kilo, menší kolem deseti. Příští rok jich plánuji ještě víc :).

Česnečka, žemle, kostivalová mast a leštěnka

Opět velmi nesourodá receptová smršť. Ale příště se pokusím monotématicky věnovat dýním, protože jsem nasbírala velmi zajímavou sumu zkušeností!

Česnečka 

Česnečku umí asi každý, ale tahle je obzvláště výživná, z domácího zeleninového vývaru a s krupičkou. Letos se podařilo vypěstovat vlastní velmi silný česnek, tak toho musím využít

3 - 4 pořádné stroužky česneku (českého či moravského, jiného tak 3x tolik)
brambory (cca 5 středních)
hrst dětské krupičky
majoránka
olej
pepř a sůl

na vývar:
4 střední mrkve
2 cibule
1/4 středního celeru
1 stroužek česneku
vnitřek z jedné hokkaido dýně i se semínky (možno použít stejné množství dýňových drůbků :) z jiné dýně - klidně obří)
koření (bobkový list, nové koření, pepř, kmín, majoránka)

Zeleninu očistíme, pokrájíme na větší kousky a dáme vařit do 4 litrů vody. Vaříme zhruba 1 hodinu. pokud budeme scezenou zeleninu dávat slepicím, je lepší koření vařit v gázovém pytlíku, jinak zeleninu vyhodíme.

Na 3 lžících oleje rychle opražíme hrst krupičky a zalijeme vývarem (zbytek vývaru uschováme na doředění nebo další polevku či omáčku). Oškrábeme brambory a nakrájíme je na kostky, polévku osolíme. Přidáme brambory a uvaříme je v polévce doměkka. Poté přidáme drcený česnek a majoránku, krátce zavaříme, dosolíme, opepříme a podáváme.

Housky, žemle, toustový chleba

Těsto si nechávám zadělat v pekárně nebo z něj rovnou peču toustový chléb. jde to ale i ručně, to mám vyzkoušeno. Chléb upečený ve formě je mnohonásobně lepší, lépe se vejde do sendvičovače i tousteru. Čerstvé sendviče jsou z něj nepřekonatelné. Z těsta jsou výborné žemle na plnění různými dobrotami.

500g mouky hladké pšeničné (nejlépe nahradit 50g celozrnnou)
350 ml mléka
1/2 lžíce medu (nebo cukru, ale med je lepší)
2 lžíce oleje
2 lžičky soli
Kvásek: půlka kostky droždí (20g), lžička cukru, 50 ml mléka (z celkových 350ml), hrst mouky, droždí utřít s cukrem, rozšlehat v mléce, přidat mouku a dát na teplo vzejít. Nebo nehradit pytlíkem sušeného droždí určeného na půl kila mouky.
Zatím smíchat mouku a sůl, přidat kvásek, zbytek mléka, med a olej. Vypracovat vláčné nelepivé těsto (možno opatrně přidat mouku). přikrýt a nechat hodinu v teple kynout. Tvořit placky (cca 10), nechat půl hodiny kynout na plechu (vymazaném nebo na pečícím papíru). Pomašlovat vajíčkem, sypat sezamem nebo mákem. Péct na 190° dozlatova (cca 30 min). Stejně se z těsta dá upéct toustový chléb, jen ve vymazané formě. Pečeme na 180°C, v půlce pečení přendávám na nejnižší polohu v troubě, popřípadě přikrývám alobalem. Je třeba péct zvolna, protože v místě, kde je chléb uvnitř formy, hůře se propeče a je světlý. Po upečení necháme 10 minut stydnout ve formě a až pak opatrně vyndáme na mřížku. Chléb je velmi měkký.

 

Kostivalová mast

Takhle zhotovená mast mi letos velmi pomohla na zatíženější klouby. Je dobrá po vymknutí, natažené šlachy, podlitiny a podobně. Jen třeba po pěti dnech léčbu na týden přerušit a rozcvičovat aby vazy nezačaly příliš tuhnout. Nenatírat na místa s porušenou pokožkou. Ještě teď až do zámrazu by šel kostival vykopat. Pak zase až na jaře. Je dobré si místa, kde roste označit a kořeny vykopávat až když se rostlina stáhne do kořenů a zvadnou listy. S kořeny se hůř pracuje, protože obsahují šťávu, která slizovatí. Je dobré pracovat rychle a promyšleně.

250g ztuženého tuku (nebo vazelíny)
1 lžíci olivového oleje
4 lžíce postrouhaného kořene
15 kapek kafrové silice (nemusí být)

Kořen oloupeme a nastrouháme (uvádí se i krájení na drobno, protože strouhaný kořen se špatně rozmíchá v tuku, ale mě se to osvědčilo takto). Rozpustíme si tuk nebo vazelínu, do tuku přidáme olej a kostivalový kořen, dobře promícháme. Necháme 24 hodin louhovat v pokojové teplotě. Poté znovu zahřejeme a přecedíme přes plastové sítko, strouhaný kořen dobře vymačkáme. Zbytek jde použít jako obklad na bolavý kloub. Mast necháme zchladnout na 40°C a vmícháme kafr. Vléváme do nádobek a skladujeme v chladnu.

Leštěnka na nábytek jednoduchá

20 ml včelího vosku (cca dvě polévkové lžíce)
200ml oleje (slunečnicový, olivový, přefiltrovaný po smažení)
silice (majoránka - prospívá dřevu, levandule, pomeranč)
nádoba o objemu 300 - 400 ml

Vosk rozpustíme ve vodní lázni (pod skleněnou nádobu umístíme na dno hrnce složenou utěrku nebo několik ubrousků, aby nepraskla). Vedle si ohřejeme olej - důležité - aby se vosk v chladném oleji nesrážel. Ohřátý olej vléváme za šlehání metlou do rozehřátého vosku stále umístěného ve vodní lázni. Šleháme ještě pět minut (na vychlazeném talířku ověříme konzistenci - musí se velmi lehce roztírat), pak vyjmeme z lázně, promícháváme metlou a necháme stydnout. Když je leštěnka teplá jen 40 °C - udržíme v ní ruku - vmícháme do ní 2 ml majoránkové silice (cca 40 kapek) - nemusí být - a pomerančovou nebo levandulovou silici pro vůni. Leštěnku dáme do šroubovací sklenice se širokým hrdlem. Nejlépe ji umístit na chladnější místo a před použitím nechat lehce ohřát v pokojové teplotě. Na nábytek nanášíme měkkým hadříkem, chvíli necháme vsáknout a pak přeleštíme novým hadříkem nebo ubrousky. Tím setřeme přebytečnou mastnotu i vosk. Na nábytku zanechá tenkou vrstvu, která dobře odpuzuje vodu. U jídelního stolu, který musíme pravidelně mýt a utírat vydrží týden, u ostatního nábytku i měsíc.

Během roku si můžeme filtrovat olej (např. přes papírový ubrousek v sítku), který ovšem nebyl použit na smažení masa a skladovat jej v šroubovací sklenici v chladu. Pak z něj za vpodstatě nulové náklady vyrobíme leštěnku. Mám vyzkoušeno, že nábytku použitý olej ani v nejmenším nevadí. Pokud do oleje přes léto naložíme čerstvou majoránku, bude to pro dřevo velmi prospěšné.

Čočka, jogurt a mýdlo

Abych některé recepty nemusela rozesílat stále dokola mailem, rozhodla jsem se, než jim dám nějakou stahovatelnou formu, uveřejnit je postupně zde. Nepůjde jen o recepty na jídlo, ale i o receptury na čističe a třeba kosmetiku či jiné užitečné návody. Sice jde takovéto najít zhusta na internetu, ale často jsou velmi stručné bez přihlédnutí k principům či dokonce základní principy popírající. Fotky ke všemu postupně dodám!

Čočkový prejt

Základní recept na toto jídlo mám odtud. Sama jsem kdysi, dokud jsem ještě jedla maso (už je to 21 let), masový prejt upřímně nesnášela. Všechny podobně smýšlející mohu ujistit, že toto jídlo s ním nemá nejspíš pranic společného. Oproti základnímu receptu ten můj doznal několika vcelku zásadních úprav. Chtěla jsem vyzkoušet jídlo, které bude levné a přitom nutričně vyvážené.

půl balíčku čočky
půl balíčku ovesných vloček
2 střední cibule
2 lžíce oleje
několik plátků másla (dohromady tak dvě lžíce)
hrst chlebové strouhanky
1-2 vejce (jde i bez nich)
půl čajové lžičky jedlé sody
půl čajové lžičky mletého zázvoru
lžičku majoránky
lžičku bazalky
špetka mletého nového koření
česnek dle chuti
sůl
trochu vařící vody

Čočku přes noc namočíme, ráno uvaříme s jedlou sodou zcela doměkka a slijeme. Necháme vychladnout. Poté rozmixujeme tyčovým mixerem dohladka.
Na oleji rozesmažíme nadrobno pokrájenou cibulku do sklovata. Dáme vařit vodu. Na cibulku přihodíme ovesné vločky, lehce orestujeme a zalijeme vařící vodou. Vody dáme jen tolik aby ji vločky všechnu vsákly. Chvíli počkáme a jsou-li vločky suché, přilijeme opatrně ještě vodu. Vločky smícháme s čočkou, kořením, vejci a strouhankou, dosolíme a vložíme do vymazaného a vysypaného pekáče. Pokud uděláme tenčí vrstvu, je větší šance, že prejt půjde dobře nakrájet a bude dobře držet tvar. Povrch směsi poklademe plátky másla a dáme péct. Pečeme na 200°C 1/2 - 3/4 hodiny. Podáváme s domácí hořčicí (brzy dodám recept), nakládanou okurkou a mačkanými brambory.
Jídlo je to velmi syté!

Domácí jogurt bez jogurtovače

Receptů na domácí jogurt ať už s použitím kultury nebo základního jogurtu se najde mnoho. Mě šlo o jogurtování bez jogurtovače (ačkoliv ho vlastním) a maximální zjednodušení.
Zimní jogurtování: na začátku jsou potřeba 2 bílé jogurty co možná nejkvalitnější. Je třeba aby byly opravdu živé. Mě se osvědčila holandia a choceňský. Tyto jogurty rozmícháme se dvěma litry plnotučného mléka nejlépe čerstvého a převařeného (jde to i s krabicovým, ale výsledek není úplně stejný). Tedy převařeného, mléko by mělo dosáhnout 72°C a pak být schlazeno na požadovanou teplotu, která u jogurtu nesmí mít vyšší teplotu než 40°C. Toto mléko vlijeme do tří 3/4 litrových, šroubovacích, vyvařených sklenic. Tyto potom postavíme na topení, kde je necháme celou noc. Zvrchu je dobré je přikrýt ručníkem, který můžeme na jedné straně zahnout pod sklenice. Fotky se dají nalézt u blogu s jogurtovým sýrem labneh. Takto zhotovené jogurty by poté měly zrát v chladu 24 hod. Z poslední sklenice si ponecháme cca 1/4 na další očkování. To můžeme provést tak třikrát, pak je třeba koupit novou násadu.
Letní jogurtování provádíme stejně, jen nedáme sklenice na topení, ale za slunečného počasí do černého hrnce, nejlépe z litiny a umístíme ho na slunce. Funguje to skvěle.
V ostatních obdobích je možno si pomoct troubou, ohřívací láhví a peřinami. Na nějakou alternativu už přijdete.
Takto zhotovený jogurt je po rozmíchání řidší. Pokud byste chtěli hustý jogurt, je třeba pracovat se základními kulturami (např. zde nebo zde) a hlavně kvalitním mlékem.

Mýdlový sliz

Zdá se, že je to notoricky známý recept, ale i tak uvádím. Občas ho někdo nezná. Dorazilo ke mě z několika stran jak strašně ničí pračku. Já peru přesně dva roky jen v něm, pračka byla nová a pere pořád stejně. Nevím, možná dělám něco špatně :D. Sliz používám i na podlahu a další umývání (koupelna, záchod) a občas i na nádobí. Úplně nepřekonatelný je na připáleniny. Staší přelít vrstvou slizu, nechat hodinku a pak vydrbat kartáčkem. Jde z něj připravit též tekutý prášek pokud ho smícháme na pastu s jemným dřevěným popelem. Pak dobře myje troubu i sporák.

150 - 250g mýdla na praní, marseillského mýdla nebo mýdla vlastnoručně vyrobeného
250g sody na praní (křišťálové sody) - méně či více podle tvrdosti vody (200-300)
nádoba o objemu cca 12 l
šroubovací zavařovací sklenice o objemu 750ml - 1l

Do zavařovací sklenice dáme odváženou sodu a do dvou třetin naplníme horkou vodou, zašroubujeme a třesením sodu rozpustíme.
Mýdlo nastouháme nahrubo, nasypeme do 12l nádoby a zalijeme 1l vařící vody. Poté buď mícháme do rozpuštění nebo rozmixujeme ponorným mixerem. To je rychlé a přináší to dobrý výsledek, jen mýdlo velmi napění. Do mýdla vlijeme rozpuštěnou sodu a ihned začneme napouštět studenou vodu, mícháme. Směs doplníme na 10l. Necháme minimálně 12 hodin stát a poté dobře promícháme. Přelijeme do kanystru nebo jiné uzaviratelné nádoby. Před použitím protřeseme nebo promícháme. Použijeme 1 - 2 kelímky o objemu 150 ml přímo do bubnu pračky. Množství je třeba vyzkoušet. Místo aviváže je dobré použít ocet, který vlijeme s několika kapkami oblíbené silice (často levandulové) do nádobky na aviváž. Ocet pomůže proplachování pračky od slizu a zároveň změkčuje prádlo.

Potřebujeme-li použít sliz na praní bílého prádla, přidáme do části perkarbonát sodný a TAED  (Tetra Acetyl Ethylene Diamine)  v poměru 20:1 (osvědčil se např. na látkové pleny) - tohle jsem nezkoušela, protože mám odrostlejší děti.