Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 3.díl - potravinová bezpečnost

    Na začátek chci napsat, že je to dlouhé a celkem nudné a to jsem pro účely blogu ještě krátila. Navíc to ještě není celé. Budou následovat recepty a jídelníčky. Upozorňuji, že tohle není žádná preperská příručka pro přežití v lese. Texty mají pomoct vytvořit domácnost udržitelnou v jakýchkoliv podmínkách. Není to tudíž omezeno na nějaký konkrétní kolaps, ale naopak to umožní i v běžném provozu snížit plýtvání a produkci odpadu. 

     Při tvorbě zásob mysleme na to, že při neočekávané situaci můžeme potřebovat alespoň dvoutýdenní zásobu snadno připravitelného jídla. To by mělo stačit buď ohřát nebo jen krátce vařit. Můžeme do zásob zařadit i trvanlivé potraviny vhodné k okamžité konzumaci. Dlouhodobé zásoby vytváříme především v období sklizně dané suroviny a nejlépe nákupem od pěstitele či chovatele. Je dobré si takové kontakty vybudovat a udržovat. pomůže to oběma stranám.V začátcích se dá přes internet sehnat celkem široká škála rýže, luštěnin a těstovin v gastro balení např. po pěti kilogramech, mouka ze mlýna atp.

    Obě zásoby držme oddělené a mějme v nich pořádek. Je třeba ze zásob průběžně vařit, aby cirkulovaly. Ty první, které máme pro snadnou spotřebu, vydrží cca rok a během tohoto roku je zvládneme obměnit. Vozíme je sebou na dovolené nebo výlety a nebo z nich vaříme ve chvílích, kdy potřebujeme řešit jiné věci než jídlo. Vedeme si ovšem pečlivý seznam, ze kterého jednotlivé složky vyškrtneme nebo smažeme či opět doplníme. Seznam můžeme vést elektronicky, ale vyplatí se mít i písemnou evidenci, kterou doplníme alespoň jednou měsíčně. Tohle je činnost, kterou zvládnou i odrostlejší děti a bude je to nejspíš bavit. Jednou týdně na základě toho dokupte chybějící potraviny.

Vytvořte si rodinnou krizovou kuchařku, kde budou jídla jak ze zásob, tak prostá jídla ze surovin. Klidně podle těchto receptů vařte s dětmi. Něco nového se naučí a budou vás moct zastoupit v případě nemoci. 

    Také se vyplatí vytvářet každý týden jídelníček a podle něj nakupovat potraviny. V tomto případě je jedno jestli jde o sušené suroviny nebo ovoce a zeleninu. I pokud nakupujete denně, tak je dobré mít týdenní seznam. Zjistíte, že to šetří peníze a nevyhazujete nespotřebované potraviny. V jídelníčku zohledněte pravidelný režim rodiny a přizpůsobte se mu. Jídelníčky obměňujte, ale můžete je pravidelně recyklovat, ušetří to práci. Ve vytváření jídelníčku vám pomůže také vaše rodinná krizová kuchařka. Na předsádku této kuchařky si vypište nutriční hodnoty potravin, které pravidelně konzumujete, zohledněte zdravotní omezení a věk členů rodiny. Stačí si je zařadit do skupin podle toho, které důležité živiny obsahují. Pak se můžete během tvorby týdenního jídelníčku snadno orientovat v individuálních potřebách. Stačí, když budou nutriční hodnoty sedět právě v rámci jednoho týdne, u některých mikroelementů i v rámci měsíce. V tomto případě můžeme vědu využít se všemi výhodami pro sebe. Je dobré začít studovat, dovzdělat se v oboru, který bude v době krize pro rodinu důležitý. Zvláště pokud má kdokoliv v rodině nějakou dietu předepsanou lékařem. Musíte se naučit připravovat potraviny pro takovou dietu ze surovin a to nejlépe ve chvíli, kdy máte přístup k informacím a postupům. Jde o různé diety při potravinových alergiích, diabetickou a nebo třeba bezlepkovou dietu.

    Já se budu při tvorbě zásob zabývat především rostlinnou stravou jelikož se takto stravuji většinu života. Navíc rostlinná strava pomáhá vyhnout se většině otrav jídlem a jeho zamoření nebezpečnými mikroorganismy. Není ale účelem příštího textu dát vám přesný seznam potravin. Ráda bych abyste na základě mého seznamu, jídelníčků a receptů pochopili jak si vytvořit vlastní z toho, co rádi a pravidelně jíte. Podstatné není co bude zásoba obsahovat, ale aby vám to nutričně sedělo. Ale i to berte s rezervou, protože zase není třeba vše dodržet týden co týden, den co den. Nemusí být dostupné suroviny nebo energie stále jídelníček vyvažovat. Lidské tělo je velmi odolné, zvláště pak při kratší krizové situaci. Dobré je si pamatovat, že libovolná luštěnina s obilovinami či pseudoobilovinami vám dá kvalitní, plnohodnotné jídlo, obsahující všechny potřebné esenciální aminokyseliny. Pokud takové jídlo doplníte o čerstvou nebo kvašenou zeleninu tak máte i vitamíny a minerály. Dobré je vše různě druhově prostřídávat a udržíte se zdraví a i vaše děti porostou jak mají.

    Doporučuji vám zařadit jeden den v týdnu postní. Nejde o den, kdy nebudete jíst vůbec, ale spíš jídelníček odlehčíte. V křesťanské (katolické) Evropě se dodržoval, a někde stále dodržuje, jako postní den pátek, nepřipadá-li na ten den nějaká liturgická slavnost (Hod boží a podobně). Běžný páteční půst znamená půst od masa, tedy zřeknutí se potravy z masa teplokrevných zvířat. Myslím, že pojmout páteční půst jako den, kdy jíme méně a obědváme polévku, nikomu neublíží. Pokud se vám z nějakého důvodu příčí dodržovat právě křesťanský systém, je vhodným dnem pondělí. Pokud vás půst v křesťanském pojetí zaujal, vyhledejte si nějaké delší pojednání. Vhodným delším půstem je předvelikonoční půst, kdy se na konci zimy zřekneme tučných, sladkých a masitých jídel, přidáme naklíčenou čočku a hrách a kvašené potraviny. Pomůže nám to zdravotně a posiluje to naši vůli.

     Naproti tomu na významné svátky si můžeme šetřit exotičtější nebo dražší potraviny a jejich přípravou tento svátek oslavit. To vyvolá před těmito dny velké těšení zvláště u dětí. I neděle by už při tvorbě jídelníčku měla být bohatší. Je to den odpočinku a když si připravíte i dobré jídlo, pomůže vám to se vstupem do dalšího týdne. Prvorepublikový oběd s polévkou, hlavním jídlem a moučníkem vám jednou týdně udělá dobře.

                                                                                                                                                                          

    Pro prudké krizové časy počítáme maximálně se třemi jídly denně. V případě potřeby posuneme oběd na pozdější hodinu a vynecháme večeři. Jen dbejte na opravdu syté a bohaté snídaně a celkové nasycení. Bude trvat než si na daný stav zvyknete. Děti budou mít hlad i v průběhu dne, připravte si pro ně různé suchary, sušenky, čerstvé nebo sušené ovoce...pochutiny, které nemusíte vařit ani ohřívat.

  

    Při krizovém scénáři by měl být jeden člen domácnosti, nejčastěji žena, který bude spravovat kuchyň. Bude mít přehled o zásobách, rozhodovat o jídelníčku a vydávat jídlo. Na vaření se může podílet kdokoliv má čas, ale za důležité rozhodování by měl mít zodpovědnost jeden člověk. Není možné si v opravdové krizi brát kdykoliv jídlo ze zásoby a obcházet tím systém takového správce.

 

Vytváření zásob a jejich cirkulace

     Nejprve si řekněte, jestli při případné krizi zůstanete na místě nebo přejdete jinam (chalupa, chata, azyl u známých či příbuzných). Tomuto se věnuje mnoho preperských příruček (nedávno např. Ruka noci podaná editora Václava Cílka) a proto tohle téma pomíjím. Jde mi spíš o to, jak fungovat v definitivním útočišti neomezeně dlouhou dobu. Snad jen byste měli mít lehké a snadno přenosné zásoby pro dobu přesunu. Nejlépe takové, aby nebylo nutné je vařit.

    Na místě, kde budete v krizi přebývat, vyhraďte místo či místa pro zásoby. Pokud máte k dispozici spižírnu, můžete tam umístit vše, co je citlivé na vlhko. Velmi se mi osvědčilo skladovat cukr, sůl, luštěniny, rýži, semínka a podobně v pevnějších plastových lahvích od mléka. Dobře těsní a jsou pevné. Takto uchováte dávku surovin na dvě jídla a prázdnou nádobu hned znovu naplníte dokoupeným jídlem. Jde o trvanlivější potraviny, takže víčko opatřím jen samolepkou s druhem a letopočtem plnění.

    Při výpadcích energií je velmi důležitý chladný sklep. Můžete ho používat místo lednice. Pokud máte kopanou studnu, je možné některé potraviny, které jsou citlivé na teplo, skladovat v koši zavěšeném těsně nad hladinou. Máslo se dá dokonce ponořit do ledové vody, kterou pravidelně měníte. Lepší je ho ale přepustit a skladovat toto ghí v dobře uzavíratelné, vyvařené skleničce. Jeho odolnost a trvanlivost je výrazně delší. Někdy postačí ve stínu vykopat hlubší, prkny a zeminou překrytou jámu, do které část potravin dáte. Rozhodně nepodceňujte skladování. Znehodnocení zásob může mít zdravotní následky. Vyhněte se plesnivému, shnilému nebo špatně skladovanému jídlu. Ve chvíli, kdy nebudete mít k dispozici okamžitou lékařskou péči, mohou být následky fatální.

    Obilí a podobné sypké dlouhodobé zásoby můžete skladovat v potravinářských sudech. Je důležité sudy dobře uzavřít a pravidelně kontrolovat kvůli škůdcům i plísním. Pro snížení vlhkosti je dobré přidat něco, co tuto vlhkost absorbuje (silikagel, betonit, čisté železo). Sudy dobře popište, protože obilí můžete skladovat i roky, pokud bude v dobrém stavu. Je možné každý rok přikoupit nějaké navíc. Toto praktikujte ovšem jen v případě, že zároveň koupíte mlýnek a budete doma pravidelně péct. V tom případě nejen ušetříte, ale budete mít k dispozici velmi nutričně hodnotnou surovinu. Sudy umístěte do míst, která nevymrzají a zároveň se v létě příliš neprohřejí. Ovšem při prvních mrazech je můžete jednou nechat pořádně vymrznout kvůli škůdcům. I když už obilí po několika letech ztratí klíčivost, nutriční hodnotu si udrží mnohem déle. Pokud ho máte kde skladovat, není od věci mít ho zásobu větší než spotřebuje vaše rodina. Mouka se skladuje hůře, vydrží maximálně jednu sezonu. Celozrnné mouky rády žluknou nebo zatuchnou. I napadení škůdci je pravděpodobnější.

    Takto můžete skladovat i luštěniny, pokud se vám povede jich dostatek napěstovat nebo sehnat v dobré kvalitě. Klíčením hrachu a čočky v zimě doplníte potřebné vitamíny. Nezříkejte se ani sóji, která se v našich podmínkách začíná díky klimatickým změnám více pěstovat. Je to nutričně velmi hodnotná surovina, která mnoha způsoby může doplnit jídelníček. Samotné sójové boby jsou těžce stravitelné, ale dá se z nich i v domácích podmínkách vyrobit tofu nebo je lze fermentovat. Tofu je možné konzervovat zavařením v ochuceném nálevu nebo ho dál zpracovat kvašením. Těmito úpravami získá sója na stravitelnosti, chutnosti a stane se nutričně cennější.

    Z textu nejspíš už vyplynulo, že není ideální všechny zásoby skladovat na jednom místě. Bydlíte-li v domě, hodí se mít dobře izolovaný sklep, který nepromrzá, suchou komoru se stabilní, spíše nižší, teplotou a pak místo přímo v kuchyni na nejcitlivější potraviny a suroviny na přímou spotřebu.

Sklep je třeba pravidelně bílit klasickým hašeným vápnem, které je velmi desinfekční. Malé sklepy je možné rovněž vysířit pomocí sirných knotů. Pokud máte ve sklepě brambory, držte je odděleně od jablek. Jablka urychlují klíčení a zelenání brambor. Do chladného sklepa můžete umístit i zeleninu. Pořiďte si nádoby na vlhký písek, do kterého budete dávat mrkev a další kořenovou zeleninu. Písek musíte každé léto rozprostřít na plachtu v tom nejparnějším období, kdy slunce opravdu intenzivně svítí, a nechat vyschnout a sterilizovat slunečním zářením. Před sklizní ho opět navlhčíte. Řepu, zelí a brambory je dobré skladovat v bednách. Přes brambory přehoďte pytel nebo těžší kus látky, oddálíte tak klíčení. Pokud přes léto průběžně ve sklepě skladujete například saláty, udržujte je vlhké. Můžete přes bedýnku s nimi přehodit hadr a pravidelně jej namočit a důkladně vyždímat. Ve sklepě si ponechte místo i na věci, které máte aktuálně v lednici.

    Do suché komory zavěšte česnek, cibuli, ale třeba i lilek déle vydrží zavěšený v prostoru, do přepravek dejte ovoce, na police kompoty, zavařeniny, octy, oleje, konzervy a naloženou zeleninu. Dále i větší nádoby s rýží, pohankou, jáhlami, kroupami, cukrem a solí. Tyto musí být pečlivě uzavřené. Pro snadnější záchyt škůdců můžete přelepit nádoby kolem dokola přes hrdlo izolepou. Na zem pak umístěte soudky s kvašenou zeleninou a zelím. Patří sem i nádoby se sušeným ovocem a překvapivě rovněž tykve a dýně, ty můžeme ale skladovat přímo v místnostech kolem zdí. Vše je třeba průběžně kontrolovat.

Bydlíte-li v bytě, situace bude organizačně náročnější. Vycházejte z možností bytu a sezony. V zimě je možné používat balkon, jen zajistěte, aby vám zásoby neohřálo zimní slunce. platí to jen pro zásoby, které mohou zmrznout a nesmí potom do spotřebování rozmrznout. Jinak musíte zásoby přemisťovat dle počasí. Komora v bytě, kde máte nyní třeba méně potřebné předměty, poslouží na uskladnění potravin dobře. Bude to chtít lépe promýšlet, co za věci opravdu potřebujeme. Většina bytů má alespoň nějaký sklep. V tom vydrží zelenina, brambory i ovoce. Tam bych umístila i kvašené poživatiny. Sklep důkladně zabezpečte proti vetřelcům a škůdcům.

V kuchyni si pak ponechte malá množství surovin v uzavřených nádobách, čerstvě pomletou mouku a obilné vločky. Naučte se nic nenechávat v obalech, ve kterých jste to koupili. Při každém přesypávání si zároveň kontrolujete přítomnost škůdců (více níže v textu).

Nemá smysl investovat peníze do zásob, které pak nebudete schopni udržet v poživatelném stavu. Začněte proto se zásobami na dva týdny a teprve až promyslíte jak udržet v kondici větší množství jídla, pokračujte.

Všechny zásoby vždy označujte datem spotřeby i názvem suroviny. Hodí se na to běžné samolepící štítky. V místech, kde nádoby skladujete, je mějte vždy otočené štítky k sobě. Průběžně spotřebovávejte nejstarší nakoupené zásoby. Nové po přesypání a oštítkování přesuňte za starší. Je třeba si tento systém osvojit a pak budete tyto úkony dělat automaticky.

Záměrně zde jako skladovací prostor neuvádím mrazák. Po dvoudenním výpadku elektřiny v parném létě je vše z něj na další uskladnění nepoužitelné. Je dobré mrazák mít, i my poměrně velký máme, ale je také dobré si říct, co uděláme s potravinami v případě výpadku proudu, Ze zeleniny je možné uvařit polévku a některé druhy by šly v nouzi i kvasit. Rozhodně z nich budeme přednostně vařit, přidáme je do placek nebo z nich spolu s luštěninami upečeme paštiky. Máme-li možnost vařit bez elektřiny, dáme na zdroj tepla největší hrnec, do něj všemožné ovoce a uvaříme marmeládu. Zahradní směs je chuťově skvělá a můžeme s ní ochucovat kaše, mazat placky a lívance a podobně. Po rozmrznutí lze dělat z ovoce i sirupy. U jednotlivých mražených potravin přemýšlíme, co s nimi v případě výpadku.

    Ještě jedna věc, týkající se jídla, je velmi důležitá a to jak z hlediska potravinové bezpečnosti, tak i ekologie. Jde o plýtvání jídlem. Pečlivou přípravou jídelníčků na další týden či dva se tomuto můžeme zcela vyhnout. Pokud se vám povede věnovat nákupu i vaření opravdu soustředěnou pozornost, plýtvání se zbavíte. K vyhazování jídla často dochází, nakoupíme-li náhodně rychleji se kazící potraviny (třeba i velmi levně) a nakonec je nespotřebujeme včas. Proto je důsledný nákup podle seznamu nejlepší prevencí.

Další problém může nastat, pokud vaříme z originálních balení potravin. Tehdy je pravděpodobné, že například máme 500g balení těstovin, ale jako čtyřčlenná rodina tolik přílohy nesníme. Přesto je uvaříme, protože se nám nechce skladovat zbytek (riziko zamoření škůdci). Buď se zbytečně přejídáme a nebo zbytek vyhodíme. Je lepší nakoupit více balení stejného tvaru těstovin a hned je sesypat do jedné velké nádoby. Na tu si můžete klidně nalepit originální složení či návod na přípravu. Před vařením si jen odvážíte potřebné množství. Čtyřem dospělým bohatě stačí 400g, rodině se dvěma malými dětmi i 300g. Množství už vypozorujete sami. Další možností je se naučit připravovat těstoviny sami, ale tomu se budeme věnovat v praktické části.

To samé se stává s originálním balením luštěnin. Tam je pomoc jednodušší. Použijeme celé balení, namočíme a uvaříme ho a ze zbytku uděláme pomazánku nebo paštiku pečenou ve sklenici. Máme tak na další dny co namazat na pečivo a v druhém případě i něco do zásob.

Plánujeme-li například slepice, zjistěme si, které z našich potravin, mohou ve formě zbytků dostat a které ne. Nezpracovatelné zbytky samozřejmě skončí na kompostu. Do bytu je možné umístit vermikompostér s násadou kalifornských žížal. Zbytky z kuchyně spolehlivě zpracují a ještě budete mít kvalitní hnojivo pro balkonové pěstování. Vařit se snažíme nízkoodpadově, což zohledním v jednotlivých receptech.

    Až budete vybírat novou kuchařku, najděte takovou, jejíž součástí budou i kapitoly o zbožíznalství. Jde o popis jednotlivých surovin potřebných k vaření. Často jsou tam dnes i nutriční hodnoty. Proto je dobré mít alespoň jednu moderní kuchařku, která toto obsahuje, ve své knihovně.

    V souvislosti s předchozím tématem zmíním ještě podrobněji alespoň některé škůdce, kteří vám mohou zásoby výrazně znehodnotit.

    Mezi nejrozšířenější patří zavíječ moučný, kterého můžete spíš znát jako moučného mola. V celých obilných zrnech můžete najít spíš jeho příbuzného zavíječe skladištního. Moučného mola si pravděpodobně přinesete už z obchodu. Nejčastěji v přehybech pytlíků s moukou, ovesnými vločkami, ale někdy i v koření nebo semínkách. Tento škůdce je schopen znehodnotit téměř jakékoliv potraviny a při velkém zamoření se protáhne i závitem některých lahví. Proto doporučuji prokazatelně nezasažené nádoby raději preventivně přelepit izolepou v místě závitu. Jediné, co funguje v případě zavíječe je přesypávání nově donesených zásob do pevně uzaviratelných nádob. Při tom kontrolujeme, jestli se neobjeví uvnitř originálního balení pavučinky. Ty přítomnost zavíječe signalizují. Stane-li se tak, je lépe potraviny typu luštěniny a celá zrna přebrat. Mouku a další sypké suroviny přesít. Tak zjistíme jak masivní zamoření v balení je. Pokud nenajdeme přímo larvy ani jiné další známky přítomnosti hmyzu, můžeme si potravinu ponechat, ale doporučím spíš její rychlejší zkonzumování. Silně zamořené potraviny reklamujeme nebo vyhodíme. Stejně tak v domě či bytě nenecháváme originální obaly, aby se z nich škůdci nerozšířily. Menší množství potravin můžeme po přinesení domů a před přesypáním nechat přes noc v mrazáku. Objeví-li se vám moučný mol přímo poletující v kuchyni, je to hra o čas. Je možné koupit lepové destičky na tento hmyz, ale ty spíš působí preventivně a pomáhají odhalit výskyt. Fungují na bázi feromonů, takže jen postupně stahují z oběhu samečky. Jediné, co můžete udělat, je zkontrolovat, přesypat či vyházet všechny potraviny z papírových či igelitových obalů. Moučný mol si totiž s igelitem hravě poradí. Umyjte octovou vodou všechny poličky ve skladovacích prostorách. Zdá se, že výrazné pachy tento škůdce nevyhledává. Sušení aromatických bylin typu levandule, vratič atp. a jejich rozvěšení ve skladech může šanci na zamoření snížit. Dobře hlídejte aby ani na špatně dostupných místech v kuchyni nezůstávala mouka a další zbytky suchých potravin. Po generálním úklidu postupně zkontrolujte i uzavřené zásoby. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá pět týdnů, při teplotách nižších než 13°C se vývoj zpomalí až zastaví. V teplých budovách to znamená 2-3 generace za rok. Abyste měli jistotu, že jste se zcela zbavili všech škůdců, zopakujte celou akci jednou nebo dvakrát po pěti týdnech.

    Další škůdce, pilous černý neboli nosatec, není v domácnostech tak častý. Spíš si ho můžete přivézt s celými obilnými zrny. Ještě na místě nákupu si proto obilí dobře prohlédněte. Nejenže zcela vyžere zrno, ale zanechá výkaly, které zásobu znehodnotí. Takto napadené obilí nežere ani drůbež. Z ekologických domácích prostředků je nejspíš nejdostupnější vymražení. To předpokládá mráz brzy na podzim. Rozhodně je výhodnější skladovat obilí spíše ve více menších nádobách. Rozmnožování tohoto kazisvěta zabrání udržování vlhkosti v nádobách pod 13%. V teplotách pod 10°C larvy ani brouci neškodí. Výhodné by proto byly skladovací prostory s co nejnižší teplotou po celý rok. Důležité je důkladné vyčištění nádob před dalším používáním. A kontrolovat, kontrolovat, kontrolovat. Za rok může brouk vytvořit dvě generace a samička znehodnotí vajíčky až 200 zrn. Špatnou zprávou je, že pilous vydrží bez potravy až 2 roky!

    Myš domácí je škůdce, který se poslední roky zvláště na vesnicích vymyká kontrole. Můžou za to teplé zimy, kdy nedochází k vymrzání (což je problém všech škůdců) a díky menším srážkám se také tak často nevyplavují doupata. Pomalu se množí predátoři, kteří myši potírají, ale proti nim zase působí lidský faktor. Během léta se uvnitř budov s myší téměř nesetkáte (pokud si jí tam nehýčkáte od zimy). Kritický je podzim. Tehdy se snaží myši stáhnout do tepla a za potravou. Je důležité nenechávat dlouhodobě otevřená okna ani dveře. Ani to nemusí myší katastrofě zabránit. Kočka v domě může pomoct, ale stává se, že pokud konkrétní myš nechytne hned na začátku, zvyknou si na sebe a už k ulovení nedojde. To se nám stalo opakovaně. Pak zbývají pasti. Pokud se vám povede chytit myš do živochytné pasti, vyneste ji opravdu daleko. Klidně kilometr. Vypuštění na zahradu kolem domu není dobrý nápad. Okamžitě se vrátí tam, kde bylo teplo a co žrát. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka po čtyřech až osmi mláďatech. Je třeba proto klást pasti opakovaně a důsledně. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti ve věku šesti týdnů. Pak už dochází k nekontrolovatelnému množení. Z konkrétních míst v zahradě je myši možné odpudit vysazením máty peprné. Pach mentolu nesnáší. Možná i stříkání rámů dveří a oken mátovou silicí koncem léta a na podzim by mohlo zabránit vnikání myší do domu.

    Přijde-li jeden člen domácnosti o práci, tak než najde případně novou, může se tomuto intenzivně věnovat. Nakonec zjistí, že tím dělá pro rodinu mnoho užitečného. Potrava je to, co pomocí složitých biochemických dějů, utváří každou buňku našeho těla. Není to jen zábava a zdroj potěšení. Je to důležité jako voda a vzduch. Pokud máte v hlavě, že se vám nechce jídlu věnovat tolik energie a práce, říkáte tím, že vám nezáleží na vašem těle, zdraví a na tom, kolik času tu ještě se svými blízkými strávíte. A je to jen naše osobní zodpovědnost. Nečekejte, že ji za vás převezme stát nebo nějaký jeho kontrolní úřad.

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 1.díl - úvod a audit domácnosti

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 2.díl - Psychická kondice