Hrachová kaše s ovesnými karbanátky

Vyvážit dobře hlavní jídlo není vždy jednoduché. Luštěniny s obilovinami jsou dobrou kombinací, ale také by to mělo chutnat ;). V tomto jídle jsem k ovesným vločkám a hrachu přidala ještě měkký tvaroh. Hrachová kaše je rovněž zahuštěná hrstí ovesných vloček, protože stále živé vzpomínky na školní jídelnu mi nedovolují použít jíšku :D. Roky jsem téma hrachové kaše obcházela po špičkách a dívala se jinam, ale konečně jsem noční můru přeprala a můžu ji směle zařadit do našeho jídelníčku!

Hrachová kaše s ovesnými karbanátky

1 balíček suchého hrachu (já použila zelený neloupaný, ale odstranit slupky dá práci)

1 stroužek česneku

1 lžička majoránky

trocha mletého pepře

sůl

1 lžíce másla

1 hrst ovesných vloček

200g ovesných vloček

horká voda

250g tvarohu

1 vejce

strouhanko

celozrnná mouka

směs koření

sůl

Hrách den předem namočíme do vody, druhý den uvaříme do měkka. Během varu odstraňujeme slupky. Pokud jich odstraníme většinu, stačí hrách rozmixovat s trochou nezcezené vody, jinak musíme pasírovat. Uděláme kaši poměrně řídkou a po rozmixování do ní vhodíme hrst ovesných vloček. Promícháme a necháme vločky vstřebat tekutinu (trvá to cca pět minut). Česnek nadrtíme a vmícháme do kaše spolu s majoránkou, máslem, solí a pepřem. Celé znovu rozmixujeme.

Karbanátky

Vločky spaříme horkou vodou, aby byly jen zlehka ponořené. Necháme pět minut stát. Pak přidáme tvaroh, vejce, sůl a směs koření bez glutamanu (já dala směs na pečené brambory). Celé to dobře promícháme a přisypeme mouku a strouhanku na zahuštění. Nemusíme zahušťovat moc, stačí, když se směs dobře udrží na lžíci. Lžící vkládáme do rozpáleného oleje, zlehka sploštíme a smažíme dozlatova. Vkládáme do misky vyložené ubrousky, které odsají přebytečný tuk.

Pečené brambory s fazolemi

Venku je ticho. Ještě ne před jarem, ale aspoň před předjařím :). V koupelně vylezli mravenci - jakože se kouknout jestli už (a zjistili, že ne, tak zase zalezli). Králík už kolikátý den bourá klec a kocour v letech se chová jako koťátko. I přes sníh a mráz to zkrátka vypadá, že už to snad brzy začne. A také začalo období půstu, které by mělo trvat až do velikonoc. Já se zatím držím statečně a detoxikuju jako o život.

Tenhle recept zdánlivě nevypadá jako postní (pečené brambory přece musí být samý tuk), ale opak je pravdou. Oleje jsou na bramborách jen dvě lžíce, olivového, a to ho ještě většina zůstane na plechu... Syn říkal, že chutnají jako pečené na ohni...možná trochu ano... Směs s fazolemi je odlehčená čínským zelím a dýní (tu je možno nahradit mrkvemi). Celé si to doplňte klíčky a domácí kvašenou zeleninou, nepřežeňte to s velikostí porce a je tu hned vhodné jídlo pro toto období.

Pečené brambory s fazolemi

150g strakatých nebo červených fazolí

1/2 dýně hokkaido (nebo dvě větší mrkve)

1/2 menšího čínského zelí

1 rajský protlak

1 cibule

pepř

tymián 

sůl

1 lžíce olivového oleje

1 lžíce másla

oškrábané brambory (nenaklíčené, nenazelenalé)

2 lžíce olivového oleje

1 lžíce balzamika

1/2 lžičky mletého tymiánu

1/2 lžičky sladké papriky

1/2 lžičky drceného kmínu

1 lžička soli

Fazole necháme namočené přes noc, ráno je uvaříme do měkka. Na oleji a másle osmažíme nadrobno pokrájenou cibulku, přidáme nahrubo nastrouhanou hokkaido dýni nebo mrkev a na proužky nakrájené čínské zelí. Chvíli smažíme, pak vsypeme fazole, sůl, koření a přidáme protlak. Můžeme podlít. Dusíme jen krátce, aby se nám strouhaná dýně nerozdusila úplně.

Menší brambory použijeme celé, velké pokrájíme na silnější plátky. Dáme je do mísy, nalijeme olej a balzamiko, nasypeme sůl a koření, promícháme a necháme 1 hodinu uležet (můžeme občas promíchat). Pak to celé vylijeme a vysypeme na plech. Troubu rozpálíme jen na 180°C a plech do ní vložíme. Nepečeme na víc aby nevznikaly škodlivé rakovinotvorné látky. Bude to trvat déle, ale stojí to za to. Pokud máte pocit, že se brambory pečou špatně, zvyšte maximálně na 200°. Pokud se nálev z brambor zcela zredukuje, klidně je podlijte lžící vody (i opakovaně, ale při každém podlévání jen jednou lžící). Můžete je v troubě i na plechu otáčet aby byly opečené stejnoměrně. V konečné fázi můžete dopéct pod grilem.

Masúr dhal neboli červená čočka narychlo

Masúr dhal je luštěninové jídlo z červené čočky, které má kašovitou až polévkovitou konzistenci. Červená čočka má dvě velké přednosti: nenamáčí se a nenadýmá. Prodává se loupaná a uvařená je za chvíli. Jako příloha je nejlepší vařená rýže (na fotce jsou brambory, protože rýži jsme měli den předtím) a zeleninový salát. Pokud nemáte řapíkatý celer, nastrouhejte tam nahrubo celer normální - tak jednu lžíci. Nic se ale nestane, když celer prostě vynecháte. Ale směs koření je velmi zásadní! Garam masala a kurkuma se dá sehnat v obchodech se zdravou výživou. Zbytek by měl být normálně dostupný. Celkově je toto jídlo velmi vhodné pro zimní období, protože je zahřívací.

Masúr dhal

250g červené čočky

1 najemno nakrájená cibule

1 drcený stroužek česneku

2 nadrobno nakrájené řapíky celeru

1 čajová lžička mletého kmínu

1 čajová lžička garam masaly

1/4 čajové lžičky chilli (nemusí být)

1 čajová lžička kurkumy

1 bobkový list

600ml vody

2 čajové lžičky citronové šťávy

1 polévková lžíce kvalitní sojové omáčky (ne glutamanové náhražky)

15g strouhaného kokosu

sůl

posypka

2 velké cibule na kolečka pokrájené

3 lžíce oleje

Čočku dáme vařit s kořením na 20 - 25 minut. Voda se musí zcela vsáknout a čočka musí být měkká, že se dá rozmíchat na kaši. Vyndáme bobkový list, čočku rozmělníme a vmícháme citron, kokos a sojovou omáčku, dosolíme. Dobře promícháme. Na oleji rychle osmažíme cibulku a můžeme podávat - s rýží nebo bramborem.

Salát

1/2 balíčku kysaného zelí

1 červená řepa

2 mrkve

1 hrst naklíčených luštěnin (čočka, cizrna, mungo - to se dá koupit už naklíčené)

1 lžíce olivového oleje

sůl

zelené koření

Zelí vyždímáme, řepu a mrkev oloupeme a nastrouháme nahrubo. Vše smícháme dohromady, přidáme koření, olej a dosolíme.

A jídlo opět pochází z Vegetariánské kuchyně od Sarah Brown.

Italská čočková polévka

Tuto polévku nedělám často, protože mi na ní obvykle nějaká ingredience chybí. Ona je to tedy spíš polévka letní. Druhým důvodem, proč ji dělám zřídka je, že jí část rodiny nemá ráda anžto jí připomíná boršč. Což znamená, že ta část rodiny (konkrétně dcera) nad tou polévkou ještě sedí a snaží se z ní něco vybírat (konkrétně celer). No nic, mě polévka chutná velmi a zbytek rodiny ji minimálně toleruje...

Zpočátku mě poněkud překvapilo, proč je to vlastně polévka jakože italská. Ale protože pochází z kuchařky vydané někdy v devadesátých letech, myslela jsem, že je to taková básnická licence jako třeba španělský ptáček nebo vídeňský řízek. Ale asi není. Než jsem polévku dnes vařila, trochu jsem prohledala internet (i v italštině) musím konstatovat, že italové čočku vaří, i když to, co do ní dají se asi, dle chuti, velmi liší. Takže směle tuto čočkovou polévku prohlašuji za italskou :). 

Oproti původnímu receptu jsem snížila množství celeru (příště zkusím řapíkatý), dala červenou papriku místo zelené a vyměnila obyč olej za olivový. Vynechala jsem ocet, protože díky protlaku je kyselá až až a taky sojovou omáčku, protože ta podle mě do italské kuchyně jaksi nepatří. Polévka je tak hustá, že v ní stojí lžíce a to není zahuštěná moukou! A je jí opravdu hodně, takže si klidně pro čtyři strávníky dělte množství dvěma.

Italská čočková polévka

500g čočky

2 litry vody

2 velké rajčatové protlaky

1 strední cibule nakrájená najemno

1/2 velké papriky nakrájené na malé kostičky

kus celeru nastrouhaný nahrubo

3 stroužky česneku - drcené

1/2 lžičky bazalky

1/2 lžičky oregana

1/2 lžičky tymiánu

2 lžíce olivového oleje

500g listového špenátu (i mraženého)

pepř a sůl

Čočku den předem namočíme. Vaříme ji cca 30 minut. Poté do hrnce vložíme všechny suroviny kromě oleje, cibule a špenátu a dáme vařit. Vaříme dokud není čočka zcela měkká. Mezitím si cibulku rozesmažíme na oleji, přidáme špenát a dusíme doměkka. Když je polévka v hrnci hotová, můžeme jí polovinu odebrat a rozmixovat (já to nedělám), poté obě poloviny opět smícháme, přidáme špenát, dosolíme a můžeme podávat.

Channa dhal aneb cizrna pikantně

Dhal je indický výraz pro luštěninový pokrm, většinou kašovité nebo polévkovité konzistence. Channa je cizrna. 

Cizrnu podle tohoto receptu děláme už patnáct let. Je to taková luštěninová stálice. Oproti knize, ze které jsem čerpala, je pozměněno množství brambor a vynechán koriandr. Ten nějak nikdy zrovna nemám. Pokud množství brambor snížíte na 250g (jak je to v původním receptu), přikousněte si k dhalu třeba nějakou chlebovou placku.

200g namočené cizrny

4 lžíce oleje

2 nakrájené cibule

2 stroužky drceného česneku

2 čajové lžička mletého kmínu

10 středních brambor

1,5 lžičky kurkumy

špetka mletého chilli

hrst rozinek

hrst sekaných mandlí

pepř a sůl

bílý jogurt

Namočenou cizrnu propláchneme a v čerstvé vodě uvaříme do měkka. Scedíme ji, ale vývar si ponecháme. V hrnci rozehřejem olej a rozesmažíme na něm cibuli. Přidáme brmbory, česnek a kmín, trochu osolíme. Společně smažíme asi pět minut, potom přidáme cizrnu a smažíme dalších deset minut, přisypeme zbytek koření a přilijeme cca 450 ml nálevu. Vaříme do úplného změknutí brambor (cca 25 minut). Přidáme rozinky a mandle, provaříme 5 minut a podáváme. Zdobíme bílým jogurtem. Na fotografiích je navíc s pořádnou dávkou rokety.

Vařeno je podle kuchařky na fotografii. Má dva díly a pro vegetariánské vaření je úplně skvělá! Bohužel je z devadesátých let a netuším, jestli od té doby vyšla. Jsou v ní všechny možné typy jídel od polévek, přes saláty a hlavní jídla až po moučníky.

 

Hrachové opečenky

Tohle jídlo tedy snoubí zdravost luštěnin s šílenou dávkou tuku, který do sebe při smažení natáhnou. A ony ho tedy opravdu táhnou notně! Ale jsou dobré velmi velmi velmi :).

250g suchého, žlutého, loupaného hrachu (použila jsem půlený)
1 vejce
hrst strouhanky
hrst celozrnné mouky
100g ovesných vloček
 sůl
majoránka
česnek drcený
olej na smažení

Hrách necháme přes noc namočený, ráno ho slijeme, propláchneme, dáme dostatek čerstvé vody a uvaříme doměkka. Pokud byl dost dlouho namočen, bude to trvat cca hodinu. Dobu varu můžeme zkrátit přidáním 1/4 lžičky jedlé sody. Měkký hrách slijeme, dáme do drtičky či mixeru nebo ho prostě rozmačkáme. Pokud občas nějaký zůstane vcelku, nic se neděje, naopak. Do mísy nasypeme ovesné vločky, majoránku a lžičku soli. Vločky přelijeme vařící vodou, jen takovým množstvím aby ji téměř vstřebaly. Poté přimícháme hrách, vejce, strouhanku a česnek. Na závěr směs dohustíme moukou. Bude se nám zdát, že se směs nespojí, ale stačí ji nechat stát a za chvíli půjde promíchat dobře. Mouka je nezbytně nutná, protože jinak se nám opečenky nasáknou olejem a rozpadnou se. Tvarujeme malé placičky, aby šly snadno obrátit a obalujeme je ve strouhance. Do oleje na smažení dáme několik koleček mrkve aby se nepřepaloval. Když jsou opečenky hotové, dáme je do mísy vyložené několika papírovými ubrousky. Ty odeberou významné množství tuku. Jednotlivé vrstvy opečenek ubrousky prokládáme. Podáváme s bramborem nebo kaší, okurkou, salátem, kečupem nebo domácí hořčicí.

Opravdu nepatrný zápisek o pučálce

Pučálka to je věc. Je to pochoutka z naklíčeného hrachu, která je levná a zdravá. Dělávala se u nás už dávno pradávno hlavně na venkově. Jíst se může jako pochutina nebo třeba večeře jako včera u nás. Mě před vánoci namotivovala tahle milá kuchařka od Dýně na pařezu a teˇje pučálka trvale usazena v našem jídelníčku. Něco k pučálce najdete i u Cuketky.

Já jí dělám následovně. Vezmu půl balíčku (250g) zeleného, neloupaného, nepůleného hrachu a na 24 hodin ho namočím do velkého množství vody. Druhý den vodu sleju, hrách v sítku propláchnu a nechám pod poklicí v nádobě 48 hodin klíčit. Je třeba ho nejméně dvakrát denně v sítku propláchnout a vodu, která z hrachu do nádoby steče nevylévat. Jednoduše musí být mokrý a ležet tak ve dvou ml vody. Za ty dva dny hezky naklíčí a já ho opět sliju, propláchnu, nechám okapat a pak v nádobě smíchám se dvěma lžícemi oleje a půl lžičky soli. Rozprostřu na plech aby hrášky ležely hezky jeden vedle druhého, troubu rozehřeju na 200°C a dám péct. Stejně lze připravit i na pánvi, jen musíte míchat. Sůl přidejte hned, hrách lépe nabere slanost. Jde ho dělat i na sladko, ale to nás zatím neláká. Pečeme nebo pražíme tak dlouho, dokud částečně, ale velmi slabě nezhnědne. Měl by být měkký bez moučné příchuti. A to je vše. Jídlo je to velmi syté a díky naklíčení hrách v této úpravě výrazně méně (pokud vůbec) nadýmá.

Fazole, naan a novoroční přání

První povánoční blog je opět receptový a trošku péefkový nebo taky bilanční.

Dnes jsem kvůli větru nešla se psem našich pět kilometrů po okolí a tak jsem se rozhodla udělat si vařící radost. Dlouho jsem se chystala na indický plackový chléb naan. Protože jsem měla už dva dny namočené fazole (u nás je teď pořád něco namočené - ať už to klíčí nebo jen čeká na zpracování), rozhodla jsem to zkombinovat v jakési indicko mexické jídlo. Chléb naan jsem pekla podle Kitchentte a vpodstatě sem není třeba dávat recept, protože ten, který odkazuji, úplně postačí. Jen několik vlastních postřehů, které mohou být způsobeny rozdílností mouky, trouby, ale hlavně tím, že jsem tento chléb pekla poprvé. Dávku jsem zdvojnásobila na půl kila mouky, ovšem vody bylo na mě moc a musela jsem přidávat mouku. Zadělávala i kynula jsem v domácí pekárně. Na půl kila mouky by mi bohatě stačilo 350ml, ale je fakt, že i v původním receptu je voda psaná přibližně. Při rozvalování jsem udělala místy zbytečně tenké placky, které pak byly velké a špatně se s nimi manipulovalo, Takže příště silnější a menší placky. Tenká místa se pak v troubě zbytečně připalují. V receptů se chléb peče na 170°C, to na naší troubu bylo málo, nakonec jsem pekla na 210°C, ale chce to zkusit. Ovšem i tak měl naan veliký úspěch a zaslouží si zařadit do našeho jídelníčku častěji.

Recept na fazole je také jednoduchý, jen je třeba myslet na jejich namočení den či dva dopředu. Pokud je namočím dva dny předem a přidám k nim špetku jedlé sody, uvaří se mnohem rychleji.

1/4 balíčku červených fazolí

1/4 balíčku bílých fazolí

1/2 sáčku mražené kukuřice

1 zelená paprika

hrst rýže

2 rajské protlaky malé (nebo jeden velký)

cibule, česnek, oregano, šalvěj

pepř, cukr, sůl, olej

jemně strouhaný sýr

popřípadě chilli a kečup

Nejprve uvaříme fazole v dostatečném množství vody doměkka, vedle vaříme rýži v dvojnásobném množství vody až se všechna tekutina vsákne, nesolíme ani fazole ani rýži. Na oleji rozesmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme rovněž nadrobn nakrájenou papriku a spolu smažíme. přidáme pepř a kukuřici, když se kukuřice ohřeje, přisypeme fazole, rýži, drcený česnek a sůl. Společně necháme opět krátce smažit a podlijeme. Po 5 minutách vlijeme oba protlaky, dosolíme a zlehka osladíme aby jídlo nebylo kyselé. Přidáme jemně drcené zelené koření. Ještě 10 minut pod pokličkou dusíme za občasného míchání. Podáváme posypané sýrem, můžeme pokapat omáčkou ze tří nakládaných chilli papriček, dvou feferonek a dvou lžic kečupu - to vše rozmixovaného ponorným mixerem.

Když jsem přemýšlela nad loňským rokem, měla jsem dlouho pocit, že se toho mnoho nepovedlo. Jako bych nic nového nevytvořila, nenaučila se, neudělala, co bylo třeba udělat. Nakonec jsem ale došla k tomu, že to tak úplně není pravda. Sice jsem se nenaučila mnoho nového, ale z některých věcí se postupně stala rutina (pečení chleba, mýdlový sliz, kosmetika, vaření povidel a marmelád). Rutina je často považována za něco špatného, ale v domácnosti a při vykonávání pravidelných povinností neznám nic lepšího. Výrazně to šetří čas a zaručuje předvidatelný výsledek. Navíc mi loňské zevšednění a zefektivnění některých činností (např pečení chleba jednou týdně po třech bochnících) uvolnilo ruce pro letošní učení se nových věcí, získala jsem tím mnoho času a tak se těším na vaření mýdla a šití!

Takže vám do nového roku přeju, aby ten letošní rok buď přinesl nové dovednosti a nebo pomohl uvolnit ruce pro roky příští!

Čočka, jogurt a mýdlo

Abych některé recepty nemusela rozesílat stále dokola mailem, rozhodla jsem se, než jim dám nějakou stahovatelnou formu, uveřejnit je postupně zde. Nepůjde jen o recepty na jídlo, ale i o receptury na čističe a třeba kosmetiku či jiné užitečné návody. Sice jde takovéto najít zhusta na internetu, ale často jsou velmi stručné bez přihlédnutí k principům či dokonce základní principy popírající. Fotky ke všemu postupně dodám!

Čočkový prejt

Základní recept na toto jídlo mám odtud. Sama jsem kdysi, dokud jsem ještě jedla maso (už je to 21 let), masový prejt upřímně nesnášela. Všechny podobně smýšlející mohu ujistit, že toto jídlo s ním nemá nejspíš pranic společného. Oproti základnímu receptu ten můj doznal několika vcelku zásadních úprav. Chtěla jsem vyzkoušet jídlo, které bude levné a přitom nutričně vyvážené.

půl balíčku čočky
půl balíčku ovesných vloček
2 střední cibule
2 lžíce oleje
několik plátků másla (dohromady tak dvě lžíce)
hrst chlebové strouhanky
1-2 vejce (jde i bez nich)
půl čajové lžičky jedlé sody
půl čajové lžičky mletého zázvoru
lžičku majoránky
lžičku bazalky
špetka mletého nového koření
česnek dle chuti
sůl
trochu vařící vody

Čočku přes noc namočíme, ráno uvaříme s jedlou sodou zcela doměkka a slijeme. Necháme vychladnout. Poté rozmixujeme tyčovým mixerem dohladka.
Na oleji rozesmažíme nadrobno pokrájenou cibulku do sklovata. Dáme vařit vodu. Na cibulku přihodíme ovesné vločky, lehce orestujeme a zalijeme vařící vodou. Vody dáme jen tolik aby ji vločky všechnu vsákly. Chvíli počkáme a jsou-li vločky suché, přilijeme opatrně ještě vodu. Vločky smícháme s čočkou, kořením, vejci a strouhankou, dosolíme a vložíme do vymazaného a vysypaného pekáče. Pokud uděláme tenčí vrstvu, je větší šance, že prejt půjde dobře nakrájet a bude dobře držet tvar. Povrch směsi poklademe plátky másla a dáme péct. Pečeme na 200°C 1/2 - 3/4 hodiny. Podáváme s domácí hořčicí (brzy dodám recept), nakládanou okurkou a mačkanými brambory.
Jídlo je to velmi syté!

Domácí jogurt bez jogurtovače

Receptů na domácí jogurt ať už s použitím kultury nebo základního jogurtu se najde mnoho. Mě šlo o jogurtování bez jogurtovače (ačkoliv ho vlastním) a maximální zjednodušení.
Zimní jogurtování: na začátku jsou potřeba 2 bílé jogurty co možná nejkvalitnější. Je třeba aby byly opravdu živé. Mě se osvědčila holandia a choceňský. Tyto jogurty rozmícháme se dvěma litry plnotučného mléka nejlépe čerstvého a převařeného (jde to i s krabicovým, ale výsledek není úplně stejný). Tedy převařeného, mléko by mělo dosáhnout 72°C a pak být schlazeno na požadovanou teplotu, která u jogurtu nesmí mít vyšší teplotu než 40°C. Toto mléko vlijeme do tří 3/4 litrových, šroubovacích, vyvařených sklenic. Tyto potom postavíme na topení, kde je necháme celou noc. Zvrchu je dobré je přikrýt ručníkem, který můžeme na jedné straně zahnout pod sklenice. Fotky se dají nalézt u blogu s jogurtovým sýrem labneh. Takto zhotovené jogurty by poté měly zrát v chladu 24 hod. Z poslední sklenice si ponecháme cca 1/4 na další očkování. To můžeme provést tak třikrát, pak je třeba koupit novou násadu.
Letní jogurtování provádíme stejně, jen nedáme sklenice na topení, ale za slunečného počasí do černého hrnce, nejlépe z litiny a umístíme ho na slunce. Funguje to skvěle.
V ostatních obdobích je možno si pomoct troubou, ohřívací láhví a peřinami. Na nějakou alternativu už přijdete.
Takto zhotovený jogurt je po rozmíchání řidší. Pokud byste chtěli hustý jogurt, je třeba pracovat se základními kulturami (např. zde nebo zde) a hlavně kvalitním mlékem.

Mýdlový sliz

Zdá se, že je to notoricky známý recept, ale i tak uvádím. Občas ho někdo nezná. Dorazilo ke mě z několika stran jak strašně ničí pračku. Já peru přesně dva roky jen v něm, pračka byla nová a pere pořád stejně. Nevím, možná dělám něco špatně :D. Sliz používám i na podlahu a další umývání (koupelna, záchod) a občas i na nádobí. Úplně nepřekonatelný je na připáleniny. Staší přelít vrstvou slizu, nechat hodinku a pak vydrbat kartáčkem. Jde z něj připravit též tekutý prášek pokud ho smícháme na pastu s jemným dřevěným popelem. Pak dobře myje troubu i sporák.

150 - 250g mýdla na praní, marseillského mýdla nebo mýdla vlastnoručně vyrobeného
250g sody na praní (křišťálové sody) - méně či více podle tvrdosti vody (200-300)
nádoba o objemu cca 12 l
šroubovací zavařovací sklenice o objemu 750ml - 1l

Do zavařovací sklenice dáme odváženou sodu a do dvou třetin naplníme horkou vodou, zašroubujeme a třesením sodu rozpustíme.
Mýdlo nastouháme nahrubo, nasypeme do 12l nádoby a zalijeme 1l vařící vody. Poté buď mícháme do rozpuštění nebo rozmixujeme ponorným mixerem. To je rychlé a přináší to dobrý výsledek, jen mýdlo velmi napění. Do mýdla vlijeme rozpuštěnou sodu a ihned začneme napouštět studenou vodu, mícháme. Směs doplníme na 10l. Necháme minimálně 12 hodin stát a poté dobře promícháme. Přelijeme do kanystru nebo jiné uzaviratelné nádoby. Před použitím protřeseme nebo promícháme. Použijeme 1 - 2 kelímky o objemu 150 ml přímo do bubnu pračky. Množství je třeba vyzkoušet. Místo aviváže je dobré použít ocet, který vlijeme s několika kapkami oblíbené silice (často levandulové) do nádobky na aviváž. Ocet pomůže proplachování pračky od slizu a zároveň změkčuje prádlo.

Potřebujeme-li použít sliz na praní bílého prádla, přidáme do části perkarbonát sodný a TAED  (Tetra Acetyl Ethylene Diamine)  v poměru 20:1 (osvědčil se např. na látkové pleny) - tohle jsem nezkoušela, protože mám odrostlejší děti.