Měla jsem rozepsaný blog...takový pěkný negativně laděný, plameny a síru dštící blog. Ale smazala jsem ho ve chvíli, kdy i mainstream začal lomit rukama nad klimatickou změnou a má sociální bublina denně sdílela další a další články na toto téma. A jelikož VY jste moje sociální bublina, pochybuji, že by se to k vám nedoneslo. Své snažení tedy raději napřu do nových praktických návodů jak chránit sebe, svou rodinu a svou planetu.
K původnímu tématu snad jen pár slov za mě a mou rodinu. Nejsme bezplastoví ačkoliv bojujeme, odpad produkujeme také a dokonce až letos jsme kvůli suchu zrušili bazén. Alespoň recyklujeme vše co jde a nenakupujeme bezhlavě. Když něco chci tak tomu dám měsíc...a po půl roce to obvykle zavrhnu jako nesmysl... Ovšem klimatická zpráva mě vybičovala k auditu domácnosti, co se odpadů týče a tak ke sledování spotřeby pitné vody. I na zahradě podnikneme další opatření. Beru to jako cestu, která pomůže jak zemi, tak i nám. Naučíme-li se žít skromně, budoucí změny nás nezasáhnou s takovou silou. Je čas přejít z fáze Popírání alespoň do fáze Hněv.
Na Facebook a Instagram dávám krátké návody na věci, které zrovna dělám doma a přijdou mi k tématu...no a mám zrovna čas fotit i psát. Takže fotky jsou často málo kvalitní, spíš jen dokumentační.
První, co by stálo za zmínku, je pomáda na rty. V tomto počasí se může hodit.
Vosk a
oleje 1:1 cca. Chcete-li ji pevnější tak dáte vosku o trochu víc a opačně.
Použila jsem levandulový olej (ne silici, ale olej ve kterém se
louhovala levandule) a třezalkový olej. Ten zahojí prasklinky, které
nadělá vítr a mráz. Ale pokud použijete mandlový nebo jiný výživný olej, výsledek bude skvělý. Vosk rozpustíme ve vodní lázni, přimícháme oleje a
stáhneme z plamene. Když se složky spojí tak vyjmeme
nádobu z vodní lázně. Mícháme do chvíle, kdy začne hmota houstnout.
Přidáme šťávu z aronie zahuštěnou odpařováním a tři kapky kvalitní
pomerančové silice. Silici volíme uváženě, protože rty jsou velmi
citlivé. Ještě kašovitou pomádu dáme do nádobek a můžeme hned používat.
Stačí na výrobu použít lžíci směsy olejů a lžíci vosku. Pomády
nespotřebujeme tolik. Lepší je ji uchovat v lednici.
Druhým příspěvkem jsou vysoce funkční tašky ze starých triček.
Tašek není nikdy dost zvlášť když nekupujete ty igelitové. Na nákupy
máme látkové a háčkované síťovky, ale občas je potřeba nějaká navíc.
Tahle je vyrobená ze starého, hodně obnošeného trička a byla hotová za
deset minut. Stačí ustřihnout rukávy, výstřih prostřihnout na úroveň
průramků, otočit tričko naruby, spodní lem prošít a stáhnout pevnou
přízí. Pro delší životnost ještě přizašiju konce všech švů, aby se nepáraly. A je hotovo. Nosnost je podle materiálu. Triko na fotce není
bavlněné čímž se jeho nosnost zvyšuje. Jinak záleží na síle vzniklých
uch. Tahle taška zvládá tříkilovou nálož. Už mám i další a vřele doporučuju.
Zjistila jsem, že ještě všichni neznají povidla pečená v troubě:
Jablka, která teď padají, už jsou dost sladká, aby se z nich dala upéct
povidla. Je to nejjednodušší ze všech receptů na zpracování jablek.
Naplníte pekáč s poklicí nakrájenými jablky se slupkou úplně po okraj,
přidáte dle chuti pár hřebíčků a trochu skořice, na litr jablek lžíci
jablečného octa a lžíci cukru, přiklopíme a na 150° pečeme. Jablka pustí
šťávu a v tu chvíli odklopíme poklici a pokračujeme v pečení. Může to
pár hodin trvat...kolem pěti hodin určitě. Letos kvůli suchu mají jablka
silnější slupku, takže je lepší ke konci celou hmotu promixovat tyčovým
mixerem. Dopečeme do opravdu husté kaše. Hmota ztmavne. Přendáme ji
horkou do vyvařených skleniček a poklopíme na víčka. Stejně můžeme péct i
švestková a hrušková povidla.
Sběr nadzemních částí bylin končí. Pokud vám na zahrádce zbyly
aromatické bylinky a koření, které ještě nejsou zmrzlé a stále mají
silné aroma, můžete si je na zimu naložit do soli. Mě přerostly bylinky,
které jsem si přesadila do nádob na zimní užití a tak jsem ostříhala
je. Ze zahrady jsem přidala dobromysl. Směs obsahuje tymián, dobromysl,
petrželku, koriandr, rozmarýnu. Bylinky obereme a čerstvé podrtíme v
nádobě na sekání zeleniny. Přisypeme sůl. Té by měla být alespoň třetina
objemu bylin. Znovu důkladně mixujeme. Přesypeme do nádoby s pevným
uzávěrem a skladujeme ve tmě a chladu. Bylinky vydrží dlouho jako
čerstvé. Sůl zůstane mírně vlhká podle toho jak vlhké byly bylinky.
Používáme na solení při vaření i do salátů. Stejným způsobem můžeme
vyrobit i jednodruhovou sůl.
Když máte prachu dost, přesijete ho přes jemné sítko, protože cihly často obsahují kamínky.
Prášek můžete dát jen tak do nádobky, namočit hadřík v octu a pak v prášku a drhnout. Nebo ho smíchat s malým množstvím slizu na praní a vytvořit tekutý písek či pastu. Velmi dobře drhne připálené nebo očazené hrnce, ale i dřez a sporák. Na nové povrchy bych ho asi nepoužívala a nebo vyzkoušela na skrytém místě. Nezdá se mi ale, že by mi něco poškrábal.