Krátký souhrn ze sociálních sítí...

...aneb aby to nezapadlo...

   Tak mi přišlo líto, že na facebooku mi příspěvky postupně odjedou na okraj zorného pole či úplně za něj a rozhodla jsem se některé jednou za čas dát do blogu a třeba je i rozvést. Týkají se ponejvíc věcí, které právě dělám, které hýbou naším malým domácím světem, také výsledky procesů, o kterých byly starší blogy...plus něco sezónního navíc.

    Nejprve výsledky octování a tipy jak zvýšit šanci na úspěch. Mám slito 3,5l jablečného octa. Ph se pohybuje mezi 3,5 a 3,8 což je přibližně jako u komerčních kvasných octů. Je možné ho už používat, ale většinu nechám zrát pár měsíců v chladu. Ocet jsem slila z kalů a cedila přes pláténko. Je sice nadále kalný, ale nic dalšího s ním dělat nebudu, protože to ničemu nevadí. Celý proces trval měsíc a jeden týden. U obou kvasných nádob se, po slití u ovoce, na hladině objevila octová blána, kterou jsem nechala neporušenou až do konce procesu. Před slíváním jsem ji opatrně vyjmula a s trochou octa nechala v lednici. Zaočkovala jsem s ní další ocet po slití z jablek. Urychlilo to celý proces a nová blána se na něm objevila už druhý den.

Ačkoliv by ocet měl mít přístup vzduchu, než jsem odstranila jablka, nechala jsem nádobu přiklopenou. To velmi doporučuji, protože jablka tolik nehnědnou a nemají sklon plesnivět. Po slití stačí už jen plátno aby mohl proces zdárně proběhnout.

Děláte-li ocet opakovaně, celý proces usnadní, když do nově založeného nalijete trochu z již úspěšně vyrobeného.

Doma vyrobený ocet není špatný do vody místo citronu jako ranní starter. Stačí ho jen lžíce.

 

      Na zahradě jsem provedla v srpnu podzimní výsevy ředkviček, červené řepy, kedluben a špenátu. Špenát mi zčásti něco ožralo, ale bude-li počasí, tak tam na jeden oběd bude. Po něm přijde na záhon česnek. Nejlepší výnos mají ředkvičky. Zatím jsem sklízela pětkrát a nejméně dvakrát ještě budu. Jsou pálivější, ale nedřevnatí a jsou veliké. Na zbytek teprve čekám, ale podle lupení, to jde zatím dobře.

    Ze zeleniny vaříme denně a vpodstatě vždy zbyde kousek, který je trochu ovadlý, trochu dřevnatý nebo se z jiného důvodu se na přímou konzumaci nehodí. Nemluvím samozřejmě o plesnivé, nahnilé nebo jinak znehodnocené zelenině.
Tyto ještě vpodstatě zdravé kousky zeleniny si odkládám do plastové krabičky do lednice a po několika dnech z nich uvařím vývar. Obvykle je doplním o cibuli, zelené koření a kořenovou zeleninu. Takový vývar mohu hned použít jako základ polévky, omáčky nebo jím podlévat italské rizoto. Lze jej i zamrazit.
Zbytky na fotce sestávají z vnitřku dýně hokkaido, listů ředkviček, košťálu brokolice a listů pekingského zelí z vnějšku hlávky. Přidala jsem zbytek cibule, jednu mrkev a hrst bylinek (šalvěj, tymián a rozmarýnu). Vše jsem zalila dvěma litry vody a půl hodiny vařila. Pak je dobré vývar slít aby se v něm zelenina nerozvařila. Je možné ho ještě chvíli redukovat aby byl silnější.
Pak můžete uvařit tu nejjednodušší polévku. Brambory nakrájené na kostičky osmahnete na lžíci oleje a zalijete vývarem, krátce povaříte a přidáte drcený česnek. Dochutíte pepřem a majoránkou a máte skvělou česnečku. Já přidala fazolové lusky ze zahrádky. S kváskovým chlebem to je skvělá večeře pro pošmourný den.

    I u nás začaly růst houby a jelikož je to výrazné zpestření jídelníčku mám to na seznamu povinností - donést a zpracovat. Našla jsem mnoho václavek a protože použijeme jen kloboučky na naložení a guláš, tak nožky jsem vyvařila spolu se zeleninou. Vznikl skvělý vývar na polévku k večeři. Můžete ho vychladit a přelít do petlahve. Buď ho v ní několik dní uchováte v lednici (to je možné i ve šroubovacích sklenicích) nebo zamrazíte. Na zamražení ji nenalévejte úplně plnou.

    A ještě výsledky kvašení zeleniny. Na červené řepě se ke konci vytvořil křís a tak jsem ji slila, opláchla a naložila do roztoku vody, soli a octa. I tak je dobrá a určitě ji sníme. Příště přidám extrakt z hřebíčku a budu kvasit pod spirálami v menších sklenicích.

Klasické zelí se vyvedlo bez problémů a tak jsme koupili desetilitrovou keramickou kvasnou nádobu. Jen co bude cenově přijatelné zelí, jdu na to.

Kvasila jsem čalamádu ze dvou hlávek zelí. Recept byl zvláštní, protože je v něm rovnou olej a ocet, ale kupodivu to vyšlo. 

Teď už ve větším jen zelí s křenem a kimchi. Na malé experimenty mám několik spirál do litrových sklenic.

 

         A protože se mi vše do jednoho blogu nevejde, vydám další podobný určitě během října. A příště něco o houbách...

Italská čočková polévka

Tuto polévku nedělám často, protože mi na ní obvykle nějaká ingredience chybí. Ona je to tedy spíš polévka letní. Druhým důvodem, proč ji dělám zřídka je, že jí část rodiny nemá ráda anžto jí připomíná boršč. Což znamená, že ta část rodiny (konkrétně dcera) nad tou polévkou ještě sedí a snaží se z ní něco vybírat (konkrétně celer). No nic, mě polévka chutná velmi a zbytek rodiny ji minimálně toleruje...

Zpočátku mě poněkud překvapilo, proč je to vlastně polévka jakože italská. Ale protože pochází z kuchařky vydané někdy v devadesátých letech, myslela jsem, že je to taková básnická licence jako třeba španělský ptáček nebo vídeňský řízek. Ale asi není. Než jsem polévku dnes vařila, trochu jsem prohledala internet (i v italštině) musím konstatovat, že italové čočku vaří, i když to, co do ní dají se asi, dle chuti, velmi liší. Takže směle tuto čočkovou polévku prohlašuji za italskou :). 

Oproti původnímu receptu jsem snížila množství celeru (příště zkusím řapíkatý), dala červenou papriku místo zelené a vyměnila obyč olej za olivový. Vynechala jsem ocet, protože díky protlaku je kyselá až až a taky sojovou omáčku, protože ta podle mě do italské kuchyně jaksi nepatří. Polévka je tak hustá, že v ní stojí lžíce a to není zahuštěná moukou! A je jí opravdu hodně, takže si klidně pro čtyři strávníky dělte množství dvěma.

Italská čočková polévka

500g čočky

2 litry vody

2 velké rajčatové protlaky

1 strední cibule nakrájená najemno

1/2 velké papriky nakrájené na malé kostičky

kus celeru nastrouhaný nahrubo

3 stroužky česneku - drcené

1/2 lžičky bazalky

1/2 lžičky oregana

1/2 lžičky tymiánu

2 lžíce olivového oleje

500g listového špenátu (i mraženého)

pepř a sůl

Čočku den předem namočíme. Vaříme ji cca 30 minut. Poté do hrnce vložíme všechny suroviny kromě oleje, cibule a špenátu a dáme vařit. Vaříme dokud není čočka zcela měkká. Mezitím si cibulku rozesmažíme na oleji, přidáme špenát a dusíme doměkka. Když je polévka v hrnci hotová, můžeme jí polovinu odebrat a rozmixovat (já to nedělám), poté obě poloviny opět smícháme, přidáme špenát, dosolíme a můžeme podávat.