Štěrk není ještě píseka už ne skála
...na půli v pavučině cesty
Tu padáme...
a zas a znova
Zraněni o mezičas skal
Do čerstvých ran
kladeš nám jádra ještě hořká
A my...běsnící...
tlučeme kámen po kameni
...ti, co se teprv učí chodit
Krajino s modří za očima
učíš nás vnímat křehký čas
v kterém se něco započíná
a týká se to jader v nás...
Děkuju za sdílení-krása.
OdpovědětVymazat