Česnečka, žemle, kostivalová mast a leštěnka

Opět velmi nesourodá receptová smršť. Ale příště se pokusím monotématicky věnovat dýním, protože jsem nasbírala velmi zajímavou sumu zkušeností!

Česnečka 

Česnečku umí asi každý, ale tahle je obzvláště výživná, z domácího zeleninového vývaru a s krupičkou. Letos se podařilo vypěstovat vlastní velmi silný česnek, tak toho musím využít

3 - 4 pořádné stroužky česneku (českého či moravského, jiného tak 3x tolik)
brambory (cca 5 středních)
hrst dětské krupičky
majoránka
olej
pepř a sůl

na vývar:
4 střední mrkve
2 cibule
1/4 středního celeru
1 stroužek česneku
vnitřek z jedné hokkaido dýně i se semínky (možno použít stejné množství dýňových drůbků :) z jiné dýně - klidně obří)
koření (bobkový list, nové koření, pepř, kmín, majoránka)

Zeleninu očistíme, pokrájíme na větší kousky a dáme vařit do 4 litrů vody. Vaříme zhruba 1 hodinu. pokud budeme scezenou zeleninu dávat slepicím, je lepší koření vařit v gázovém pytlíku, jinak zeleninu vyhodíme.

Na 3 lžících oleje rychle opražíme hrst krupičky a zalijeme vývarem (zbytek vývaru uschováme na doředění nebo další polevku či omáčku). Oškrábeme brambory a nakrájíme je na kostky, polévku osolíme. Přidáme brambory a uvaříme je v polévce doměkka. Poté přidáme drcený česnek a majoránku, krátce zavaříme, dosolíme, opepříme a podáváme.

Housky, žemle, toustový chleba

Těsto si nechávám zadělat v pekárně nebo z něj rovnou peču toustový chléb. jde to ale i ručně, to mám vyzkoušeno. Chléb upečený ve formě je mnohonásobně lepší, lépe se vejde do sendvičovače i tousteru. Čerstvé sendviče jsou z něj nepřekonatelné. Z těsta jsou výborné žemle na plnění různými dobrotami.

500g mouky hladké pšeničné (nejlépe nahradit 50g celozrnnou)
350 ml mléka
1/2 lžíce medu (nebo cukru, ale med je lepší)
2 lžíce oleje
2 lžičky soli
Kvásek: půlka kostky droždí (20g), lžička cukru, 50 ml mléka (z celkových 350ml), hrst mouky, droždí utřít s cukrem, rozšlehat v mléce, přidat mouku a dát na teplo vzejít. Nebo nehradit pytlíkem sušeného droždí určeného na půl kila mouky.
Zatím smíchat mouku a sůl, přidat kvásek, zbytek mléka, med a olej. Vypracovat vláčné nelepivé těsto (možno opatrně přidat mouku). přikrýt a nechat hodinu v teple kynout. Tvořit placky (cca 10), nechat půl hodiny kynout na plechu (vymazaném nebo na pečícím papíru). Pomašlovat vajíčkem, sypat sezamem nebo mákem. Péct na 190° dozlatova (cca 30 min). Stejně se z těsta dá upéct toustový chléb, jen ve vymazané formě. Pečeme na 180°C, v půlce pečení přendávám na nejnižší polohu v troubě, popřípadě přikrývám alobalem. Je třeba péct zvolna, protože v místě, kde je chléb uvnitř formy, hůře se propeče a je světlý. Po upečení necháme 10 minut stydnout ve formě a až pak opatrně vyndáme na mřížku. Chléb je velmi měkký.

 

Kostivalová mast

Takhle zhotovená mast mi letos velmi pomohla na zatíženější klouby. Je dobrá po vymknutí, natažené šlachy, podlitiny a podobně. Jen třeba po pěti dnech léčbu na týden přerušit a rozcvičovat aby vazy nezačaly příliš tuhnout. Nenatírat na místa s porušenou pokožkou. Ještě teď až do zámrazu by šel kostival vykopat. Pak zase až na jaře. Je dobré si místa, kde roste označit a kořeny vykopávat až když se rostlina stáhne do kořenů a zvadnou listy. S kořeny se hůř pracuje, protože obsahují šťávu, která slizovatí. Je dobré pracovat rychle a promyšleně.

250g ztuženého tuku (nebo vazelíny)
1 lžíci olivového oleje
4 lžíce postrouhaného kořene
15 kapek kafrové silice (nemusí být)

Kořen oloupeme a nastrouháme (uvádí se i krájení na drobno, protože strouhaný kořen se špatně rozmíchá v tuku, ale mě se to osvědčilo takto). Rozpustíme si tuk nebo vazelínu, do tuku přidáme olej a kostivalový kořen, dobře promícháme. Necháme 24 hodin louhovat v pokojové teplotě. Poté znovu zahřejeme a přecedíme přes plastové sítko, strouhaný kořen dobře vymačkáme. Zbytek jde použít jako obklad na bolavý kloub. Mast necháme zchladnout na 40°C a vmícháme kafr. Vléváme do nádobek a skladujeme v chladnu.

Leštěnka na nábytek jednoduchá

20 ml včelího vosku (cca dvě polévkové lžíce)
200ml oleje (slunečnicový, olivový, přefiltrovaný po smažení)
silice (majoránka - prospívá dřevu, levandule, pomeranč)
nádoba o objemu 300 - 400 ml

Vosk rozpustíme ve vodní lázni (pod skleněnou nádobu umístíme na dno hrnce složenou utěrku nebo několik ubrousků, aby nepraskla). Vedle si ohřejeme olej - důležité - aby se vosk v chladném oleji nesrážel. Ohřátý olej vléváme za šlehání metlou do rozehřátého vosku stále umístěného ve vodní lázni. Šleháme ještě pět minut (na vychlazeném talířku ověříme konzistenci - musí se velmi lehce roztírat), pak vyjmeme z lázně, promícháváme metlou a necháme stydnout. Když je leštěnka teplá jen 40 °C - udržíme v ní ruku - vmícháme do ní 2 ml majoránkové silice (cca 40 kapek) - nemusí být - a pomerančovou nebo levandulovou silici pro vůni. Leštěnku dáme do šroubovací sklenice se širokým hrdlem. Nejlépe ji umístit na chladnější místo a před použitím nechat lehce ohřát v pokojové teplotě. Na nábytek nanášíme měkkým hadříkem, chvíli necháme vsáknout a pak přeleštíme novým hadříkem nebo ubrousky. Tím setřeme přebytečnou mastnotu i vosk. Na nábytku zanechá tenkou vrstvu, která dobře odpuzuje vodu. U jídelního stolu, který musíme pravidelně mýt a utírat vydrží týden, u ostatního nábytku i měsíc.

Během roku si můžeme filtrovat olej (např. přes papírový ubrousek v sítku), který ovšem nebyl použit na smažení masa a skladovat jej v šroubovací sklenici v chladu. Pak z něj za vpodstatě nulové náklady vyrobíme leštěnku. Mám vyzkoušeno, že nábytku použitý olej ani v nejmenším nevadí. Pokud do oleje přes léto naložíme čerstvou majoránku, bude to pro dřevo velmi prospěšné.