Bylinky pro věčné začátečníky

    Je léto, všude plno bylin, chuť chodit ven a sbírat je a pěstovat, sušit a shromažďovat. A je to prima a dobře a určitě pozitivní volba...a má to svá úskalí. Pokud jste věčný bylinkový začátečník, jistě jste na ně již narazili. První, největší a nejčastější je, že vám bylinky prostě nechutnají. Jste například nastydlí a koupíte si bylinnou směs na nastydnutí, nebo si ji namícháte podle knih či internetu, pokud jste dobrodružnější. Doma si ji uvaříte dle návodu a vypijete první šálek, do druhého už se nutíte a večer už se sami před sebou vymlouváte proč třetí už ne. Ještě to pár dní zkoušíte a za pár měsíců zbytek bylin vysypete na kompost. To samé může platit i v případě, že si bylinky sami nasbíráte nebo dokonce vypěstujete. Následuje zklamání s tím, že to není pro vás. Možná si řeknete, že pravidelné pití bylinných nálevů je moc pracné a prostě se vám už do života nevejde. Netlačte na sebe, nevyčítejte si. Zkuste to pomalu, krok za krokem.                                                                                                                                                                                                                                                            

  

                                                                

     Většinou si to zkomplikujeme už na začátku. Sáhneme po léčivkách až když je to akutní a vlastně nevíme, co od nich čekat. Tak si to zkusme udělat co nejjednodušší. Zkusme hledat takové byliny, které nemají tak výraznou chuť a nebo nám naopak chutnají. Jen tak, bez očekávání. Maliník, jahodník a ostružiník jsou takové bylinky bez hořkosti, pachuti a razantních účinků. Meduňka, máta, monarda, mateřídouška nebo dobromysl jsou vyloženě dobré bylinky, u kterých jeden šálek denně nic nezkazí. Když vyberete pár bylin na zkoušku, pro začátek je nemíchejte. Nechte každou zaznít samostatně. Míchání může být trochu věda a je lepší se kdyžtak držet důvěryhodných zdrojů a receptur. Ale jsme na začátku a rozhodli jsme se pít třeba mátu. Co vám může vadit je cezení bylin. Může vám to přijít komplikované a nadělá se s tím nepořádek. Na to mám elegantní a přitom cenově přijatelnou radu: plnitelné papírové čajové sáčky. Kupujeme je v DM drogerii, v krabičce je jich 100 a jsou z neběleného, opravdu rozložitelného papíru, ktery může bez obav přijít na kompost. Naplníte potřebnou dávkou bylin, vložíte do hrnku nebo konvice a je to. Další problém může být délka louhování a to, že čaj zapomínáte včas slít. Nejjednodušší je si nastavit kuchyňskou minutku. Po deseti až patnácti minutách (zpočátku raději deseti) vám oznámí, že je hotovo.

    Nezabralo to? Ještě to nevzdávejte. Bylinky nemusíte jen pít. Začněte je čerstvé přidávat do salátu (dobromysl, bazalka), dělat z nich pesta (bazalka, bršlice...) nebo zkuste bylinková másla, oleje, octy. Nemusíte používat jen ty bylinky, které jsou zároveň kořením. Ty jsou samozřejmě chuťově nejnormálnější a ve směsi by neměly chybět, protože ji učiní přijatelnou nejen pro vás, ale i pro rodinu. Pokud do bylinkového másla (za mě kvalitního rostlinného tuku) ndrobno nasekáte dobromysl, bazalku a tymián, přidáte pár lístků růže, měsíčku, lichořeřišnice nebo monardy. Benefit možná nebude obří, jen pár minerálů a vitamínů, ale začnete si zvykat na jiné bylinkové chuti a navíc je takové máslo prostě krásné. Úžasná mozaika zelené a růžové nebo oranžové, mozaika chutí a barev. Hodí se za studena na bagetu, ale i na tousty, do zapékaných sendvičů nebo na omaštení brambor. Je to letos u nás doma, společně s pesty všech druhů, nejžádanější bylinková pochutina.

    Asi by se hodil přesnější recept na ten zázrak. Vyvíjela jsem ho pro skvělou chuť i konzistenci, tak snad jsem se trefila.

Bylinkové máslo:

    Běžně se dělá tak, že nasekáte pár hrstí bylin, necháte povolit máslo a vetřete je do něj...možná s trochou soli. U nás se máslo nejí, já jsem veganka a v rodině máme navíc intoleranci na mléko, proto používám rostlinné tuky. O nich u nás panuje mnoho mýtů. Dřív se ztužovaly způsobem, který nebyl zrovna zdravý a ani složení nebylo ideální, ale ani zde se vývoj nezastavil. Tak jako z tlačítkových mobilů se staly ty chytré, i rostlinné tuky jsou dnes mnohem chytřejší...totiž zdravější. Ve složení hledejte nenasycené omega mastné kyseliny, lněný olej a jako základ řepku. Ano, řepkový olej je, k překvapení mnohých, v našich podmínkách ze všech olejů nejzdravější. Může za to výhodný poměr omega 6 a 3 mastných kyselin. Tento poměr nemá například slunečnicový olej moc dobrý. Ale to je na jiný článek a možná i na jiný blog.

    Takže použijeme to, co nám nejvíc vyhovuje a u nás je to rostlinný tuk v kostce. Jelikož mě nikdo neplatí, můžu říct i který používám já. Pokud se k němu v naší obydlené zatáčce dostanu, použiju Alsan, pokud mám rozmařilou náladu tak bude dokonce Bio. Chuťově je, podle mě, super. Ráda z něj dělám krémy do dortů i zákusků. Pokud ho nemám, použiju Ramu v kostce. Překvapivě je dnes vegan a chuť je s Alsanem srovnatelná. Nechám ji tak hodinu povolit při pokojové teplotě. Má být měkká, roztíratelná, neměla by téct. Mezitím si pokrájím dvě pořádné hrsti bylin. Teď je u nás nejoblíbenější Směs dvou dílů dobromysli (oregana) a po jednom dílu, bazalky, saturejky horské (nebo tymiánu) a přiměřeně něčeho barevného...teď určitě třeba monarda, měsíček nebo lichořeřišnice. Ony ty barevné by měli tvořit tak půl dílu a ve výsledné chuti se moc neprojeví. Dál si připravte k ruce olivový olej, česnek a sůl. Na kostku tuku budete potřebovat šest polévkových lžic olivového oleje, dva stroužky česneku a soli velkou špetku (cca 1/3 čajové lžičky) soli a skleněné nádobky na výsledný produkt. Normálně se máslo dělá tuhé a musí se nechat povolit. Já ho dělám mazací, spíš konzistence pomazánky.

    Povolený tuk smícháme s olivovým olejem. Dobře je smísíme aby olej nevytékal a tuk poměrně dost změknul. V lednici opět trochu ztuhne. Teď přichází chvíle pro bylinky. Jemně a s citem je vmícháme do tuku. Potom si na prkénko rozdrtíme lisem česnek a utřeme ho najemno se solí. To má dvojí význam, nebudou tam kusy česneku a sůl se rozpustí nebo alespoň skoro rozpustí. A nyní česnek k bylinkám a tuku a opět zlehka promíchat. To je vše. Přendejte to celé do nádobek a do lednice s tím. Vydrží než ho sníte. U nás to netrvá rozhodně ani měsíc...možná ani dva týdny.

    Pokud si nejste jistí a chuťově s tím nemáte zkušenost, začněte malým možstvím, klidně jen čtvrtinou. Přinejhorším to celé skončí postupně na bramborách.

Pro přehlednost ještě rekapitulace surovin:

250g Ramy v kostce (nebo Alsanu či másla) povolené

6 polévkových lžic olivového oleje

2 pořádné hrsti bylin 

2 stroužky česneku

1/3 čajové lžičky soli

    Pokud vám bylinky v másle zachutnaly, můžete zkusit třeba bylinkovou sůl, olej nebo ocet. Výroba je vcelku intuitivní, ale mohu ji popsat v některém z dalších blogů.

    Zpět k bylinkám. Pokud vám pít bylinkové čaje nevadí, nebo už nevadí, asi si rádi bylinky nasbíráte a usušíte. Možná i s takovou vášní, že jich za rok hodně vyhazujete. Já to dělám tak, že si na jaře obejdu naleziště a zapíšu, co letos kde asi poroste. Každý rok se to mění. Také je důležité vědět, že v červnu se louky sekají a něco tudíž stihne vykvést a my sklidit před sečí, na něco si ale budeme muset pčkat do července až to znovu obrazí a vykvete. A ono to obrazí a vykvete, nebojte.

Když víte, co z bylin kde roste (první roky jsem chodila s atlasem a určovala každý lísteček), tak si vyhledejte v knihách nebo na internetu na co se to používá, s čím se to míchá a kdy se to sbírá. Hlavní je zjistit, jestli mě, nebo někomu z rodiny, daná bylina na něco bude. Ať už jde o konkretní chronické onemocnění nebo nějakou skupinu akutních nemocí. U první skupiny víme, u druhé sbíráme a mícháme byliny abychom je měli pro jistotu doma. Preventivně se hodí mít doma směs na žaludek, průjem, různé druhy respiračních onemocnění, možná i na močovou soustavu a podporu jater. Pokud všechny byliny ve vašem okolí neseženete není ostuda některé koupit.

Není potřeba sebrat vše, co v okolí roste, i když je to super léčivka a všichni na sociálních sítích ji zrovna sbírají a fotí. Pokud neléčí žádnou z nemocí, které mám já nebo někdo z okolí, nechám ji, s úctou k přírodě a ostatním bylinářům, růst.

    Ještě se vrátím k léčebnému užití. Může se stát, že je pro vás nakonec přece jen nepřijatelné pít čaje. Celý den jste v pohybu a prostě to nejde. Pro většinu nemocí je tu možnost brát tinktury. Osobně, při problému s ledvinami, bych raději přišla na způsob jak pít ten nálev. Jinak je tinktura dobrý způsob jak si to celé zjednodušit.

    A ještě jeden tip k čajům. Pokud už máte bylinky, které vám vyloženě chutnají, zkuste si do každě směsi přimíchat, v objemu třeba půl dílu ostatních bylin, jednu z nich. Je dobré zjistit na co daná bylinka je a rozšířit pomocí ní účinek směsi. Například mátu k bylinkám na žaludek, mateřídoušku k těm na kašel, dobromysl k bylinkám na nervy a podobně. Známá a příjemná chuť vás možná smíří i s ne úplně skvělou chutí nálevu.

    Krátce bych ještě ráda zmínila další způsoby jak dostat byliny do svého života. Jsou to samozřejmě z léčebného užití i různé masti a mazání. Vyrábí se celkem snadno, je to zábava a v lednici vám vydrží i dva roky.

    Kromě léčebného tu máme ale i využití kosmetické. Můžete si třeba jen naložit lístky historických růží do oleje a při každodenním protřepávání máte za pár týdnů luxusní pleťový olej, to samé s levandulí. Složitější, ale ne nijak extrémně, jsou pleťové krémy, balzámy a tonika. Pokud máte bylinky rádi, je to další způsob jak se s nimi častěji osobně potkávat.

    Na úplný závěr ještě pro mě nejtajemnější používání bylin, pryskyřic a dřev, ať už nasbíraných nebo koupených. Letos jsem se začala hodně věnovat vykuřování. Zatím studuju a praktikuju, jsem učeň. Už ale vím, že je v tom víc, než se může zdát. Doporučuju to vyzkoušet. Samozřejmě je i tady dobré vědět, co pálit či nahřívat, a co ne. Ale je to radost a nové území k prozkoumání.

    Přeju ať si k bylinkám najdete cestu. Udělejte si ji snazší, lákavou, přizvěte na ní rodinu a přátele a začněte hned, protože léto je k tomu nejvhodnější. Čas plyne pomaleji a vytváříme si vzpomínky pro horší dny.