Pozdně letní bylinkové dožínky

    Je několik věcí, které můžete s bylinkami ještě provést, když se sezóna chýlí ke konci. Některé siličnaté už nemá smysl sbírat na čaj, jiné už vytvoří jen listy a vůně může být slabší než v plném létě.

   Úplně ty nejlepší bylinky si nasbírejte na ochucení octa do salátu a bylinkovou sůl. Já projdu zahradu a vezmu vše, co je jedlé, voňavé a hezké. Tymián, saturejku, dobromysl, bazalku, levanduli, damaškovou růži, monardu, smil italský a třeba i vavřín z květináče. A tyhle nejlepší bylinky nasypte do sklenic se šroubovacími víčky nebo láhví se širokým hrdlem (od rajčatových omáček třeba). Já to nacpu relativně plné, ale stačí do tří čtvrtin. Pak už jen doplnit nádoby jablečným nebo jiným oblíbeným octem, zavřít a nechat v pokojové teplotě. Tyhle octové maceráty nenechávejte přímo na okně. Přímé světlo ovlivňuje barvu...prostě budou hezčí bez něj. V nádobě s bylinkami můžete ocet buď nechat a odlévat jen potřebné množství nebo ho slít po dvou až třech týdnech a do nových nádobek vložit pár kousků čerstvé bylinky na ozdobu.

Na bylinkovou sůl musíte bylinky víc naporcovat. Odrhněte lístky z pevných stonků, velké listy natrhejte na menší kousky, měkké stonky nastříhejte. Pak to vše dejte do drtiče, mixeru, food processoru, dosypejte menší množství soli a začněte mixovat. Pokud je soli málo, postupně přisypávejte, ale bylin by měla být převaha, celé by to mělo být prostě hlavně zelené. Já použila půl kila soli. Když je namixováno víceméně najemno tak bylinky se solí nasypte na pečící papír. Bude to vlhké, ale zase ne moc. Já sůl suším v troubě na 50°C. Je možné dát ji na sluníčko nebo do sušičky. Ntrvá to moc dlouho a je skoro hotovo. Usušenou směs vložte zpět do mixeru a promixujte najemno. Při sušení se vytvoří hrudky. A máte hotovo. Můžete ji používat jak pro dosolování, tak pro základní ochucování jídla. Na chléb s máslem je dokonalá!

   Další tip je na kosmetické použití jablečného octa. Můžete si do něj naložit růžové nebo levandulové lístky. Opět nechte alespoň dva týdny louhovat. Poté vždy potřebné množství nařeďte vodou nebo aquou purificatou 1:1. Nikdy nepožívejte ocet na pleť koncentrovaný. I po naředění je třeba provést zkoušku snášenlivosti na předloktí. Poté můžete používat ocet jako pleťovou vodu na čištění nebo jím vlhčit pleť před aplikací oleje. Dobré je si ho přelít do sprejové lahvičky. Lze ho i míchat v menším množství do domácí kosmetiky pro regulaci pH. Při jakémkoliv problému přerušte používání...ale to je u každé kosmetiky.

   Pokud nechcete bylinky ani jíst ani se jimi natírat, nalijte je do pračky! 

Už asi patnáct let nepoužívám při praní aviváž. Není dobrá pro vodu (na čističkách by mohli vyprávět) a není dobrá ani na kůži (aspoň ta běžná). Používám proto obyčejný kvasný ocet a do něj levandulovou silici. Je ale možné si do octa naložit přímo levanduli a na silici ušetřit. Prádlo vám nebude vonět jako po té z drogerie, ale minimálně při praní levanduli ucítíte. Pokud pak mezi prádlo vložíte pytlíčky s levandulí, bude to dokonalé.

Výroba je stejná jako u octa na salát. Levanduli nebo lavandin nasypete do lahví, zalijete kvasným octem a necháte zrát libovolně dlouho.

   Také je možné odebírat říky na množení levandule...ale o tom asi zase jindy.

Chladivý blog

       Letos už se nejspíš horka chílí ke konci, ale většina z nás tuší, že tu s námi do budoucna zůstanou. Dokonce budou vlny veder delší a teploty ještě vyšší. Co nezměníme to je dobré přijmout a přizpůsobit se. Zvlášť když sami za sebe děláme vše, co můžeme a stále usilujeme o zlepšení. Tento příspěvek budu proto v dalších letech doplňovat o další poznatky a znovu a znovu sdílet na začátku každého léta.

      

      Pokud přijde taková vlna horkých dní jako letos, zásadní je si horko domů vůbec nepustit. Je jedno jestli bydlíte v domě nebo v bytě, pokud odcházíte brzo ráno, pořádně vyvětrejte. Otevřete všechna okna, která můžete a udělejte průvan. Kolem šesté, sedmé hodiny je venku ještě přijatelně a je příjemné ochladit místnosti a zároveň vyměnit vzduch. Než z domova odejdete, zatáhněte všechny závěsy a žaluzie. Pokud máte zasklený balkon, vymyslete jak zatáhnout i tam. Nechceme dovolit sluníčku zbytečně místnosti ohřívat. Vrátíte se do chladnějšího prostředí než čekáte.

      Je možné, že doma trávíte svůj čas ať už prací nebo péčí o děti. Tehdy můžete operativně zatahovat jen ta osluněná okna. Ve chvíli, kdy je horko nejhorší, je možné i stříkat závěsy vodou nebo do prostoru zavěsit mokré prostěradlo. Odpařováním vody se místnost ochladí. Jen je třeba ji krátce odvětrávat. Lepší varianta je zavěšení takového prostěradla zvenku před okna a jeho stálé vlhčení. To je možné jen někde. Také pokud máte před obytnou částí beton, který se rozpálí a celou situaci zhoršuje, polijte ho občas vodou (nejlépe děťovkou). Schladí se a ještě přispěje k dalšímu ochlazení svého okolí.

      Samostatnou kapitolou je zahrada. Pokud je to jen trochu možné sázejte stromy nebo aspoň keře. Nám třeba pomohlo i vysazení pěti damaškových růží před okno do obývacího pokoje. Jakákoliv větší zelená hmota pohltí aspoň trochu tepla. Platí to i o trávníku, pokud je ponechán delší. A pár misek s vodou pro zvěř by mělo být samozřejmostí.

      Je několik věcí, které pomohou přehřátému tělu. Například sprchování nohou a předloktí ledovou vodou může velmi ulevit. Samozřejmě že pomůže i ventilátor a na cesty obyčejný vějíř. Majitelé klimatizace to mají vyřešené a až sem nejspíš nedočetli. Další rada je z oblasti aromaterapie. Velmi ochlazující silicí je mátová. Samostatně na kůži nepatří a je třeba dávat vždy pozor aby byla dobře snášena. Nám jde ale spíš o to dostat ji do vzduchu. Ideální je v tomto případě difuzer a nebo lahvička s rozprašovačem. Pokud smícháte předem silici s menším množstvím alkoholu, lépe se pak spojí s vodou. To platí pro mechanické postřikování. Stačí jen několik kapek a občas osvěžit vzduch. U máty můžeme zůstat. Koncentrovaná silice na pleť nepatří, ale s hydrolátem (květovou vodou) je to jiné. Mátovým hydrolátem si můžete postříkat nebo potřít obličej (pozor na oči) nebo dekolt a zápěstí. Hodí se i při cestování autem proti nevolnosti. A do třetice máta. Tentokrát na pití. Chladná voda se snítkou máty a citronem je velmi osvěžující.

      

      Ovšem se studeným pitím to nepřežeňte. Pokud vypijete hodně velmi chladného pití, třeba s ledem, můžete si přivodit i nepříjemné zažívací problémy. Pití je třeba nepodcenit. Lépe je vypít čtvrt litru každou hodinu než mít večer žízeň a dohánět to najednou. Pokud už k tomu dojde, nemá smysl vypít najednou víc než půl litru tekutiny. Víc už není schopné tělo využít. Během horkých dní byste měli vypít přibližně o polovinu víc tekutin než při běžných teplotách. Dává smysl i zařazení minerálky do pitného režimu.

      Tělo lze ochladit i jídlem. Úplně nejlepší jsou saláty ze syrové zeleniny. To je přesně to jídlo na které nemáte chuť v zimě. I běžná jídla je lepší servírovat spíš jen mírně teplá a vynechat prohřívací koření jako je skořice, chilli a zázvor. Jsou samozřejmě země, kde tato koření používají i v nejparnějších dnech, ale tak nějak mám pocit, že u nás na to nejsme stavění.

   

      A ještě malá prosba. Pokusme se nezapálit další kus naší planety. Nenechávejme nikde láhve nebo jiné sklo a raději nerozdělávejme venku žádný oheň. Každý požár, který nevznikne, je dobrý. 

      Svět se mění a lidstvo je velmi odolné, takže to zvládne. Jednotlivci se o sebe ale musí postarat sami, jakož i o vše další, o co se postarat zvládnou. 

BOB...bug on bag neboli evakuační zavazadlo

 "Nám nepřísluší zvládnout všechny temné síly světa a všechny zvraty historie. Musíme ale udělat, co můžeme, pro dobro let, do nichž jsme vrženi. Vykořeňovat zlo na polích, která známe, aby ti, kdo přijdou po nás, mohli obdělávat čistou zemi. Jaké počasí budou mít, o tom nerozhodneme."

J.R.R. Tolkien  

Pán prstenů (Návrat krále)

 

 

Rok a půl mi tu leží tento blog. První verze zmizela v nenávratnu technickou chybou a dopsat druhou se ukázalo nakonec téměř nemožné. Spojily se rodinné důvodu s vlastním psychickým nastavením. Po roce a půl mám potřebu to celé přepsat s větším nadhledem.

Pokud budete mít pocit, že tohle vše přece nemůžete sbalit a táhnout sebou, tak máte pravdu! Jsou to návrhy, ze kterých si vyberete vlastní priority. Je to text, ze kterého vytvoříte vlastní seznam a připomene vám i položky, na které byste možná zapomněli.
 

    Už jen myšlenka na opuštění domova v nás budí úzkost. Už jen psát tenhle blog mě stálo hodně duševních sil (a to ho píšu podruhé...úplně celý...neptejte se). Ale účelem tohoto článku určitě není děsit. Je to jen informace, kterou najde, kdo ji bude hledat. Evakuace se netýká jen ohrožení válkou, týká se povodní, požárů a spousty dalších katastrof, které tahle doba může přinést. Když blog dopisuji (18.8. 2023) v Kanadě evakuují kvůli požáru dvacetitisícové město...do večera.

Toto zavazadlo je vytvořeno na míru naší rodině (2 skorodospělí, 2 dospělí), ale přizpůsobit ho libovolnému věkovému rozložení či jiným potřebám by neměl být problém.

Je mi jasné, že plno doporučení se neshoduje s tím, co se snažíme poslední roky dosáhnout...ekologický život bez odpadu, plastů. Jednalo by se však o naprosto vyjímečnou situaci. I tak volte spíš obaly, které se dají použít znovu, rozložitelné varianty výrobků a samozřejmě veškerý nerozložitelný odpad neseme sebou až k místu, kde se dá vyhodit civilizovaně. Na ztrátu civilizovanosti máme doufám ještě času dost. Držme se jí zuby nechty stejně jako soucitu a lidskosti. 

Následujícím textem se vůbec nestresujte. Neznamená to, že když nebudete mít ani půlku těch věcí, tak to nezvládnete. Je to jen článek, který má spíš otevřít diskuzi o tom, jak připravení jsme na případné nesnáze. Nakonec to zvládne především ten, kdo bude mít motivaci to zvládnout. Pokud chodíte rádi na túry a výlety, tak se vám něco z toho může hodit. Pokud ne, volte raději věci, které využijete třeba i na normální dovolené. Vytvořte si svůj seznam!

 

 

 

Než začneme nosit věci na hromadu

    Ještě máme čas (a doufám, že nekonečně času) si sednout a psát seznam. Máme čas si rozmyslet kam bychom šli, koho kontaktovat. Také máme čas si cvičně zabalit a tu část, kterou běžně nepoužíváme, nechat zabalenou (spacák, karimatku, cestovní jídlo...). Zbytek můžeme mít pohotovostně zabalené a ponechané někde, kde to můžeme používat, ale zároveň hned vzít a naházet do batohu. Se seznamem máme sbaleno za pár minut. A třeba hygienické potřeby můžeme mít klidně víckrát.

Jako zavazadlo bych doporučila spíš batoh než kufr. osvědčilo se mi mít všechno navěšené na těle a ruce nechat volné. kromě hlavního zavazadla se hodí i taška zavěšená šikmo přes prsa. Do té si dáme osobní předměty případě dokumenty. Hodně se toho u moderních batohů přichytit i zvenku a je to tak hned při ruce.

Při delší chůzi oceníte teleskopické turistické hole. při jakýchkoli pohybových problémech je to nezbytnost. Navíc jdou rozložit a použít třeba jako dlaha. Ale velmi uleví i zdatnějším jedincům. Část zátěže se přesune z nohou na horní část těla. naučte se s nimi správně chodit a také si každý nastavit správnou délku.

Nohy jsou při chůzi samozřejmě úplně zásadní. Zvolte nejpohodlnější možnou obuv. Pokud si nejste jisti, raději si riziková místa na noze oblepte buď náplastí nebo tejpy. Je možné zkusit i obléct si dvě tenčí ponožky přes sebe. Tření se přesune víc mezi ně a nohu to může ochránit. Olepujte, dezinfikujte, pečujte. A to platí vždycky a za všech okolností.

Zmínila jsem tejpy. Při poruchách pohybového aparátu se hodí naučit se pár základních olepů. Pevné tejpy fixují a můžou častečně nahradit ortézu. Pružné zpevňují, ale především urychlují a podporují hojení. Mohou pomoct s prouděním lymfy i při bolestech nervů. Obecně patří do rukou spíš odborníkům, ale mluvíme tu o extrémní situaci, kdy nemusí být pomoc hned při ruce. Lépe si poradit nějak než uvíznout.

Další strategickou věcí je mobil. Zakupte dostatek dat! První, co je dobré stáhnout, jsou mapy. My používáme Mapy.cz. Výhodou je, že fungují i offline. Samozřejmě pokud si dané časti postahujete. Je dobré vědět kam zhruba jdete a ty úseky si postahovat. Další užitečnou pomůckou je překladač. Google překladač si poradí i s textem, který vyfotíte přes aplikaci. Zvládne i nahranou řeč. Opět je třeba postahovat další jazyky, základní je angličtina. Ještě se může hodit předpověď počasí. Po ČR používáme Aladina a na zbytek světa je dobré Windy. Tam už je i vrstva na sledování radiace. Aladin poskytuje předpověď pro dané místo na dva dny dopředu, teplota, srážky, vítr a tlak. Dá se dostahovat i radar. Je přehledný a jednoduše se používá. Windy vám poskytne komplexní předpověď včetně směru větru, mlhy a podobně. Je třeba si s aplikací trochu pohrát a naučit se jí používat.

Pro použití na cestě se hodí si stáhnout i atlas hub, rostlin či hmyzu. Je dobré vědět čím jste se to otrávili nebo co vás kouslo :). Knihy o léčení bylinami, první pomoc nebo příručka o přežití v krizových situacích taky není od věci.

Hodí se i aplikace Českého rozhlasu. V krizových situacích je tím médiem, které má povinnost vysílat informace téměř za každých okolností, Radiožurnál.

No a zbytek místa naplňte mluveným slovem (pohádkami) a  hudbou...spoustou hudby. To dost zlepší morálku skupiny a celé to bude snazší.

 

    A teď přichází rozhodnutí jestli půjdete hned pěšky, případně jestli můžete ještě odjet autem. Možnost odjet je lepší, protože si můžete přihodit věci navíc (plynový vařič, stan, hodně vody a čerstvé jídlo). Proto mějte pohotovostně natankováno, případně udržujte malou zásobu pohonných hmot. Ty však musíte zatím kvůli biosložce pravidelně cirkulovat. Volte, aspoň pro začátek cesty, spíš menší silnice, budou méně ucpané. 

 

 

Evakuační zavazadlo

    Zavazadlo by mělo obsahovat šest základních skupin věcí: Jídlo, hygienické potřeby, lékárnička, dokumenty, oblečení a obecné potřeby. Zcela vynechávám zbraně. To není moje téma a počítáme spíš s přesunem do civilizace v 21. století než do postapo světa nebo divočiny. Pokud věci poneseme na zádech, berme jen to nutné a co nejlehčí varianty.

Jídlo 

cukr, sůl

čaje, káva

kompletní instantní strava (Mana, armádní strava, outdoor strava)

suchary

instantní proteinové nápoje

proteinové a müsli tyčinky

instantní hrnkové a nudlové polévky 

instantní nápoj do vody

sušené mléko (rostlinné)

instantní kaše

sušené ovoce, oříšky

hroznový cukr

bonbony (mentolové) 

čokoláda

sušenky

chléb

menší množství konzerv 

pašiky konzervované (pomazánky)

čerstvá strava pro první hodiny 

voda

    Asi jste si všimli, že se nejedná úplně o zdravou stravu. Většinu z těch potravin doma běžně nejíme. Ale jsou lehké a, pokud zvolíme opravdu kompletní a kvalitní varianty, udrží nás zdravé než budeme moct zase jíst normálně.

Je potřeba dbát na pitný režim. Pokud část stravy bude tvořit sušené ovoce nebo suchary tak pijte jak jen to půjde. Možná nebudete mít žízeň ani hlad, to nervy umí způsobit, pak je dobré si v pravidelných intervalech dělat přestávky na jídlo a pití. Raději častěji v menších dávkách než potom vše najednou.

Cukr, sůl, čaj a kávu je lepší rozdělit do uzavíratelných, popsaných sáčků na menší dávky. I ostatní potraviny vyndejte z krabic a pytlíky popište. 

Kompletní stravu seženete v různých formách. Může to být instantní nápoj, který rozmícháte ve studené nebo teplé vodě. Může to být ale i kompletní jídlo, které stačí ohřát. Hledat můžete na sportovních nebo  outdoorových webech. Tam ostatně této "funkční" stravy najdete asi nejvíc. Dalším lovištěm mohou být army shopy nebo obchody se zdravou výživou. Jde jen o to jaké požadavky máte a jaká stravovací omezení máte. Najdete jak běžnou tak vegan nebo bezlepkovou stravu. Pokud máte významnější stravovací omezení, vezměte si instantní stravy raději víc než budete moct nakoupit. Pro proteinové nápoje platí to samé. Bílkoviny mohou chybět a tohle je snadná cesta jak je doplnit. Prodávají se ve sportovních potřebách v celé šíři od mléčných proteinů po rostlinné.

Suchary myslím celou šíří sušených a pufovaných výrobků, kterými můžeme nahradit pečivo. Výhodou je samozřejmě váha a trvanlivost. Takové suchary už vám víc neztvrdnou, maximálně se rozdrobí. A je to zdroj sacharidů. Pro bezlepkaře dobrá volba, protože jsou často z ryže a kukuřice.

Proteinové a müsli tyčinky jsou dobré, když není čas zastavovat. Rychlé jídlo do ruky, které pokryje potřebu sacharidů a bílkovin dle zvolené varianty. Navíc je objem malý, takže nezaplní úplně žaludek a nevyvolá nevolnost. I ve chvíli, kdy nemáte chuť jíst, tak takovou tyčinku máte v sobě na tři kousnutí. 

Instantní polévky různého typu považuju za příšernou stravu, která ale většině lidem prostě chutná. A my potřebujeme i něco, co nám chutná. Dají se sehnat zdravější varianty instantních polévek. Zkuste zdravé výživy nebo eshopy. Problémem u těchto polévek jsou aditiva a množství soli. Pokud je to možné, zalijte polévku větším množstvím vody než je doporučeno.

Instantní nápoje mají jedinou výhodu, jsou lehké. Složení je obvykle strašné a maximálně doplní hladinu cukru v krvi. Voda je na pití lepší, ale ne každý je ochoten ji pít. Narazila jsem i na sušenou pomerančovou a citronovou šťávu, takový instantní džus. To by bylo asi přijatelné.

Sušené mléko nebo rostlinné "mléko" může prostě zlepšit den. Můžete ho i sněčím namíchat (kakao, karo, instantní káva). Také se hodí do instantních kaší, některé ho kvůli intolerancím a alergiím neobsahují. Instantní kaše k snídani je dobrý start do dne hlavně pro děti. Seženete kaše se složením splňujícím téměř všechny potřeby.

Sušené ovoce doplní cukry a oříšky jak tuky, tak i bílkoviny. Oboje se dobře jí za chůze.

Hroznový cukr bychom zrovna tak mohli mít v lékárničce (máme ho tam). Hospodaření s cukry můžete najít pod heslem glykemie nejlépe na sportovních webech. Ale při větší zátěži hlavně u netrénovaných, u těch s rychlým metabolismem a u dětí se vyplatí doplňovat průběžně "rychlý" cukr. Nedostatek volného cukru se může projevit motáním nebo bolestí hlavy, ochablostí svalů nebo pícháním v boku.

Bonbóny, čokoláda, sušenky...takový méně zdravý cukr pro radost.

Chléb alespoň na první den nebo dny. Vydrží v lepší kondici než drobné pečivo, zvláště domácí žitno pšeničný přečká v dobrém stavu i týden v utěrce. A chléb je jistota v neklidných časech :).

Konzervy nejsou sice lehké ani zdravé, ale je snadné je ohřát a může to být příjemná změna připomínající normální vaření.

Paštiky a rostlinné pomazánky v plechu nebo hliníku zajistí něco trvanlivého na chleba. Prodavá se jich velké množství chutí i složení. Jsou trvanlivé a zvládnou i teplejší dny.

No a přihoďte vše čerstvé co unesete a máte v lednici nebo spíži: sýry, salámy, zeleninu, ovoce, pečivo. Aspoň první hodiny ať jíte normálně. Dbejte ale na to, že to, co se kazí, musíte sníst co nejdřív. Zkažené maso může být velmi nebezpečné.

A zase voda...hodně vody! Jednak máte hodně instantních věcí, které bez vody nedávají smysl a jednak dehydratace je život ohrožující stav. A pet lahve jdou přidělat zvenku na batoh. Jen je voda holt těžká.

 

 Hygiena

jádrové mýdlo

tuhý šampon (šampuk)

pasta na zuby

kartáček na zuby

kartáč, hřeben

pleťový olej nebo hydratační krém

měsíčková mast nebo mastný krém

deodorant

dámské hygienické potřeby

toaletní papír

papírové ubrousky

žínka

dezinfekce na ruce

opalovací krém s UV faktorem

repelent

kapesníky

Jádrové mýdlo volím hlavně z důvodu výdrže a univerzálnosti. Umyjete s ním sebe, nádobí i s ním vyperete prádlo. Navíc je lehké a nevylije se. Tuhý šampon vydrží opravdu dlouho.

Hydratační krém potřebujete na běžné ošetření pleti, ten mastný proti větru, mrazu, na ošetření rukou a nohou. Měsíčková mast je taková univerzální.

Překvapivá může být žínka. Je to ale velmi užitečná věc pokud nechcete používat vlhčené ubrousky. Vlhkou žínkou si otřete ruce i obličej, osvěžíte se a pak může schnout zavěšená zvenku na batohu (ano, budete jako vánoční stromeček :). Používám bavlněné háčkované žínky, protože jsou pevné, mají mírný peelingový efekt a jejich výdrž je téměř nekonečná. Perou se snadno a dají se i vyvařit.

Dezinfekce rukou máme všichni plné zuby, ale je to zároveň velmi praktická věc. Pokud máte málo vody nebo času, před jídlem vám zajistí čisté ruce. Žloutenka nebo salmonela jsou komplikace, které si nepřejeme zažít.

Lékárnička

kapky do očí

rostlinné (živočišné) uhlí

léky na průjem

léky proti překyselení žaludku

žaludeční kapky (hořké)

analgetika různá

dezinfekce ran

hemagel (drobné ranky, spáleniny)

antihistaminika

rozpustný vápník (šumivý)

antihistaminový gel (fenistil)

kozlíková tinktura

tea tree oil

levandulová silice

léky na kašel 

pastilky na bolenív krku

multivitamín

rehydratační roztok

dezinfekce vody

masti na pohybový aparát (chladivá i hřejivá)

alpa

škrtidlo

náplasti různé

obvazy

termofolie

nůžky

sada respirátorů

osobní léky na měsíc užívání

    Kapky do očí volíme spíš takové, které jsou rozděleny do menších dávek. Jejich trvanlivost po otevření je poměrně krátká.

Léky na trávicí trakt nepodceňte. Problém může být výsledkem dietní chyby nebo třeba úpalu, ale dost to komplikuje cestu. Projděte si nabídku lékáren a zjistěte, co by vám nejvíc vyhovovalo.

Antihistaminika a vápník si pořiďte, i když žádnou alergií netrpíte. Problém může přijít kdykoliv. Vždy si vezměte obojí co nejdříve po objevení příznaků. nečekejte až se rozvinou. Ale zase jde jen o krizovou situaci. Za normálních okolností je lékař první volba. Vnější antihistaminikum je pro případ poštípání hmyzem nebo kontaktu s alergizující rostlinou. Někoho potrápí i obyčejná kopřiva.

Kozlíková tinktura nebo kapky (taktéž zvané valeriánské či baldriánové) pomáhají snižovat úzkost. Berte je podle návodu a nepřekračujte dávkování ani četnost užití. Účinek by se nezvýšil, spíš by to všechno zkomplikovalo. Na nervy je dobrá i levandulová silice. Rovněž pomáhá při slabších bolestech hlavy. Jemně potřete spánky a zápěstí jednou kapkou silice, pokud ji dobře snášíte.

Multivitamínové tablety doplní průběžně vše, co by mohlo chybět ve stravě.

Rehydratační roztok zabrání rozvratu elektrolytů v těle, když jste zanedbali pitný režim. Dá se sehnat balený po jednotlivých dávkách. Oceníte ho i při průjmech, zvracení a úpalu zvlášť u dětí.

Dezinfekce vody vás může zachránit, pokud vám už nezbyla ta čistá z ověřeného zdroje. Pokud máte kvalitní filtr, tak  ji nevyužijete. Myslete na to, že dezinfekce učiní vodu biologicky čistou, neodstraní mechanické ani chemické znečištění. Pokud jde o filtr tak tam dobře studujte parametry než ho zakoupíte.

Masti na pohybový aparát a alpa mohou ulevit namoženým svalům, při křečích nebo podvrtnutí (alpa, chladivá mast) nebo zklidnit starší nebo chronické problémy (hřejivá mast).

Termofolie je běžnou součástí autolékárniček, takže se dá postupně nasbírat. Může zabránit podchlazení u dětí nebo osob se zhoršenou termoregulací. 

A respirátory...nenáviděné stejně jako dezinfekce. Ale v davu neznámých lidí vás mohou ochránit před tuberkulozou nebo černým kašlem.

    Je evidentní, že lékárnička se skládá převážně z běžně dostupných klasických léků. Pokud máte akutní problém, který je třeba řešit teď, tak taky potřebujete aby lék hned zabral. Proto i já, ačkoliv dávám přednost bylinám, mám v lékárničce především klasické, prověřené léky. Poskládat lékárničku, která bude opravdu funkční, chvíli trvá. Hodně čtěte o jednotlivých volně dostupných lécích, srovnávejte a studujte příbalové letáky. 

Velká balení sypaných léků (tablet, které nejsou v blistru) si rozdělte do plastových uzaviratelných sáčků a pečlivě je popište názvy i dávkováním. Tekuté léky se dají přelít do menších plastových lahviček s různými typy aplikátoru. I masti budou stačit v menším balení. Příbalové letáky rozložte a uložte k dokumentům. 

Jako obal můžete použít starou autolékárničku. Velikostně by měla stačit. Může se stát základem vaší domácí lékárničky. Složení se nebude tolik lišit. Dají se ale koupit už i profesionálně sestavené lékárničky, které jen doplníte.

Moje lékárnička neobsahuje léky na předpis jako jsou antibiotika nebo adrenalin. Samozřejmě se mohou hodit, ale sami si řekněte, jestli byste je uměli správně použít ve vhodnou chvíli.

A ještě si přečtěte proč nemám v lékárničce jodové tablety.

 

Oblečení

pláštěnka

čepice

klobouk (cokoliv proti slunci)

rukavice 

šála nebo šátek 

teplé dlouhé prádlo

teplé tričko s dlouhým rukávem

tričko s krátkým rukávem

sada prádla a ponožek

větrovka nebo zimní bunda

svetr nebo mikina

sada oblečení "do města"

kraťasy

sandály

pohodlné oblečení na cestu

pohodlné boty

    Tahle skupina je spíš informativní, protože každý má jiné potřeby i možnosti. Někdo dá přednost funkčnímu oblečení a někdo kvalitní trvanlivé bavlně, vlně nebo lnu. Jde i o roční období, kdy se na cestu vydáme. Měli bychom brát v potaz nejen dané období, ale i teplotní výkyvy na obě strany. Pláštěnka se hodí vždy a sandály mohou ulevit našim nohám. Myslím že když budete mít puchýř tak i v chladnějším počasí si je rádi obujete, i kdyby s ponožkami. Ona i módní policie bude mít tou dobou jiné starosti.

Snažte se udržet čistí a upravení. Zlepšuje to náladu a drží morálku.

Doklady

občanský průkaz

pas

očkovací průkaz

osvědčení o nejvyšším dosaženém vzdělání

dokumenty k nemovitostem

velký i malý technický průkaz k vozidlům

dokumentaci k hypotékám či půjčkám

oddací list

pracovní smlouva z aktuální práce

zápočtový list

rodinné fotografie

peníze (těžko říct kolik)

    Osvědčením o nejvyšším dosaženém vzdělání mám na mysli u dětí poslední vysvědčení, u dospělých výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom připadně získané certifikáty.

Všechny dokumenty si můžete okopírovat, nechat ověřit a jejich kopie u někoho uložit nebo zakopat na zahradě. Ale to už je asi extrémní.

Rodinné fotografie nezapomeňte. Mohou být i elektronické, ale minimálně pár papírových je dobré mít u sebe.

Sepsala jsem seznam důležitých dokumentů, které je dobré mít na jednom místě, protože uprchlíci nebo evakuovaní v rozrušení ty nejdůležitější často nechají doma, což jim může zkomplikovat život. Nějakou chvíli nemusí být možnost nechat si je znovu vystavit.

Ohhledně peněz to není snadné. Není asi ideální mít u sebe velké množství hotovosti a vystavovat se riziku napadení a okradení. Ale aspoň deset, patnáct tisíc rozdělených mezi rodinné příslušníky a rozestrkaných do různých zavazadel a míst je asi nutnost. Ne vždy je možnost vybrat z bankomatu.

U dospělých členů domácnosti je jasné, že si každý své dokumenty nese sám. Nezapomeneme na to základní: občanské průkazy, pasy, řidičské průkazy.

Obecné potřeby

spacák

karimatka

stan nebo celta (igelit)

ešus

plecháček

lžíce nebo celý příbor

dřívkový nebo lihový vařič (+tablety)

filtr na vodu

svítilny (čelovky)

jedna svítilna na kliku (s rádiem)

psací potřeby a blok

nůž (zavírací, krájecí)

šití

provaz 

vysílačky

píšťalky

kompas nebo buzola

powerbanky

baterie

přenosný solární panel

sluchátka

Věci na spaní jsou jasné. jsou po třeba pro každého člena domácnosti a i při evakuaci do tělocvičny budete rádi spát ve svém. To samé platí o nádobí. Ešus se navíc hodí i na vaření a dnes už seženete i nerezový.

Vařiče využijete kdekoliv. Do dřívkáče je potřeba sehnat alespoň větvičky nebo šišky, ale je výkonný. U lihového si nesete vše sebou. Plynový jde použít taky, pokud je malý a lehký.

Filtr na vodu už jde dnes sehnat snadno a můžete ho při jiných příležitostech využít i doma.

svítilna na kliku mívá někdy i malý solární panel a kromě funkce rádia může sloužit jako malá elektrocentrála na nabíjení mobilů. 

Na kratší vzdálenosti, ale třeba i z auta do auta se nám osvědčily vysílačky. Stačí i docela levné z hračkárny. 

Pokud máme mobil (i kdyby jen na hudbu a kvůli mapám), potřebujeme ho nabíjet. Pné power banky jsou nutnost. Ty můžeme dobít z přenosného solárního panelu. To je hodně praktická věc hlavně do přírody. Dá se i zvenku připnout na batoh a nabíjíte a chůze. Vlastníme a používáme.Na náhradní baterky do svítilen nezapomeneme!

Osobní zavazadlo

osobní léky

brýle všeho typu (i sluneční)

kniha nebo čtečka

cokoliv na odvedení pozornosti

menší hudební nástroj

 Čtivo si vezměte i v případě, že jinak moc nečtete. Třeba jen časopis. Já v tomto případě preferuju čtečku, protože v ní mám celou škálu knih od naučných přes beletrii až po poezii. i nějaké pohádky by se našly. Zrovna tak tam můžete noty a zpěvníky.

Pokud rádi skládáte hlavolamy, luštíte křížovky nebo sudoku, je dobré mít nějaké sebou, menší hračky pro děti, omalovánky, žonglérské míčky nebo poiky, potřeby na kreslení, ruční práce, které nezaberou moc místa (vyřezávání, háčkování, drobné drátování nebo pletení).

Pokud na něco hrajete a je to do velikosti ukulele, zkuste to vzít sebou. Píšťalky a flétny, kalimby, okarýny nebo už umíněné ukulele můžou výrazně zpříjemnit každou cestu.

Zvířata a potřeby pro ně

vodítko (kšíry)

obojek s identifikační kapslí

náhubek

přepravku

skládací misku na vodu a žrádlo

žrádlo nejlépe suché

pamlsky

očkovací průkaz!

průkaz původu je-li

Pes si může část svých věcí nést na zádech ve speciálních vacích (samozřejmě dle velikosti zvířete). Přepravku na kočky nebo maličké psy můžete zvolit ve formě vaku, který ponesete na břiše. Uvnitř má očko kam připnete vodítko. Kočka musí ale být zvyklá na kšíry. Zkoušejte jí zvykat, může se to hodit i pro jiné příležitosti.

Zvířata udržujte plně očkovaná, odblešená a odčervená, kde je třeba i s ostříhanými drápy. Kde je to vhodné, nechte je načipovat. Tlapky psů ošetřujte pomocí měsíčkové nebo jiné masti. Sledujte jestli pes nekulhá a řešte to hned. Píšu hlavně o psech a kočkách. S menšími zvířaty si nejspíš poradíte.

Na závěr snad jen přání, ať se nám vše zlé vyhne. Připravme se na všechno, i na to, že se nestane vůbec nic...

O vodě upřímně a s emocemi

         Tenhle příspěvek jsem začala psát někdy v roce 2019. To už sucho ukázalo co umí a bylo jasné, že tu s námi nejspíš v různých podobách zůstane. Proč jsem ho nedopsala už nevím. Následovaly jiné články a covid a válka na Ukrajině se všemi úzkostmi kolem ní. Ono to dokonce předchozí tři roky vypadalo, že to možná nebude se suchem tak zlé. Letos se však vrátilo i s jasným poselstvím: bude to střídavě dost zlé a vy se musíte přizpůsobit. Blog nechávám v původní podobě, bude působit autentičtěji. Kurzívou psané poznámky, vložené do původního textu, jsou současné.

     Nejdřív opět několik vysvětlení. Dala jsem si pauzu, protože jsem byla unavená, zahlcená vším, co je třeba rychle vyřešit a prostě jsem potřebovala odstup. Pozorovala jsem půl roku měnící se svět. Mění se opravdu rychle a sama nevím jestli je možné reagovat na ty změny ve všech rovinách...nezhoršovat, být občansky aktivní, chránit okolí a držet v bezpečí rodinu. Takže dál děláme co můžeme a na svá záda nakládáme kolik jen uneseme. Tentokrát je to povinnost chránit vodu a šetřit s ní.

       Hodně lidí k sobě tyto věci nechce pouštět, nechce nad tím ani přemýšlet a trápit se tím. Jenže dokud neznáme pravý stav věcí, jak se můžeme rozhodovat? Jak můžeme říct, že jednáme adekvátně k riziku? Nejhorší možné je si říct, že dělám dost a že je to stejně jedno.

    Dnes tedy o vodě. Ráda bych byla v tomto příspěvku upřímná i přes to, že mi to nebude úplně příjemné. Ráda bych byla uvědomělá od narození, nikdy neokusila maso ani jiné živočišné produkty, nejezdila autem a vodu používala jen na mytí a pití. Pravdou ovšem je, že pokud jde o vodu, mám černé svědomí. Měli jsme na zahradě deset let bazén. Takovou tu ošklivou modrou trubku trčící nad zemí. Osm let byl napušten a využíván. Chemie jsem sice používala poměrně málo a část vody na jaře použila na zalití zahrady, ale to nic nemění na tom, že to byla původně voda pitná a teď se za to stydím. Letos na jaře jsem ho rozebrala a dost se mi ulevilo. Vím, že jsou obce, které nejsou napojené k veřejnému vodovodu a s tímto velmi bojují. Jedno napuštění bazénu může způsobit problém. Ze dne na den se jistě nepovede přesvědčit všechny ke zrušení bazénů nebo jejich použití jako nadrží na dešťovku. Pokud se nedokážete bazénu vzdát, a já to v tuhle chvíli nijak nehodnotím, pokuste se vymyslet jak na podzim tuto chemizovanou a umrtvenou vodu dál použít. Jediné, co mě napadá je její přečerpání a využití na splachování záchoda, to by ovšem vyžadovalo nějaké technické řešení.

    Lidé se občas diví, proč je stále zmiňována právě pitná voda, když na většině našeho území je jí dost a tam kde chybí, se doveze v cisternách. Tato voda ovšem musí projít náročnou úpravou, při které se stává jak biologicky tak chemicky vhodná k pití. Nesmí obsahovat žádné viry ani bakterie. Neměla by výrazně zapáchat a být kalná. Taková voda nám teče z kohoutku, takovou se myjeme, splachujeme záchody a napouštíme své bazény. Někdo by řekl, že je to jedno, protože se tato voda stejně dostane po vyčištění zpět do řeky. To má ovšem dva aspekty. Úprava vody spotřebovává nějaké množství zdrojů (a to ta první i ta druhá). Potřebujete energii, chemikálie, filtry...možná je toho dokonce ještě víc. Na to je třeba myslet při každém použití pitné vody. Po přečištění v ČOV je voda biologicky zcela mrtvá, což je druhý aspekt používání pitné vody. To, co se vrací do řek, není stejné jako to, co jsme před všemi úpravami čerpali. Samozřejmě že v přírodě nic nezůstane stejné, pasivní, a voda se smíchá s tou biologicky aktivní. Ovšem určitá zátěž pro přírodu to je. Pak jsou však ještě stále obce, které nemají k čističce přístup a pouští šedou vodu přímo do místních potoků. Tak je tomu u nás. To pak musíte hodně přemýšlet v čem prát a čím mýt nádobí.
   
    A opravdu nestačí si říct, že Jar u nás používá každý, je to stará značka a je český! Otočte si přípravek, který používáte, a přečtěte si zadní stranu. Obvykle je tam plno výstražných piktogramů a pokud není přípravek ekologický tak i zajímavé povídání, co vše napáchá v přírodě. Najděte si svou alternativu. I do myčky existují ekologické prostředky a na přímé mytí je jich několik. Jsou dražší, ano, ale pokud zrovna rodina opravdu velmi nestrádá, peníze na toto se najdou. Používejte i tak prostředek s rozmyslem, dávkujte ho pomocí nějaké odměrky. Pokud jí člověk nepoužije, má sklon lít do dřezu saponátu víc než je třeba. 

    To už jsme u praktického chodu domácnosti. I my se k mytí nádobí snažíme volit co nejšetrnější prostředek. Střídavě je to nějaký ekologický gel a běžné mýdlo, tedy spíš mýdlový sliz. K oplachu využíváme ocet. Nevlastníme myčku na nádobí. Argumentem pro její používání je obvykle právě úspora vody. Ano, pokud myjete nádobí pod tekoucí vodou, tak je to určitě pravda. Já to řeším napouštěním dřezu. Máme dvojdřez takže v jedné jeho časti je horká voda s mycím prostředkem, ve druhé octový oplach a nádobí dávám okapat do velkého plastového lavoru. Téměř veškerá jídla, která rodina sní, připravuji doma, takže nádobí je třeba umýt dvakrát denně. To by ovšem bylo třeba udělat v myčce také. Nemůžeme vlastnit tolik nádobí, aby vystačilo pro přípravu a konzumaci pěti jídel denně pro čtyřčlenou rodinu.

Do vody na oplach používam octa jen trochu a bez problému jí zaliju růže nebo trávník.

    Přechod na tento systém byl nepohodlný a stál mě na čas i pomocníky. Dnes se z toho stala rutina, nádobí je po octu lesklé, ale cítit po něm není. Pokud vám i tak ocet vadí, je možné použít trochu kyseliny citronové, mycí prostředek svým kyselým pH zneutralizuje stejně dobře. Jen při mytí nádobí pomocí mýdla nebo mýdlového slizu počítejte s tím, že působení na mastnotu je jiné. Na rozdíl od tenzidů v komerčních saponátech ji nerozpouští, ale sráží. Proto se vám bude mastnota usazovat na krajích dřezu. S tím můžete naložit dvěma způsoby. Buď při vypouštění stěny omýváte a vypustíte tento tuk do odpadu, nebo stěny po vypuštění otřete zmačkanými novinami. Tyto noviny dejte bud do směsného odpadu, nebo je zkompostujte. Druhý způsob ocení každý, kdo má s tukem v odpadech problém. Aktuálně to dělám druhým způsobem a funguje to.

    Po čtyřech letech musím přiznat, že u ručního mytí jsem zůstala, ale u mytí mýdlem ne. Důvodem je, že o víkendu nemyju nádobí já a mé nadšení pro alternativní řešení nesdílí celá domácnost. Nicméně používáme Ecover, který by měl být šetrný. A asi i je, protože mi po něm, na rozdíl od Jaru, neslézá kůže na rukou (od dětství mám citlivost na některé chemikálie, a s věkem jich jen přibývá). Nicméně mýdlo zůstává jako krizová varianta.

 

    Kromě nádobí vypouštíme do odpadu ještě vodu z mytí a praní. Prací prostředek jsem vyřešila před zhruba deseti lety mýdlovým slizem, který tady na blogu taky mám. Máchám místo aviváže v běžném kvasném octu. Prádlo není nijak cítit. Když píšu nijak tak opravdu nijak. Po sušení venku snad jen sluncem a větrem. Voda z praní nám jde zatím přímo do odpadu. Uvažuju o jejím využití na splachování nebo alespon úklid domácnosti, protože není tak špinavá, aby nešla použít. Zvláště když se naředí vodou z máchání. pro začátek bych ráda našla místo pro nádrž na její záchyt. Je to trochu nešťastné, protože splachovat by se muselo ručně a nejsem si jistá, jestli k tomu přiměju sama sebe natož rodinu. Je to věc, kterou promýšlím v rámci nakládání s vodou.

     Nadále peru v mýdlovém slizu a máchám v octu. Zkusila jsem to pár měsíců bez pračky a dá se to zvládnout s pěkně vypraným prádlem. Tedy v létě, kdy to rychle schne.

    Abych zůstala ještě u koupelny, tak zmíním vodu z vany. Měla jsem snahu zachycovat i vodu ze sprchování. Naučila jsem se ovšem umýt se v tak malém množství vody, že je pak těžké ho z té vany dostat. Velmi doporučuji úspornou hlavici na sprchu. Její použítí opravdu množství vody sníží. K mytí používám to nejobyčejnější mýdlo vyráběné z rostlinných olejů. Vlasy si myju aktuálně buď jen vodou nebo, a to častěji, žitnou moukou, k oplachu používám domácí jablečný ocet. Může vám to znít exoticky, ale jde o metody, které jsou dnes používané více, než byste čekali. Zkuste si vyhledat metodu No poo (mytí vlasů bez šamponu). Možná naleznete mezi No poo možnostmi i nějakou pro sebe. Chvíli zabere hledání vhodného postupu, ale může to nakonec přinést výrazné zjednodušení do vašeho života a cesta k jednoduchosti je ta správná. Výsledkem toho všeho ale hlavně je, že do vody, vypouštěné do potoka, nejde nic, s čím by si jeho samočistící schopnost neporadila.
    Fotka níže má dokumentovat, že i na No poo metodě můžete normálně vyjít mezi lidi a z vlasů vám neopadává těsto či jíl. Fotka je pět let stará a žitnou moukou jsem si v té době myla vlasy už dva roky nepřerušovaně.
V pozadí je ostatně také zmiňovaný bazén.

        U mytí žitnou moukou jsem s pár přestávkami zůstala dodnes. Vždy, když mě lenost přemůže a použiju šampon, vytrestá mě to přesušenými vlasy a problémy s pokožkou hlavy. A jelikož mám vlasy opravdu dlouhé, ušetřím tak i nějaké peníze. 

    Problematické, z hlediska vody, jsou splachovací záchody. Přinesly lidstvu hodně dobrého co se týče hygieny a tudíž zdraví. Bydlíte-li ve městě, nemáte moc jiných možností, protože současný systém tomu není uzpůsoben. Možná se to s čím dál náročnější úpravou pitné vody změní. Na venkově se můžete vrátit k systému klasické latríny, ale to není pro každého přijatelné a před vytvořením takového wc je třeba něco nastudovat. Mnohem zajímavější může být taková separační nebo kompostovatelná toaleta. Vyhledejte oba výrazy a zjistíte, že oba typy mohou vypadat jak úplně moderně, tak i velmi alternativně. Vybere si opravdu každý. Jen musíte vyřešit jak je přípustné naložit třeba ve městě s obsahem. I na venkově to bude chtít nějaké změny v kompostování. Obsah toalety by měl ležet čtyři roky než se použije k hnojení. Je to doba, kdy bezpečně vymizí jak případní paraziti, tak i viry a bakterie. Dále se s tou myšlenkou musí všichni doma ztotožnit, protože se bude denně muset řešit obsah takovéto toalety. No a nakonec budete muset instruovat každou návštěvu o způsobu jakým se u vás toaleta používá. Ovšem z hlediska udržitelnosti i ve chvílích, kdy by nešla voda a celkově nastala nějaká složitá situace, je dobré vědět jak to funguje a jak to vyrobit.
    Vrátím se ještě k úklidu a celkové péči o dům. Vše, co čistíme pomocí vody, ji také znečistí. Na blogu byl k čistícím prostředkům článek, takže jestli potřebujete nějaké tipy v této oblasti, nahlédněte prosím.

    Letos na jaře se objevil tento článek a inspiroval celý projekt. Na stránce projektu najdete plno informací a tipů pokud jde o nakládání s vodou. Já sama od jara shromažďuju vodu v kuchyni jak z oplachu nádobí, tak z mytí zeleniny, oplachu rukou a prostě vše bez saponátu. Vedle vchodu na zápraží mám 15l kýbl a pokud se mi nechce hned běžet zalít cukety, růže nebo nějaký keř, tak liju vodu do něj. Stejně tak když prší.Za den ho nasbírám plný a někdy ještě půlku dalšího. Už na základě této informace mi bylo i řečeno, že plýtvám vodou. Ale zkuste to pár dní sami. Pokud vaříte doma naprostou většinu jídla, nekupujete polotovary, jíte hodně ovoce a zeleniny, čaj nepoužíváte pytlíkový, ale sypaný a kávu mletou a ne rozpustnou, louhovanou například ve french pressu. Pokud vařím opravdu několikrát denně a od nápojů vyplachuji nádoby do tohoto kyblíku včetně lógru a čajových lístků, naplním takový kyblík velmi rychle. Ale tato voda zalije na zahradě to, co bych stejně zalévala. Ano ještě můžeme přestat pít kávu a čaj...

       Ráda bych ještě namontovala kanystr na odpad v koupelně. To bude ovšem asi obnášet změnit značku zubní pasty, protože tou, kterou používá rodina, si nejsem jistá. Na mytí rukou používáme běžné jádrové rostlinné mýdlo. Množství, ve vodě po mytí rukou obsažené, by nemělo stromům ani keřům vadit. Nic jiného nám v koupelně do odpadu nejde. Zatím se to nestalo, hledám co nejvlídnější a obecně nejpřijatelnější technické řešení.

    Tím se už dostáváme k zahradě. Samozřejmě že by bylo úžasné mít obrovskou podzemní nádrž! Ovšem bydlíme na skále. Bydlíme na skále až tak moc, že místy na dvoře vykukuje ze země. Pokud chci někde díru hlubší než 30 cm, tak je to dobrodružství. Tím podzemní nádrž padá. Chceme pořídit velké nadzemní nádrže, ovšem to bude chtít přemýšlení, plánování a měření. Pozemek je úzký a nádrže nesmí bránit v jeho užívání. To především pokud jde o dvůr. Na zahradě musíme na stodolu doplnit okap na druhou půlku střechy. Dřív nám stačila vana a sud. Plnilo se to deštěm průběžně a další vodu nebylo třeba chytat. Zalévám zeleninu jen když je to opravdu třeba. Sázím na kvalitní kořenový systém a hlavně mulčování.

 Zahrada nám zatím poskytuje dost sena pro morčata i jako mulč. používám také veškerý plevel, který vytrhnu. Položím ho navrch mulče, kde uschne a stane se neškodným. Muč máme u keřů, stromů a od chvíle, kdy rostlinky povyrostou a jsou schopny čelit slimákům a šnekům, tak i kolem zeleniny. Jako mulč používám i posekanou trávu ze dvora. Ten ovšem letos kosíme ještě mnohem méně než obvykle. O tom ale budu psát níže.
Od čeho jsem téměř zcela ustoupila jsou vyvýšené záhony. Zbývá mi jen jeden na cukety a ten mám blízko kuchyně. Obden dostane svou dávku kuchyňské vody. Dlouhý vyvýšený záhon, několik let přehazovaný a plněný organickým materiálem, byl natolik vysychavý, že jsem ho rozebrala. Nemohu založit klasické vyvýšené záhony s masivním dřevěným jádrem, protože na to nemám dost materiálu. Ovšem pochybuju, že by u nás aktuálně fungovaly. Hlavní hodnotou bude v této době přizpůsobivost. Sledujeme a měníme přístup k okolí.
    Pěstuju samozřemě i léčivé byliny a nějaké květiny. S přihlednutí ke klimatickým změnám se vlhkomilným rostlinám zatím vyhýbám. Plánuju je vysadit kolem budoucího většího jezírka. Květiny a byliny, které jsou volně v půdě zalévám jen při vysazení dokud se neuchytí. Usiluju o to, aby se výsadby zatáhly a nebyla mezi nimi holá půda. Než se tak stane, rovněž mulčuji. Pokud jde o léčivky a rostliny pro hmyz, mám toho většinu ještě před sebou.

    Snažím se poskytnout vodu i hmyzu, ptákům i zvěři. Nádoby jsem umístila po celém pozemku a denně je dolévám. První menší jezírko je ve výstavbě a sedá si. Zatím vyčkávám jestli bude třeba ještě osazovat. Vzniklo téměř v místě, kde býval bazén. Je určeno především jako napajedlo a rovněž má vyrovnat mikroklima svého okolí. Chystám se kopat jedno větší, ale bude záležet především na tom, co dovolí skála pod pozemkem.

       A teď doplnění po čtyřech letech. Pořídili jsme 1000 litrovou nádrž a 200 litrový sud. Plánujeme další nadzemní nádrže. Zahradu z řadu vůbec nezaléváme.

Druhé jezírko zatím není spíše z prostorových důvodů. zabíralo by aktuálně místo potřebné pro keře. Hledám mu nové místo.

       Voda je a bude základní potřebou pro fungování života na této planetě. Už dnes je plná mikroplastů (jako vše ostatní), dusíku, fosforu a dalších látek, které její kvalitu a využití zhoršují. Sami ten proces samozřejmě nezvládneme zvrátit a ani zastavit, ale můžeme si po čase říct, že k tomu nepřispíváme.

zdroj Proveg.cz

           Poslední obrázek ponechám bez komentáře, protože vím, že to budí emoce. Je tu jen k zamyšlení.

Bylinky pro věčné začátečníky

    Je léto, všude plno bylin, chuť chodit ven a sbírat je a pěstovat, sušit a shromažďovat. A je to prima a dobře a určitě pozitivní volba...a má to svá úskalí. Pokud jste věčný bylinkový začátečník, jistě jste na ně již narazili. První, největší a nejčastější je, že vám bylinky prostě nechutnají. Jste například nastydlí a koupíte si bylinnou směs na nastydnutí, nebo si ji namícháte podle knih či internetu, pokud jste dobrodružnější. Doma si ji uvaříte dle návodu a vypijete první šálek, do druhého už se nutíte a večer už se sami před sebou vymlouváte proč třetí už ne. Ještě to pár dní zkoušíte a za pár měsíců zbytek bylin vysypete na kompost. To samé může platit i v případě, že si bylinky sami nasbíráte nebo dokonce vypěstujete. Následuje zklamání s tím, že to není pro vás. Možná si řeknete, že pravidelné pití bylinných nálevů je moc pracné a prostě se vám už do života nevejde. Netlačte na sebe, nevyčítejte si. Zkuste to pomalu, krok za krokem.                                                                                                                                                                                                                                                            

  

                                                                

     Většinou si to zkomplikujeme už na začátku. Sáhneme po léčivkách až když je to akutní a vlastně nevíme, co od nich čekat. Tak si to zkusme udělat co nejjednodušší. Zkusme hledat takové byliny, které nemají tak výraznou chuť a nebo nám naopak chutnají. Jen tak, bez očekávání. Maliník, jahodník a ostružiník jsou takové bylinky bez hořkosti, pachuti a razantních účinků. Meduňka, máta, monarda, mateřídouška nebo dobromysl jsou vyloženě dobré bylinky, u kterých jeden šálek denně nic nezkazí. Když vyberete pár bylin na zkoušku, pro začátek je nemíchejte. Nechte každou zaznít samostatně. Míchání může být trochu věda a je lepší se kdyžtak držet důvěryhodných zdrojů a receptur. Ale jsme na začátku a rozhodli jsme se pít třeba mátu. Co vám může vadit je cezení bylin. Může vám to přijít komplikované a nadělá se s tím nepořádek. Na to mám elegantní a přitom cenově přijatelnou radu: plnitelné papírové čajové sáčky. Kupujeme je v DM drogerii, v krabičce je jich 100 a jsou z neběleného, opravdu rozložitelného papíru, ktery může bez obav přijít na kompost. Naplníte potřebnou dávkou bylin, vložíte do hrnku nebo konvice a je to. Další problém může být délka louhování a to, že čaj zapomínáte včas slít. Nejjednodušší je si nastavit kuchyňskou minutku. Po deseti až patnácti minutách (zpočátku raději deseti) vám oznámí, že je hotovo.

    Nezabralo to? Ještě to nevzdávejte. Bylinky nemusíte jen pít. Začněte je čerstvé přidávat do salátu (dobromysl, bazalka), dělat z nich pesta (bazalka, bršlice...) nebo zkuste bylinková másla, oleje, octy. Nemusíte používat jen ty bylinky, které jsou zároveň kořením. Ty jsou samozřejmě chuťově nejnormálnější a ve směsi by neměly chybět, protože ji učiní přijatelnou nejen pro vás, ale i pro rodinu. Pokud do bylinkového másla (za mě kvalitního rostlinného tuku) ndrobno nasekáte dobromysl, bazalku a tymián, přidáte pár lístků růže, měsíčku, lichořeřišnice nebo monardy. Benefit možná nebude obří, jen pár minerálů a vitamínů, ale začnete si zvykat na jiné bylinkové chuti a navíc je takové máslo prostě krásné. Úžasná mozaika zelené a růžové nebo oranžové, mozaika chutí a barev. Hodí se za studena na bagetu, ale i na tousty, do zapékaných sendvičů nebo na omaštení brambor. Je to letos u nás doma, společně s pesty všech druhů, nejžádanější bylinková pochutina.

    Asi by se hodil přesnější recept na ten zázrak. Vyvíjela jsem ho pro skvělou chuť i konzistenci, tak snad jsem se trefila.

Bylinkové máslo:

    Běžně se dělá tak, že nasekáte pár hrstí bylin, necháte povolit máslo a vetřete je do něj...možná s trochou soli. U nás se máslo nejí, já jsem veganka a v rodině máme navíc intoleranci na mléko, proto používám rostlinné tuky. O nich u nás panuje mnoho mýtů. Dřív se ztužovaly způsobem, který nebyl zrovna zdravý a ani složení nebylo ideální, ale ani zde se vývoj nezastavil. Tak jako z tlačítkových mobilů se staly ty chytré, i rostlinné tuky jsou dnes mnohem chytřejší...totiž zdravější. Ve složení hledejte nenasycené omega mastné kyseliny, lněný olej a jako základ řepku. Ano, řepkový olej je, k překvapení mnohých, v našich podmínkách ze všech olejů nejzdravější. Může za to výhodný poměr omega 6 a 3 mastných kyselin. Tento poměr nemá například slunečnicový olej moc dobrý. Ale to je na jiný článek a možná i na jiný blog.

    Takže použijeme to, co nám nejvíc vyhovuje a u nás je to rostlinný tuk v kostce. Jelikož mě nikdo neplatí, můžu říct i který používám já. Pokud se k němu v naší obydlené zatáčce dostanu, použiju Alsan, pokud mám rozmařilou náladu tak bude dokonce Bio. Chuťově je, podle mě, super. Ráda z něj dělám krémy do dortů i zákusků. Pokud ho nemám, použiju Ramu v kostce. Překvapivě je dnes vegan a chuť je s Alsanem srovnatelná. Nechám ji tak hodinu povolit při pokojové teplotě. Má být měkká, roztíratelná, neměla by téct. Mezitím si pokrájím dvě pořádné hrsti bylin. Teď je u nás nejoblíbenější Směs dvou dílů dobromysli (oregana) a po jednom dílu, bazalky, saturejky horské (nebo tymiánu) a přiměřeně něčeho barevného...teď určitě třeba monarda, měsíček nebo lichořeřišnice. Ony ty barevné by měli tvořit tak půl dílu a ve výsledné chuti se moc neprojeví. Dál si připravte k ruce olivový olej, česnek a sůl. Na kostku tuku budete potřebovat šest polévkových lžic olivového oleje, dva stroužky česneku a soli velkou špetku (cca 1/3 čajové lžičky) soli a skleněné nádobky na výsledný produkt. Normálně se máslo dělá tuhé a musí se nechat povolit. Já ho dělám mazací, spíš konzistence pomazánky.

    Povolený tuk smícháme s olivovým olejem. Dobře je smísíme aby olej nevytékal a tuk poměrně dost změknul. V lednici opět trochu ztuhne. Teď přichází chvíle pro bylinky. Jemně a s citem je vmícháme do tuku. Potom si na prkénko rozdrtíme lisem česnek a utřeme ho najemno se solí. To má dvojí význam, nebudou tam kusy česneku a sůl se rozpustí nebo alespoň skoro rozpustí. A nyní česnek k bylinkám a tuku a opět zlehka promíchat. To je vše. Přendejte to celé do nádobek a do lednice s tím. Vydrží než ho sníte. U nás to netrvá rozhodně ani měsíc...možná ani dva týdny.

    Pokud si nejste jistí a chuťově s tím nemáte zkušenost, začněte malým možstvím, klidně jen čtvrtinou. Přinejhorším to celé skončí postupně na bramborách.

Pro přehlednost ještě rekapitulace surovin:

250g Ramy v kostce (nebo Alsanu či másla) povolené

6 polévkových lžic olivového oleje

2 pořádné hrsti bylin 

2 stroužky česneku

1/3 čajové lžičky soli

    Pokud vám bylinky v másle zachutnaly, můžete zkusit třeba bylinkovou sůl, olej nebo ocet. Výroba je vcelku intuitivní, ale mohu ji popsat v některém z dalších blogů.

    Zpět k bylinkám. Pokud vám pít bylinkové čaje nevadí, nebo už nevadí, asi si rádi bylinky nasbíráte a usušíte. Možná i s takovou vášní, že jich za rok hodně vyhazujete. Já to dělám tak, že si na jaře obejdu naleziště a zapíšu, co letos kde asi poroste. Každý rok se to mění. Také je důležité vědět, že v červnu se louky sekají a něco tudíž stihne vykvést a my sklidit před sečí, na něco si ale budeme muset pčkat do července až to znovu obrazí a vykvete. A ono to obrazí a vykvete, nebojte.

Když víte, co z bylin kde roste (první roky jsem chodila s atlasem a určovala každý lísteček), tak si vyhledejte v knihách nebo na internetu na co se to používá, s čím se to míchá a kdy se to sbírá. Hlavní je zjistit, jestli mě, nebo někomu z rodiny, daná bylina na něco bude. Ať už jde o konkretní chronické onemocnění nebo nějakou skupinu akutních nemocí. U první skupiny víme, u druhé sbíráme a mícháme byliny abychom je měli pro jistotu doma. Preventivně se hodí mít doma směs na žaludek, průjem, různé druhy respiračních onemocnění, možná i na močovou soustavu a podporu jater. Pokud všechny byliny ve vašem okolí neseženete není ostuda některé koupit.

Není potřeba sebrat vše, co v okolí roste, i když je to super léčivka a všichni na sociálních sítích ji zrovna sbírají a fotí. Pokud neléčí žádnou z nemocí, které mám já nebo někdo z okolí, nechám ji, s úctou k přírodě a ostatním bylinářům, růst.

    Ještě se vrátím k léčebnému užití. Může se stát, že je pro vás nakonec přece jen nepřijatelné pít čaje. Celý den jste v pohybu a prostě to nejde. Pro většinu nemocí je tu možnost brát tinktury. Osobně, při problému s ledvinami, bych raději přišla na způsob jak pít ten nálev. Jinak je tinktura dobrý způsob jak si to celé zjednodušit.

    A ještě jeden tip k čajům. Pokud už máte bylinky, které vám vyloženě chutnají, zkuste si do každě směsi přimíchat, v objemu třeba půl dílu ostatních bylin, jednu z nich. Je dobré zjistit na co daná bylinka je a rozšířit pomocí ní účinek směsi. Například mátu k bylinkám na žaludek, mateřídoušku k těm na kašel, dobromysl k bylinkám na nervy a podobně. Známá a příjemná chuť vás možná smíří i s ne úplně skvělou chutí nálevu.

    Krátce bych ještě ráda zmínila další způsoby jak dostat byliny do svého života. Jsou to samozřejmě z léčebného užití i různé masti a mazání. Vyrábí se celkem snadno, je to zábava a v lednici vám vydrží i dva roky.

    Kromě léčebného tu máme ale i využití kosmetické. Můžete si třeba jen naložit lístky historických růží do oleje a při každodenním protřepávání máte za pár týdnů luxusní pleťový olej, to samé s levandulí. Složitější, ale ne nijak extrémně, jsou pleťové krémy, balzámy a tonika. Pokud máte bylinky rádi, je to další způsob jak se s nimi častěji osobně potkávat.

    Na úplný závěr ještě pro mě nejtajemnější používání bylin, pryskyřic a dřev, ať už nasbíraných nebo koupených. Letos jsem se začala hodně věnovat vykuřování. Zatím studuju a praktikuju, jsem učeň. Už ale vím, že je v tom víc, než se může zdát. Doporučuju to vyzkoušet. Samozřejmě je i tady dobré vědět, co pálit či nahřívat, a co ne. Ale je to radost a nové území k prozkoumání.

    Přeju ať si k bylinkám najdete cestu. Udělejte si ji snazší, lákavou, přizvěte na ní rodinu a přátele a začněte hned, protože léto je k tomu nejvhodnější. Čas plyne pomaleji a vytváříme si vzpomínky pro horší dny.