pondělí 5. listopadu 2018

Stručný rodinný průvodce zajímavými časy 1.díl - úvod a audit domácnosti

"Nemůžete probudit člověka, který předstírá, že spí." 
Navažské přísloví


    Když pominu všechny nejistoty, které vznik tohoto článku provázejí, i to, že se k jeho napsání necítím ani trochu povolaná, tak zbyde vysvětlit o co vlastně jde a proč text vzniknul. Dlouho bylo příliš brzo a nyní je skoro příliš pozdě.
    Projekt Domácnost v neklidné době vznikl, aby v časech, které přicházejí, zmírnil dopad především na rodiny. Psát první příspěvky jsem začala v době krize kolem roku 2009. Svět se z ní otřepal a vypadalo to, že máme plno času se učit a opouštět staré, toxické návyky. Nezměnilo se však nic. Naopak konzum narostl a schopnost většiny rodin vydržet dva týdny bez nákupu popřípadě elektřiny, je stále malá. Roky jsem ovšem nevěděla, který z problémů by mohl spustit lavinu. Nyní se zdá, že by to mohla být klimatická změna.
   Jsou zhruba tři týdny po vydání klimatické zprávy OSN. Mainstreamem vpodstatě jen profrčela. Znělo to výhružně, ale málokdo si dovede představit dopad klimatických změn na vlastní život. Málokdo domyslí řetězec událostí. U lidí, sledujících téma, se prohloubil enviromentální žal. A zpráva OSN byla spíš mírná než tvrdě realistická. I tak máme zhruba 12 let, která rozhodnou, jestli bude budoucnost jen střídavě nepříjemná a náročná nebo zcela katastrofická. Pokud necháme tento čas vyprchat, pokud ho budeme ztrácet pouze zábavou a konzumem, spoleháním se na to, že to někdo vyřeší, že vědci něco vymyslí, že politici všechno zařídí, budou naše děti a vnoučata žít v katastrofické noční můře. A nelze říct, že nás nikdo nevaroval.

Respekt: Nová klimatická zpráva OSN je vzkazem pro kapitána Titaniku
Klimatická změna.cz: Dopady změny klimatu - extrémní jevy 
Změna klimatu.cz: fakta


    V seriálu, jehož první část právě čtete, se budu zabývat především osobní zodpovědností jednotlivce a rodiny. Co můžeme udělat pro svou bezpečnost a zmírnění klimatické změny? Nejdřív situaci přestaňme popírat, hledat důvody proč my nemůžeme nic udělat a bagatelizovat celý problém. 

 


    Už jste vyděšení? To je taky úplně zbytečné. Strach je sice přirozená, ale ne zrovna konstruktivní emoce. Spíš zkuste být zdravě naštvaní, zlobte se a něco změňte.


   

     Důležitá je shoda v rodině nebo se spolubydlícími, že problém je a je třeba ho řešit. Přečtěte si všechno, co k problematice najdete ať máte argumenty a protiargumenty. Pak si o tom doma promluvte. Neřešte do jaké hloubky půjdete, nesnažte se ze dne na den být vzorní a minimalističtí. Nepřepalte zkrátka začátek, ať vás nedožene únava a pocit zmaru, který vaše snažení spíš zpozdí než popožene. Budete muset pravděpodobně sahat do oblastí, které jsou tradičně nějak nastaveny a mění se bolestivě. Ale ani tradiční postupy nemusí být v nastalé situaci ty správné. A naopak některé už téměř zapomenuté věci nám velmi pomůžou.



    Je dobré si uvědomit, že v této situaci řešíme hned tři různé přístupy, které se snažíme skloubit a někdy bude náročné dosáhnout kompromisu. Zásadní věc je, že by naše konání mělo co nejméně, nebo alespoň méně a méně, přispívat ke zhoršování stavu.
    První přístup je tedy na první pohled ekologický. Planetu zatěžovat méně než doposud a svou uhlíkovou stopu spíš snižovat. Ale nejde jen o CO2 a nejde v prvním přístupu jen o ekologii. Jde také o zdroje. V posledních suchých letech každého napadne voda. Pitná voda, kterou používáme i jako užitkovou. Ale jsou tu zdroje jako ropa, která je zprostředkovaně nejen pohonnou hmotou, ale i každým plastem, který vytřídíte nebo dokonce ani nevytřídíte. A ropa je neobnovitelným zdrojem. Jde ale i o vzácné kovy v naší elektronice, křemičitý písek v našem skle...
    Druhý přístup je krizový. Z povětrnostních nebo jiných důvodů nejde proud, voda, nezaváží se obchody. Podívejte se například na to, co se právě teď děje v Belgii, ale hlavně co se tam může dít, pokud vše nepůjde dobře. O aktuální situaci v Itálii ani nemluvím. Dvě různé, ale stále evropské země, dva různé problémy s různým, ale nemalým dopadem na obyvatele. Potřebujete krizový plán alespoň na dva týdny, zásoby, světlo a teplo. A při nákupu pro tuto situaci mít na mysli předchozí bod.
    Třetí přístup řeší dlouhodobé snižování životní úrovně, úpadek, život po velké krizi. Stále je třeba mít na paměti první bod. Je třeba připravit si podmínky pro vyšší soběstačnost, místo k životu v takové době a získat nové dovednosti. I pohled na zařízení domova by bylo v takové chvíli jiné.

    Ale zároveň je třeba normálně žít, nezatěžovat svůj život příliš druhými dvěma body příliš, protože krizová situace nemusí vůbec nastat a vše může být velmi pozvolné, střídavě nahoru i dolů. Tohle vybalancování potřebné přípravy a normálního života musí udělat každý za sebe. Co ovšem prospěje úplně každému je skromnost a minimalismus.


Audit domácnosti

    To je první věc, kterou vám doporučím udělat. Není to tak obtížné jak to zní. Dejte si celý jeden měsíc na to, abyste sledovali, jak vaše domácnost funguje, co potřebuje a co spotřebuje.
Všechny účty za nákupy dávejte na jedno místo včetně těch za telefon, vodu, elektřinu, odpady, teplo. Vyfoťte si vodoměr ať máte reálný přehled kolik vám domácností proteče vody. A alespoň jeden týden sledujte a zapisujte veškerý odpad včetně organického, sledujte jídlo, které vyhodíte nesnědené. Zapisujte kam jste jeli autem a proč. Kolik stupňů jste měli v obytných místnostech.
A spočítejte svou uhlíkovou stopu.

    Teprve až tohle uděláte, budete mít dostatek podkladů pro změnu. V dalších dílech seriálu se budu zabývat právě těmito jednotlivými oblastmi a zkusíme najít různé přístupy jak je zlepšit. Nemyslete si, že doma nemáme velké rezervy. Budeme na té cestě společně.
    V dalších dnech vznikne seznam literatury, který bude průběžně doplňován a nejspíš i seznam zásob.
    Na blogu budou ale články tohoto typu vycházet jen jednou měsíčně, zbytek budou stále návody a recepty.
    Nebojte se ptát. Budu hlídat komentáře pod články a pokusím se odpovídat nejlépe jak to půjde.


16 komentářů:

  1. Naprosto skvělý článek! Já posledni tydny trochu propadla té vydesenosti a paralyzoval mě pocit marnosti... Tvoje věcnost mi teď moc pomohla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Magdo uplne to chapu. Nejvic to pusobi pres deti. Chceme jim dat sanci na dobry zivot. Jsem presvedcena, ze ho budou mit. Kdyz jsem pri psani blogu precetla vsechny ty clanky a jeste mnohem vic, malem jsem to ani nedopsala. Byl to nejtezsi prispevek do blogu. Ale chci tomu vsemu dat nejaky smysl. Dekuju za to, cos napsala.

      Vymazat
  2. I já děkuju, Lucko, protože jsem na tom podobně jako Magda. A Ano, přes děti to působí nejvíc... Nejvíc mne trápí, že jsme stále v bytě bydlící, rozhodli jsme se nejít cestou koupě staršího domečku, ale nakonec cestou novostavby a v bytě mi připadáme velmi velmi zranitelní, mnohem víc, než kdybychom byli v chatě na samotě, kde ale je poblíž les, v lese dřevo, studánka s vodou... Je třeba něco dělat a já děkuju za tvé postrčení k dalším krokům na cestě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dilema starší domek versus novostavba dnes chápu lépe než kdy dřív. Srdce mi říká, že starý dům je lepší volba. Zachrání se použité zdroje a nezastavuje se půda. A před více než dvaceti lety jsem srdce poslechla. Ale rozum říká novostavba. Zateplit starý dům je téměř nemožné, jakékoliv zásahy do konstrukce odhalí nové problémy. Navíc vnitřní rozvržení, zvláště venkovských domů, je svérázné. Lépe řečeno kuchyň je základ a v noci se spí a je jedno kde. Náš dům má všechny místnosti v řadě přičemž kuchyně je z chodby na jednu stranu a ložnice s obývákem na druhou. Když otevřu všechny dveře tak vidím od kuchyňského stolu přes chodbu a dvě místnosti krávy na louce před domem.
      Takže je jasné, že v bytě se cítíte zranitelní, ale zase vezmi, kolik lidí v bytě žije. Budu na to určitě myslet a mám v hlavě jeden blog jen pro takové lidi.Přála bych si moc, aby se toto téma nemuselo ještě dlouho otevírat... A moc přeju ať v poklidu postavíte dům. Já stále doufám, že budoucnost jiná než se zdá.

      Vymazat
    2. Lucko, díky. Já se asi zmítám mezi hlavou a srdcem. Můj muž jasně volil hlavou. Myslím, že je šťastný, že nerekonstruujeme. Když se mi daří naladit se do naprosté důvěry a odevzdání se, tak ani neřeším, že jsme v bytě. Prostě plynu. Ale často je pro mne nelehké plynout, když necítím alespoň nějakou jistotu, zázemí. Už kvůli dětem. Možnost sdílení s někým mi hodně pomáhá v tom tyhle své pocity analyzovat, připomenout si důležité a nedůležité, hledat cestu a upevňovat si znalosti potřebné pro případ, že by se cokoliv dělo. Taky nicméně stále doufám :-).

      Vymazat
  3. bydlíme v domku, ústřední topení na plyn se zapíná jen při trvalých teplotách pod -5 stupňů, jinak menší domek zvládne krb s horkovzdušným rozvodem, ale sporák je na plyn a studna s vodou zase na elektřinu... v kuchyni není komín... uvidíme jak bude fungovat pec na zahradě,... tohle všechno je moc hezké, ale sám vím kolik projedu ročně km v autě, v místě kde bydlím nejezdí vlak a autobus taky nic moc... alespoň s těmi odpady se snažíme...díky že jsi se rozhodla tyhle články na blog psát
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pec zkoumám, ale mám pocit, že se mi letos přes zimu zavaří mozek, co vše potřebuji nastudovat. A topení je celkově problém. Asi neexistuje způsob, který by do důsledků v některé z fází nebyl problematický. Plyn mi vychází zatím nejlépe. Je to vpodstatě odpad při těžbě ropy pokud to dobře chápu. Jeho spalování je v porovnání s uhlím a dřevem vpodstatě ekologické. My máme smůlu, že místní plyn zavést nechtěli a tudíž ho obec nezavedla. Takže bádáme dál. S dopravou často nejde udělat nic. Takže děláme co můžeme!

      Vymazat
  4. Za článek moc děkuji a jsem na této cestě s Tebou!
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko děkuju! Tohle je důležité vědět. Narážím dost na nepochopení. Popírání je mocná ochrana lidského mozku. Obecně ale spíš škodí...

      Vymazat
  5. Zdravim, dnes jsem po ranu nasla cas si to precist. Snazime se o sobestacnost. Byl i projekt na solarni panely, ktere by na nasi obri strese generovali dost energie, bohuzel z toho seslo. Za posledni rok, nam proud nesel dvakrat nekolik hodin, bohuzel varim na el., takze jsem nemela jak uvarit ani upect. Kdyz nechci nejdu nakoupit dva tydny a rodinu v pohode nakrmim, z nasich zasob, ale co s tou energii? Kde ji v dobe krize brat? Do kuchyne nemohu dat kamna... Napada me zbudovat venkovni kuchyni? Co vetrna? Jsme na kopci. Dost tu fuci. Nebo to kombinovat? Dalsi vec je voda. Studnu mame suchou nekolik let, nechat vrtnout novou? Reka v obci letos uplne vyschla, zbyl mokrad, hnusny pachnouci mokrad, kam lidi vypousti odpad... Je to cele smutne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, že jste blog přečetla! Jak teď chaoticky zpracovávám různé kapitoly, na vaření v případě výpadků elektřiny už jsem také narazila. Mohu doporučit koupit si kempingový vařič. Ale spíš než takový ten přenosný malý na kartuše, koupit regulérní trojplotýnkový s dlouhou hadicí na propanbutanovou bombu. Pokud budete mít bomby dvě (ty malé snadno přenosné) tak vydržíte cca 4 týdny běžného vaření. Samotná trojploténka se složí snadno do skříňky, není velká. Je to na kratší krizi, ale v případě častějších výpadků proudu budete v pohodě.
      Ještě na rychlé vaření existuje vačič tzv. dřívkáč. Stojí kolem 500kč a je to spíš nouzovka na jeden menší hrnec. Musí se používat venku a topí se v něm klacíky a třískami.
      Venkovní kuchyně je výborný nápad. Já mám pro ní i vymyšlený prostor, ale není moc čas na realizaci.
      Voda je nejproblematičtější. Nešla by stávající studna prohloubit, třeba jen vrtem? My jsme zatím bez studny ačkoliv pod námi je silný zdroj a v obci mnoho studní. Ale kdo ví jak dlouho. Chytáme nějakou dešťovou vodu, ale zatím málo. Budeme dokupovat další sudy a nádrže. Na pití to není, ale jako užitková by se v nouzi dala použít.
      Tedy řešíme věci, které naši rodiče neřešili...a možná měli...

      Vymazat
    2. Dekuji vam, plynpvy varic je skvely napad, jak prijdiu penizky koupim... Mame jeste jednu studnu na nasem pozemku, na loukach cca. 4ha je remiz nekde tam studna, z remizu vytkal potucek a tvoril se tam mokrad, letos uplne vyschl...:-(
      Musim tu studnu najit nez nadnezu, ted je nejlepsi cas, da sr tam projit, v lete nikoli.
      Na pozemku mame asi 100 sipkovych keru, uvitam napady na zpracovani sipku.;)
      Jste skvela. Jeste jedna vec, mam velkeho psa, jediny zrout masa v nasi rodine, napadlo me pro nej nadelat domaci konzervy, proste steril maso pro pripad krize, jinak mam maso v mrazaku.;)

      Vymazat
    3. Omluva za preklepy, neprecetla jsem si to po sobe.

      Vymazat
    4. Ty psí konzervy jsou skvělý nápad! Myslím, že ke konzervaci masa půjde ledacos najít na internetu. Taky se tomu věnuje jedna kapitola v nové knize redigované Václavem Cílkem: Ruka noci podaná. Je to velmi praktická příručka pro neortodoxní prepery. Až ji dočtu tak zkusím napsat recenzi.
      A mrazák máme rovněž velký a plný všeho možného. Už vymýšlím jak vše rychle zpracovat při výpadku proudu delším než jeden den.
      Voda je prostě problém. My studnu nemáme, ale sousedi kolem ano. Možná stihneme ještě nechat vyvrtat. Jinak jsme mezi potokem a řekou (krizové mytí a praní). A v údolí je udržovaná studánka.

      Vymazat
    5. Dekuji, prosim vas, kde zjistim, zda se v okoli nechazi studanka?
      Myslim, ze zdroj vody byl v tom remizu, ale letos to co tam vyveralo vyschlo a dosud je tam uplne sucho... Myslim, ze tam treba neco jeste muze byt, ze bych ten zdroj nasla a vycistila.
      U nas v obci bez proudu netece ani voda, jsme na kopci, vrty jsou v udoli. Jak to maji sousede nevim.

      Vymazat
  6. Děkuju za komentáře! My máme v mnohém ještě rezervy. Nejhorší je doprava. Manžel jezdí do práce celkem daleko. Pokud by jezdil hromadnou dopravou, tak doma moc nepobude. A topíme uhlím ačkoliv tedy máme kamna na dřevo v kuchyni a krb. Zatím se nám nedaří vymyslet alternativu, kterou bychom zvládli i do budoucna, jak finančně, tak fyzicky. Snad jen krbová kamna místo krbu, protože krb má směšnou tepelnou výtěžnost (asi 10%). Zvládnuté máme celkem jídlo a já teď velmi zkoumám budování, evidenci a rotaci zásob a vychází mi to úplně jinak, než je psáno ve většině příruček a článků.
    Všechno, co tu čtu , určitě nastuduju a v některém článku se pokusím shrnout, co jsem objevila.

    OdpovědětVymazat